|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Gesto. Význam objektu v šedé zóně veřejného prostoru
Sedlák, Michal ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent) ; Hlaváček, Ludvík (oponent)
Disertační práce pojednává o vztahu člověka k fyzickému veřejnému prostoru z pozice umělce - učitele v akademickém prostředí. Často diskutované téma veřejného prostoru se neomezuje na čistě uměleckou sféru nebo na umělecké gesto. Naznačuje také prostý přesah do každodenního života, týkajícího se výchovy a vzdělávání. Podstatnou částí výzkumu je případová studie na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která zkoumá, jak vnímají budoucí pedagogové fyzický veřejný prostor a jak jej výtvarným jazykem uchopují. Základní motivace zkoumání leží v předpokladu, že budoucí učitelé skrze prisma jejich pohledu na svět budou vlastním povoláním ovlivňovat výchovu mladé generace. Tento fakt přesahu je dán existencí předmětu Výtvarná výchova zařazeného do oblasti všeobecného vzdělávání, v němž samotná prostorová tvorba hraje určitou úlohu. Zkoumání je zaměřeno na to, co se skrývá za jevy v procesu tvorby a zrodu "něčeho nového" ve fyzickém veřejném prostoru. Pojem gesta je metaforou hmotného vložení do prostoru, který se v určitém okamžiku do něj včleňuje. Včlenění je nazváno aktualizací a výzkumným problémem je právě vztah procesu vložení a aktualizace v časovém dynamismu. Šedá zóna je pak metaforou pro jakousi skrytost, nemusí nutně znamenat jen konkrétní prostor. Do této oblasti patří jevy,...
|
|
|
Zlatý řez v zahradní architektuře
Černá, Barbora ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Med, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Zlatý řez v zahradní architektuře" je určena všem zájemcům z řad široké veřejnosti. Práce nejprve pojednává o estetice, estetických pojmech a filozofii. Popisuje a vysvětluje kompoziční principy a zákonitosti v souvislosti zahradní architektury. Protoţe je kompozice důleţitou částí této práce, jsou zde popsány důleţité termíny s ní spojené, jako například proporcionalita, kontrast, měřítko apod. Vysvětluje základní definice zlatého řezu a definuje jej v rámci algebry a geometrie. Ukazuje souvislost zlatého řezu s Fibonacciho posloupností. Seznamuje s historií zlatého řezu od nejstarších studií po současnost. Pojednává o výskytu zlatého řezu v přírodě, jak u ţivých organismů, tak i v rámci lidského těla. Vysvětluje pouţití zlatého řezu v umění a to při kompozici malířského díla (umístění důleţitých prvků v obraze). Dále práce pojednává o způsobu měření zlatého řezu, kde její součástí je výroba pomůcky pro toto měření, coţ je jedním z hlavních cílů této bakalářské práce. Podrobně popisuje historický vývoj renesanční zahrady, jakoţto období největšího uplatnění zlatého řezu a následně popisuje její charakteristické znaky. Protoţe jsou pro tuto práci důleţité Versailleské zahrady, kde jsem zlatý řez hledala, obsahuje popis renesance ve Francii a poté konkrétně Versailleských zahrad. Poslední kapitola pojednává o dílčím cílu této bakalářské práce, tedy o sérii doporučení k uţití zlatého řezu v souvislosti zahradní architektury.
Text je doplněn názornými obrázky a fotografiemi.
|
|
|
Místo a funkce objektu ve veřejném prostoru
Legemzová, Jarmila ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Práce se zabývá městským veřejným prostorem. Různými podobami, možnostmi a historií jeho utváření. Dále významem existence veřejného prostoru a jednotlivých prvků, z nichž se skládá. Jsou to urbanismus a architektura, doprava, zeleň a přírodní prvky, praktické prvky a umění. Výtvarná část je zaměřena na objekt ve veřejném prostoru, který s daným místem co nejvíce souzní. Předmětem didaktické části je vyburcování žáků k empatii k místu, k navázání vztahu k němu.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
host ::
RSS.