|
|
Diversity and host specificity of intestinal protists of cockroaches and termites (Blattodea)
Soviš, Matyáš ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kolísko, Martin (oponent)
Švábi (Blattodea) jsou morfologicky i ekologicky různorodá skupina hmyzu, obývající nejrůznější biotopy. Někteří z nich, včetně části silně odvozené skupiny termitů (Isoptera), se živí dřevem rostlin v různých stádiích rozkladu. Celulóza je ale pro většinu švábů a termitů obtížně stravitelná, proto jim s jejím zpracováním pomáhají symbiotičtí střevní prvoci, pocházející převážně z exkavátních linií Parabasalia a Preaxostyla. Ve své práci shrnuji poznatky o diverzitě organismů, žijících v zadním střevě švábů a termite, a o hostitelské specifitě nejvýznamnějších vývojových linií symbiotických prvoků. Klíčová slova: Blattodea, Isoptera, zadní střevo, hostitelská specifita, diverzita, prvok, Parabasalia, Oxymonadida
|
|
|
Alkohol dehydrogenázy parazitických protist
Šipková, Anna ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přehledem alkohol dehydrogenáz u parazitických protist. Tyto širokém spektru organismů od bakterií až po člověka. Díky různorodosti struktur těchto enzymů je substrátová specifita široká a jejich funkce rů je například tetramerní enzym s katalytickými ionty zinku. Základní funkcí je reverzibilní katalýza oxidace alkoholů na aldehydy a ketony za současné redukce koenzymu, kterým je NADP . U většiny organismů se Adh nachází ve více typech. Na základě současných přístupů je klasifikace Adh velmi obtížná a není ještě přesně stanovena. Současná klasifikace je do tří základních skupin: MDR ("středně dlouhé" Adh), SDR ("krátké" Adh) a železné Adh. Specifické zastoupení a ických protist, které využívají Adh především kvůli flexibilitě přizpůsobení na prostředí hostitele. V této práci se zabývám především anaerobním prostředí, kde Adh figurují ve fermentativních ch drahách. Důležitou roli mají Adh i při rezistenci na určitá léčiva, jak tomu je například u parazita Adh intenzivně zkoumána a stala se perspektivním enzymem pro využití například ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. Klíčová slova
|
|
|
Využití celulózy a hemicelulózy jako zdroje energie symbiotickými prvoky a dalšími organismy
Hammerbauerová, Iva ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
V této práci se zaměřuju na způsoby, kterými jsou enzymaticky degradovány strukturní polysacharidy rostlin celulóza a hemicelulóza. Popisuju enzymy zapojené do jejich štěpení a jejich funkci a rozšíření mezi organismy. Věnuji se také mechanismům katabolismu pentóz (xylózy a arabinózy) nacházejících se v hemicelulóze. Uvádím některé niky, ve kterých k degradaci celulózy a hemicelulózy dochází, a organismy, které se jí v těchto nikách účastní. Nakonec krátce ukazuju na biotechnologický význam těchto organismů ve výrobě bioethanolu.
|
|
|
The metabolism of amino acids in parasitic and anaerobic protists
Jakubec, Dávid ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
Parazitické prvoky sú príčinou nespočetných patologických stavov a ekonomických problémov v mnohých častiach sveta. Napriek ich fylogenetickej nepríbuznosti u nich nachádzame spoločné rysy v ich prístupe k uspokojovaniu základných životných potrieb. Na rozdiel od študovanejšieho energetického metabolizmu, dráhy využitia amino kyselín sú v mnohých oblastiach neznáme. Prehľad ukazuje, že parazitický životný štyl na metabolizmus amino kyselín nemal až taký závažný dopad ako na energetický metabolizmus, ktorý je často výrazne zjednodušený. Objavili sa u nich nové dráhy biosyntézy amino kyselín tak esenciálnych, ako aj neesenciálnych u ľudí. Arginín dihydrolázová dráha u Trichomonas a Giardia predstavuje kompletne nový spôsob využitia danej amino kyseliny. Metabolizmus síru-obsahujúcich amino kyselín je predmetom intenzívnejšieho výskumu kvôli ich roliam mimo proteogenézu. Polyamíny sú dusíkaté organické látky hrajúce úlohu v mnohých procesoch v bunke, vrátane replikácie DNA a translácie proteínov. Objasnená je syntéza polyamínov a ich derivátov, ktorá ja na metabolizmus amino kyselín priamo napojená. Zrhnutie metód využívajúcich unikátne dráhy nájdené u parazitických prvokov v sebe spája predchádzajúci výskum so zavedením amino kyselinových metabolizmov ako zatiaľ nevyužitých cieľov liečiv.
|
|
|
Reprodukční izolace kryptických druhů protist
Jelínková, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Systematická a evoluční biologie se už od počátku své existence snaží definovat druhovou kategorii či taxon. Určité taxony jsou shledávány druhy na základě nejrůznějších kritérii, tedy na základě různých druhových konceptů. Nejvíce takovýchto konceptů vzniklo v minulém století. Biologický druhový koncept byl desetiletí považován za nejzásadnější. Byl založen na přítomnosti reprodukční isolace dvou druhů. Jeho aplikovatelnost byla ovšem zpochybněna zjištěním, že existuje velké množství i starobylých asexuálních linií a také linií sexuálních s vysokou mírou hybridizace mezi uznávanými druhy. Tato práce se pokouší popsat biologický druhový koncept a jeho změny v průběhu času. A taktéž se pokouší vyřešit otázku jeho současné požitelnosti pro protista.
|
|
|
Reductive Evolution of Mitochondria - Related Organelles in Anaerobic Protist
Rada, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Embley, Martin (oponent) ; Eliáš, Marek (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra Parazitologie Doktorský studijní program: Parazitologie Abstrakt k disertační práci Reduktivní Evoluce Organel Mitochondriálního Původu u Anaerobních Protist Petr Rada Školitel: RNDr. Jan Tachezy, Ph.D. Školitel-konzultant: Doc. RNDr. Ivan Hrdý, Ph.D. Praha, 2011 ABSTRAKT Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis patří mezi parazitacká protista skupiny Excavata. Oba prvoci obsahují anaerobní formy mitochondrie, které se nazývají hydrogenosomy (Trichomonas) a mitosomy (Giardia). Hydrogenosomy produkují vodík a ATP substrátovou fosforylací. Mitosomy představují vysoce redukovanou formu mitochondrie, nepodílejí se na energetickém metabolismu buňky a neprodukují ani ATP. Během vývoje hydrogenosomu a mitosomu došlo k přenosu genetické informace do jádra hostitelské buňky a vzniku specializovaných transportérů, které zajišťovaly přenos metabolitů, iontů a transport proteinů kódovaných jádrem zpět do organel. Do dnešní doby máme pouze velmi omezené znalosti o proteinech a mechanismech, které se podílejí na biogenezi a transportu metabolitů a proteinů přes membrány obou typů organel. Dosavadní znalosti o proteomech mitosomů pocházejí většinou z analýz genomů vybraných protist a z ověřených mitosomálních lokalizací vytipovaných proteinů. Rozhodli jsme se...
|
|
|
Morfologické strategie fotoautotrofních protist v různých podmínkám prostředí.
Ševčíková, Tereza ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Cílem této práce je poskytnout ucelený přehled morfologických přizpůsobení fotoautotrofních protist různým podmínkám prostředí a popsat význam jejich tvaru a velikosti pro různé životní strategie. Práce shrnuje přehled hlavní faktory ovlivňující přírodní mikrořasová společenstva a ukazuje jejich význam pro život fotoautotrofních protist; konkrétně se jedná o množství živin, pH, teplotu, dostupnost světla a přítomnost predátorů. Dále jsou uvedeny také různé metodické přístupy a názory, jak lze morfologické vlastnosti zkoumat, měřit a reprodukovat.
|
|
|
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.