|
|
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky
Binhack, Oto ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá politickým kontextem výběru soudců Ústavního soudu České republiky. Výzkumnou otázkou je, zda odmítnutí prezidentových kandidátů Senátem je spíše projevem politické moci, nebo korektivem vysoké morální i odborné kvality ústavních soudců. Spolu s tím diplomová práce zkoumá, zda by bylo vhodné změnit stávající právní úpravu výběru ústavních soudců. První část práce nejprve shrnuje dosavadní odborné reflexe tématu, jež většinou upozorňovaly na nevhodnost možnosti opakovaného jmenování ústavních soudců, spolu s navázáním jejich funkčních období na prezidentovo, a na poněkud nahodilý přístup senátorů k posuzování kandidátů. Dále tato část práce obsahuje vymezení výzkumné otázky spočívající v úzkém pojetí politiky ve smyslu policy. Druhá až pátá část práce jsou věnovány funkčním obdobím jednotlivých prezidentů s přehledem jejich neúspěšných nominací na Ústavní soud, byť v případě Václava Havla nejsou započítány do výzkumu, protože se jednalo ještě o akty Poslanecké sněmovny prozatímně vykonávající pravomoci Senátu. Informace z parlamentních stenozáznamů jsou doplněny o postřehy z médií a odborné literatury se snahou o co nejobjektivnější zachycení důvodů neschválení kandidátů. Šestá část práce vyhodnocuje výsledky...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
|
|
Přímé volby prezidenta ČR v Katolickém týdeníku
Švehlová, Kateřina ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Zavadilová, Tereza (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou českých katolických médií, mezi nimiž zcela výsadní pozici zaujímá tištěné periodikum Katolický týdeník. Záměrem této bakalářské práce je zmapovat, jak Katolický týdeník přistoupil k tématu dosavadních dvou přímých voleb prezidenta České republiky. Tyto události lze považovat nejen za celospolečensky významné a mediálně velmi sledované, ale jejich výsledek je vzhledem ke kompetencím a zejména symbolice prezidentského úřadu též relevantní pro postavení katolické církve v české společnosti. Teoretický úvod na základě reflexe situace katolické církve v České republice a jejího vztahu k médiím a státu nastiňuje pozici, ve které se nacházela katolická média v období dosud konaných přímých voleb prezidenta ČR. Další kapitoly představují nejdůležitější česká katolická média, prezentují Katolický týdeník jako periodikum klíčové pro analytickou část a přináší stručný přehled informací o průběhu dvou dosavadních přímých voleb prezidenta ČR. Analytická část následně odpovídá na hlavní výzkumné otázky - jaké místo zaujímaly dosavadní přímé volby prezidenta ČR v roce 2013 a 2018 v agendě Katolického týdeníku a jaký postoj k tomuto tématu periodikum zaujalo.
|
|
|
Boj o kompetence po zavedení přímé volby prezidenta v ČR
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kompetenčními spory v České republice mezi prezidentem republiky a dalšími ústavními orgány po zavedení přímé volby prezidenta a zvolením Miloše Zemana do funkce. Práce teoreticky zkoumá místa v Ústavě, kde existuje možnost vyskytnutí kompetenčních sporů či se objevují rozdílné interpretace. Hlavním cílem práce je popis kompetenčních sporů Miloše Zemana s jinými ústavními činiteli a jejich následná analýza. Na základě těchto sporů pak nabízí úpravy Ústavy, které by podobným sporům mohly zabránit. Výsledkem práce je i hodnocení, zdali zavedení přímé volby mělo vliv na výskyt kompetenčních sporů, či je to spíše spojeno s osobou Miloše Zemana.
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR: nástup poloprezidencialismu?
Šodek, Adam ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se snaží analyzovat zavedení přímé volby prezidenta České republiky, coby potenciální impuls směrem k poloprezidencialismu. Za tímto účelem jsou v práci vymezeny teoretické koncepty parlamentní, prezidentské a poloprezidentské formy vlády. Kromě předpokládané deskripce přímé volby, tedy faktoru, který mimo jiné posiluje prezidentovu legitimitu, obsahuje práce hodnocení vystupování prvního přímo voleného prezidenta Miloše Zemana během prvního roku ve funkci a jeho vztah k ostatním ústavním institucím. Tato hodnocení jsou stěžejní pro celkové výstupy práce, protože mohou být určitým ukazatelem k naplnění cílů práce. V práci bude rovněž zmíněna tradice českého (československého) prezidentství.
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
host ::
RSS.