Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Etické aspekty sociální práce s problémovými dětmi a mládeží z pohledu kurátora pro děti a mládež OSPOD Karlovarského kraje
JUŘÍKOVÁ, Marcela
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty sociální práce při výkonu profese sociální kurately pro děti a mládež. Kurátor pro děti a mládež pracuje s ohroženými dětmi, které vykazují problémové chování a potřebu řešení jejich životní situace. Práce obsahuje nejen vymezení základních pojmů týkající se tématu práce, ale také možnosti řešení eticky náročných situací prostřednictvím sociální práce a etiky. Cílem práce je zjistit a popsat etické otázky, které řeší kurátoři Karlovarského kraje při své profesi. Diplomová práce se současně zabývá jejich postojem a názory k práci s problémovými dětmi. Identifikace etických aspektů, postojů a názorů kurátorů se uskutečnila za pomoci kvalitativního výzkumu.
Přístup učitelů k problematickým žákům a řešení problematických situací
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je prozkoumat přístupy vyučujících k problémovým studentům, jejichž chování může být zapříčiněno osobními překážkami, trápením, potížemi, či pocitem nejistoty. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část práce pojednává o kázni, morálce, respektu a autoritám studentů vůči vyučujícím. Dále jsou v teoretické část zahrnuty aspekty, jež mohou mít vliv na chování jedince. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu, kde je ke sběru dat použit polo-strukturovaný rozhovor. Informanti rozhovorů jsou učitelé základních škol a nižších gymnázií. Otázky v rozhovorech jsou směřovány na zkušenosti učitelů s problematickými žáky a řešení problematických situací.
Možnosti alternativní a augmentativní komunikace u klientů s PAS
ZEMANOVÁ, Kristina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku poruch autistického spektra (PAS), alternativní a augmentativní komunikaci (AAK) a problémové chování. Cílem práce je zjistit, zdali rodiny s dětmi s poruchou autistického spektra využívají některou metodu AAK a zdali podle jejich názoru lze pomocí náhradního komunikačního systému předcházet problémovému chování. Cílem práce je rovněž zjistit, zdali využívání metod AAK nebrání rozvoji řeči a může naopak dojít ke zlepšení v řečové produkci. Bakalářská práce rovněž řeší problematiku komunikace s klienty, kteří nekomunikují verbálně a zároveň nevyužívají žádnou z metod AAK. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základního pojmu autismus, jeho charakteristické projevy a stručně charakterizuje jednotlivé poruchy autistického spektra. Dále pojednává o vymezení problémového chování, komunikaci a metodách AAK, které lze využít při práci s klienty. Praktická část se věnuje analýze dat získaných pozorováním a vyhodnocením písemných dotazníků. Pozorování a dotazníkové šetření bylo realizováno v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech v rámci odlehčovacích pobytů pod vedením APLA Jižní Čechy. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu dotazování a výsledky mohou být využity rodiči dětí s poruchou autistického spektra za účelem možného rozvoje komunikačních schopností.
Problémové chování žáků s autismem a střední mentální retardací
Jarošová, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou problémového chování u žáků s autismem a střední mentální retardací ve výchovně vzdělávacím procesu. Hlavním cílem práce je zjistit a popsat zkušenosti pedagogických pracovníků s výskytem a způsoby řešení problémového chování u těchto žáků. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s autismem, mentální retardací, nastíněn je historický kontext autismu, etiologie, jeho klasifikace a charakteristické projevy. Věnujeme se také diagnostickému procesu v psychologické a speciálně pedagogické diagnostice, uvádíme přehled základních obligatorních diagnostických nástrojů. Dále se zabýváme legislativním rámcem vzdělávání žáků s autismem a střední mentální retardací, popisujeme nejčastěji užívané výchovně vzdělávací metody a terapeutické přístupy ve speciálních školách. V další samostatné kapitole definujeme pojem problémové chování, nastiňujeme diagnostická posouzení a některé specifické postupy nápravy takového chování. Praktická výzkumná část je založena na kvalitativně orientované metodologii a pracuje s daty získanými z 11 polostrukturovaných interview realizovaných se zástupci ředitelů škol, speciálními pedagogy - učiteli, asistenty pedagoga - vychovateli ze tří základních škol samostatně zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami....
Připravenost začínajících učitelů 1. st. ZŠ na řešení kázeňských problémů ve třídě
SULKOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání začínajícího učitele 1. stupně základní školy, a to z hlediska jeho připravenosti na setkání se s kázeňskými problémy žáků. Cílem diplomové práce je zjistit úroveň připravenosti začínajícího učitele 1. stupně základní školy na řešení kázeňských problémů ve třídě. Dílčím cílem je nahlédnutí do pregraduální přípravy začínajícího učitele a zodpovězení otázky, do jaké míry připravuje vysoká škola na řešení kázeňských problémů v praxi. Dalším cílem je zjištění pocitu připravenosti začínajících učitelů na řešení problémového chování žáků, a to na reálných i nastíněných případech.
PROBLEMATICKÉ CHOVÁNÍ SESTER V PÉČI O PACIENTY LÉČEBNY DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH
TAUCHENOVÁ, Jana
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do pěti samostatných kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány léčebny dlouhodobě nemocných, pozornost je věnována poskytované péči, její kvalitě a rovněž typu pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni. Druhá část se zabývá vysvětlením pojmu všeobecná sestra, rozebírá její osobnost, roli, pracovní zátěž a vztah k pacientům. Třetí kapitola definuje pojem pacient, zaměřuje se na pacientovu roli i postavení v rámci léčebny dlouhodobě nemocných. Čtvrtá kapitola se zabývá samotným chováním sester, jež je definováno jako produktivní či neproduktivní chování, včetně profesionálního chování sester, které má základy v Etickém kodexu. Pátá kapitola je věnována komunikaci v ošetřovatelství, neboť komunikace patří mezi základní dovednosti sester a prostupuje celou ošetřovatelskou péčí. Komunikace se dělí na verbální a neverbální. Dále je popisována interpersonální komunikace. Teoretickou část ukončují kapitoly věnované komunikaci s pacientem a s příbuznými. Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat chování sester pohledem pacientů hospitalizovaných v léčebně dlouhodobě nemocných a odkázaných na péči ošetřujícího personálu. Druhým cílem je zmapovat chování sester pohledem rodinných příslušníků a blízkých osob pacientů, kteří jsou hospitalizováni v léčebně dlouhodobě nemocných. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, jež byla realizována formou rozhovorů. Potřebná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pacienty léčebny dlouhodobě nemocných a s příbuznými či známými pacientů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek, případně doplňujících otázek, které reagovaly na odpovědi dotazovaných. Prostřednictvím pokládaných otázek bylo zjišťováno, jaké chování sester považují pacienti za problematické a jak na pacienty působí celkově chování sester v léčebně dlouhodobě nemocných. Rovněž byla zkoumána souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Rozhovory s příbuznými se zaměřovaly na to, jaké chování sester považují rodinní příslušníci za problematické. Rozhovory se uskutečnily v léčebně dlouhodobě nemocných v Plzeňském kraji. S ohledem na zachování anonymity dotazovaných není uveden přesný název zařízení. Rozhovory byly zaznamenávány písemně, protože bylo respektováno přání dotazovaných nepoužívat nahrávací zařízení. Přepisy rozhovorů jsou uloženy na CD a tvoří součást bakalářské práce. Výzkumné šetření bylo doplněno pozorováním přístupu sester k pacientům léčebny dlouhodobě nemocných při poskytování ošetřovatelské péče. Z analýzy získaných informací vyplývá rozdílnost názorů pacientů a příbuzných na chování sester, jež je považováno za problematické. Pacienti i příbuzní shodně označili za problematické chování nedostatečné respektování intimity a soukromí pacientů při poskytování ošetřovatelské péče, zejména při vyprazdňování. Jako další problematický prvek v chování byla označena hlučnost, razantnost a neodbytnost jak sester, tak pomocného zdravotnického personálu. Bylo rovněž poukázáno na nepatřičné chování sester k pacientům při poskytování ošetřovatelské péče, nerespektování práv pacientů a nedodržování Etického kodexu sester ani Etického kodexu zdravotnického pracovníka nelékařských oborů. Všechny tyto výsledky byly potvrzeny i pozorováním sester při ošetřování pacientů. Pozorování rovněž potvrdilo souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Bakalářská práce poskytla náhled na problematiku chování sester vůči pacientům v léléčebně dlouhodobě nemocných. Zjištěné skutečnosti budou zpracovány jako podklad pro interní seminář dané léčebny, který bude uskutečněn v rámci provozních schůzek ošetřovatelského personálu. Výsledky výzkumu mohou přinést zlepšení kvality ošetřovatelské péče, zejména v oblasti empatického chování sester a ostatního ošetřovatelského personálu v přístupu k pacientům LDN.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.