|
|
Nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže v Moravské Třebové
Šelemba, Michal ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem práce je nástěnná malba Judy Tadeáše Suppera v hřbitovním kostele Nalezení sv. Kříže na Křížovém vrchu v Moravské Třebové realizovaná roku 1755. Hlavní část práce se zabývá teologicky promyšleným ikonografickým konceptem maleb. V tomto smyslu jsou sledovány jednotlivé náměty doprovázené latinskými nápisy z Bible, liturgických textů a výňatků z děl církevních otců a zároveň jsou revidovány starší nepřesné či chybné názory týkající se ikonografie malby. Práce se dále hlouběji zabývá souvislostí mezi liturgickou funkcí kostela a ikonografií malby zobrazující Legendu sv. Kříže a náměty týkající se posledních věcí člověka a záchranných prostředků pro duše v očistci za výrazného přispění Eucharistie a kultu Pěti ran Páně podporovaných potridentskou teologií. Cílem práce je poukázat na zajímavý ikonografický program regionálního uměleckého díla, který svým zpracováním při komparaci se soudobými nejvýznamnějšími realizacemi nástěnného malířství zaujímá jedinečné postavení.
|
|
|
Dušičkové kaple v umění řádu Tovaryšstva Ježíšova
Čížkovská, Zdeňka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Opatrná, Marie (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit na vybraných stavbách dušičkové kaple řádu Tovaryšstva Ježíšova v období baroka v Čechách. Spojujícím vodítkem se pro vybrané prostory stala myšlenka posledních věcí člověka a především upomínka očistce, jehož přítomnost byla pro barokní společnost nezpochybnitelnou skutečností, v umění často připomínanou. Očistec, jako prostor, který dává naději katolíkům na spásu, se stal dokonalým prostředkem k uplatnění symbolů a uměleckému ztvárnění, jímž je možné odkázat věřícího k myšlence Posledního soudu.
|
|
|
Pekla v korejském buddhistickém umění
Janatková, Kateřina ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Löwensteinová, Miriam (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou korejské buddhistické malby s tematikou pekel, čiok to. Jejich představení se odehrává v jednotlivých kapitolách, které zahrnují původ a proměnu samotného konceptu pekel, od Indie až po Koreu, definici pekel, jejich popis a členění. Jádro práce tvoří tři žánry buddhistické malby: čidžang to, kamno to a siwang to, na kterých můžeme pozorovat rozličné výjevy pekel. Zmiňovány jsou také rituály, které s obrazy souvisejí. Malý exkurz je věnován buddhistické kosmologii, zejména popisu světové sféry, čakravády. Poslední kapitola se ve zkratce věnuje zobrazením pekel v moderním umění a kultuře.
|
|
|
Katolicko-protestantský spor o pojímání očistce v 16. století
Roček, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá sporem o pojímání a existenci očistce mezi katolickou církví a protestantskými skupinami na počátku 16. století. Cílem práce je především analyzovat základní rozdíly a důvody, které vedly protestantské teology k odmítnutí této nauky. Vzhledem k rozsahu práce byl kladen důraz především na několik klíčových dokumentů, jimiž protestantští teologové zpochybnili existenci očistce. Pro plné pochopení problémů je první část práce věnována ve stručnosti také vývoji nauky o očistci a podobě této nauky před 16. stoletím, další část prezentuje pohledy protestantského hnutí v Německu a reformních teologů ve švýcarských kantonech. Závěrečná část popisuje především dění Tridentského koncilu na němž se církev zabývala spornými otázkami, které vzešly od protestantských teologů, a definovala podobu nauky o očistci po příštích několik století. Klíčová slova (česky) Křesťanství, protestantismus, eschatologie, očistec, reformace, nebe, peklo
|
|
| |
|
|
Poetika smrti a umírání v tradici a současnosti české kultury
SRPKOVÁ, Zdeňka
Smrt vnímáme jako konec životního cyklu každé živé bytosti, tedy i člověka. Smrt je stále tabuizovaným tématem a mluvit o ní ve společnosti je mnohdy nežádoucí. Chápání konečnosti života je v této souvislosti v různých obdobích vývoje společnosti, kulturách apod. různě vnímáno. Česká kultura jako součást středoevropského civilizačního areálu má v chápání smrti svá specifika, která se projevují v její poetizaci v umělecké tvorbě nejrůznějšího typu. Proto bylo cílem této práce zjistit u vybraného vzorku populace, jaký je jejich názor na problematiku smrti z etického hlediska, zda má na tento názor nějaký vliv zobrazení smrti v uměleckém díle. Dalším cílem této práce je také zjistit, jestli lidé o smrti přemýšlejí a tato myšlenka je deprimuje nebo zda považují smrt za něco přirozeného, co je nedílnou součástí života a týká se každého z nás. Práce se skládá z části teoretické a části praktické. V praktické části byl použit kvantitativní výzkum. V rámci kvantitativního výzkumu jsem využila metodu dotazování, techniku dotazníku. Informace získané z dotazníku byly vyhodnoceny a vyjádřeny pomocí grafů. Z výsledků získaných v tomto výzkumu nebyla potvrzena hypotéza č. 1: Na smrt nemyslím, až to přijde, tak to bude. Deprimovalo by mě pomyšlení na něco takového. Naopak potvrzena byla hypotéza č. 2: Smrt je logická záležitost, život doprovází, s touto skutečností se jak v případě mých blízkých, tak smrti vlastní pokouším vyrovnat. Po analýze získaných dat byla pouze zčásti potvrzena hypotéza č. 3: Se zobrazením smrti v uměleckém díle jsem se setkala a hluboce se mě to dotklo. Lidé uváděli, že se s uměleckým dílem setkali, ale nijak se jich to nedotklo a zobrazení smrti považují pouze za součást daného díla, což také potvrzuje další stanovenou hypotézu č. 4: Umělecké vyjádření smrti beru jako součást daného díla, autorova záměru apod., nijak mě to neoslovuje. Bakalářskou práci by bylo možné využít jako materiál k informování široké i odborné veřejnosti o vlivu umělecké tvorby na pohled určitého vzorku populace na záležitost umírání a smrti.
|
host ::
RSS.