|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Porovnání přijetí Lisabonské smlouvy v České republice a na Slovensku
Müller, Joseph ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce si klade za cíl zodpovědět, jaké faktory hrály hlavní roly v procesu přijímání Lisabonské smlouvy na Slovensku a v České republice. V obou zemích byl proces ratifikace značně rozdílný, ať už se jednalo o délku, či o komplikovanost ratifikačního procesu. V práci operuji s konceptem, který říká, že zahraniční politika Slovenska a České republiky byla vytvářena na základě některých vnitropolitických a zahraničněpolitických faktorů.1 Na Slovensku se jednalo především o vymezení se vůči předchozím suverenistickým vládám Vladimíra Mečiara. V České republice naopak panovalo přesvědčení, že ČR do Evropy patří, a proto si může dovolit kritizovat i některé kroky. Po analýze postojů všech významnějších politických stran v obou zemích jsem došel k závěru, že se daný koncept dá vztáhnout i na proces přijímání Lisabonské smlouva a jsou to především ony zmiňované faktory, které ovlivnily délku a složitost vyjednávání přijetí Lisabonské smlouvy. 1 Petr Drulák, Michal Kořan a Jan Růžička, "Außenpolitik in Ostmitteleuropa", Osteuropa 58 (červenec 2008): 139-152.
|
|
| |
|
|
Prezident ČR a mezinárodní smlouvy
Krčál, Adam ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem prezidenta České republiky k mezinárodním smlouvám, k jejich sjednávání, schvalování a ratifikaci. Řeší mezinárodní i vnitrostátní pohled. Práce je reakcí na poměrně čerstvou a nedávno zahájenou odbornou debatu, do jaké míry má prezident republiky ústavní právo autonomně rozhodovat v jednotlivých fázích procesu, ve kterém Česká republika přijímá mezinárodní smlouvu. Práce analyzuje současný právní stav a uvádí doposud vyslovené právní a politologické názory. Součástí práce je historický a komparativní pohled.
|
host ::
RSS.