|
|
Plán pedagogické podpory u předčasně narozených dětí dle aplikace WELCOME IDEA app
Malá, Kateřina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast diagnostiky u dětí předškolního věku v mateřské škole v Královéhradeckém kraji. Hlavním cílem této diplomové práce je nastavení plánu pedagogické podpory, prvního stupně podpůrného opatření dle aplikace WELCOME IDEA u dětí předčasně narozených. Dalším cílem je praktická ukázka způsobu práce s plánem pedagogické podpory podle aplikace WELCOME IDEA, analyzování jeho možností a limitů. V neposlední řadě je cílem podtrhnout potřebu diagnostiky u předškolních dětí jako nástroj pro vhodně nastavený plán pedagogické podpory, který je nejen pro pedagogy prostředkem pro vytvoření optimálních možností vzdělávání dětí. Diplomová práce má dvě části. V teoretické části se setkáváme s pojmy rodina a rodičovství, psychické potřeby rodičů předčasně narozených dětí, ontogeneze předčasně narozeného dítěte, psychomotorika, komunikace a socializace u dětí předškolního věku. Součástí diplomové práce je také metodologie k výzkumnému šetření. Praktická část je tvořená ukázkou práce s aplikací WELCOME IDEA, nastavení jednotlivých plánů pedagogické podpory u vybraných objektů šetření. Naplnění cílů bylo tvořeno metodou rozhovorů, pozorováním a diagnostikou dle aplikace WELCOME IDEA, na základě které byl nastavený plán pedagogické podpory, jakožto podpůrné opatření prvního stupně, který...
|
|
|
Zdravotní gramotnost matek s předčasně narozeným dítětem
Vencová, Barbora ; Ivanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Zdravotní gramotnost podle WHO p edstavuje kognitivní a sociální dovednosti, které ur ují motivaci a schopnost jednotlivc získat p ístup, rozum t a využívat informace zp soby, které podporují a udržují dobrý zdravotní stav. B žná úrove zdravotní gramotnosti m že být v p ípad hladkého pr b hu t hotenství a p irozeného porodu dosta ující. Pokud se ale v t hotenství objeví n které zdravotní problémy, je t eba podpo it zvýšení úrovn zdravotní gramotnosti matek. Hlavním cílem diplomové práce je popsat objektivní úrove zdravotní gramotnosti matek s p ed asn narozeným dít tem a stanovit oblasti, které jsou pro tyto matky nejvíce problematické. Teoretická ást práce se zabývá demografickými daty vztahujícími se k p ed asným porod m, základním vymezením problematiky p ed asných porod , základní charakteristikou oboru neonatologie a organizací pé e, p ed asn narozeným dít tem, jeho nej ast jšími zdravotními komplikacemi a prognózou. Vymezuje zdravotní gramotnost a operacionalizuje ji ve vztahu k matkám s p ed asn narozeným dít tem. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Sb r dat probíhal metodou polostrukturovaných rozhovor . Respondenti pro rozhovory byli léka i, kte í pe ují o p ed asn narozené d ti. Výb r respondent byl proveden metodou sn hové koule. Pro usnadn ní analýzy dat byly rozhovory p...
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u předčasně narozených dětí
Mikulášková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou narušené komunikační schopnosti u předčasně narozených dětí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol věnovaným vývoji dětské řeči, předčasně narozeným novorozencům a péči o předčasně narozené novorozence. První kapitola popisuje řeč a jazyk, ontogenetický vývoj řeči, jazykové roviny v ontogenezi řeči a narušení komunikační schopnosti v dětství. Druhá kapitola definuje předčasně narozeného novorozence a rozebírá nejčastější poporodní komplikace. Kapitola třetí je věnována péči o předčasně narozené novorozence v naší zemi, popisuje logopedickou péči u těchto dětí a také jejich prognózu. Praktická část je zpracována na základě metod kvalitativního výzkumného šetření. Zvolena byla triangulace výzkumných metod - analýza dokumentů, pozorování a rozhovor. Hlavním cílem bylo popsat, jakým způsobem se projevuje narušená komunikační schopnost u předčasně narozených dětí. Dílčím cílem bylo zjistit, jaké poporodní komplikace se vyskytují u předčasně narozených dětí. K dosažení cílů výzkumného šetření bylo formulováno pět výzkumných otázek. Do výzkumné šetření bylo zařazeno pět respondentů, konkrétně čtyři chlapci a jedna dívka. Na základě získaných dat byly vypracovány případové studie jednotlivých...
|
|
|
Zdravotní gramotnost matek s předčasně narozeným dítětem
Vencová, Barbora ; Ivanová, Kateřina (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Zdravotní gramotnost podle WHO p edstavuje kognitivní a sociální dovednosti, které ur ují motivaci a schopnost jednotlivc získat p ístup, rozum t a využívat informace zp soby, které podporují a udržují dobrý zdravotní stav. B žná úrove zdravotní gramotnosti m že být v p ípad hladkého pr b hu t hotenství a p irozeného porodu dosta ující. Pokud se ale v t hotenství objeví n které zdravotní problémy, je t eba podpo it zvýšení úrovn zdravotní gramotnosti matek. Hlavním cílem diplomové práce je popsat objektivní úrove zdravotní gramotnosti matek s p ed asn narozeným dít tem a stanovit oblasti, které jsou pro tyto matky nejvíce problematické. Teoretická ást práce se zabývá demografickými daty vztahujícími se k p ed asným porod m, základním vymezením problematiky p ed asných porod , základní charakteristikou oboru neonatologie a organizací pé e, p ed asn narozeným dít tem, jeho nej ast jšími zdravotními komplikacemi a prognózou. Vymezuje zdravotní gramotnost a operacionalizuje ji ve vztahu k matkám s p ed asn narozeným dít tem. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metodologie. Sb r dat probíhal metodou polostrukturovaných rozhovor . Respondenti pro rozhovory byli léka i, kte í pe ují o p ed asn narozené d ti. Výb r respondent byl proveden metodou sn hové koule. Pro usnadn ní analýzy dat byly rozhovory p...
|
|
|
Management kojení nedonošených novorozenců s aplikací klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC
MELNIČÁKOVÁ, Bernadetta
V teoretické části diplomové práce jsme zpracovali charakteristiku nedonošeného dítěte, kojení, klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC, ale i management, který je součástí ošetřovatelského procesu. K získání a zpracování dat byl využit kvantitativní a kvalitativní výzkum. V kvantitativní metodě byla použita metoda obsahové analýzy dokumentů, kvaziexperiment. Výsledky kvantitativního šetření byly zpracovány v softwaru SPSS verze 16.0 Statistical Package for Social Scienties, kde byla použita metoda neparametrické korelace. V kvalitativní části výzkumu byl použit strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Před samotnou realizací výzkumu byla oslovena náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a. s. Výzkum byl realizován v časovém rozmezí únor 2013 ? duben 2013. První výzkumný vzorek tvořilo celkem 9 matek a 11 nedonošených dětí přičemž dvě matky porodily dvojčata. Kritériem byla nutná hospitalizace, jak matky, tak i dítěte, kterou nemocnice České Budějovice a. s. umožňuje. Podstatným kritériem byla započatá laktace u nedonošených dětí. Druhý výzkumný vzorek tvořilo 5 sester pracujících na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Prvním cílovým souborem bylo vytvořit soubory z klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení pro nedonošené děti. Hlavním úmyslem této práce bylo vytvoření ucelené dokumentace zprostředkované pomocí klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC na rozvoj a podporu kojení nedonošených dětí. Samotný teoretický obsah práce se podílel na vytvoření dokumentace a jejího využití v praxi, kdy záměrem není vytvoření nového, ale aplikování ověřených a používaných klasifikačních systémů, které ulehčí a zefektivní nejen kojení, ale i práci sestry. Navržená dokumentace řeší problematiku kojení nedonošených dětí v zájmu matky, ale i profesionální prestiže sestry. Dokumentace je sestavena takovým způsobem, aby obsahovala nezbytné informace, které metoda ošetřovatelského procesu vyžaduje. Podstatnou součástí dokumentace byla vstupní anamnéza dítěte a matky, která poskytla důležité informace. Dalším atributem jsou ošetřovatelské diagnózy řešící problematiku kojení nedonošených dětí, intervence, které byly realizovány během hospitalizace. U každého záznamu, který byl prováděn u nedonošených dětí, a matek bylo zapotřebí postupovat zcela individuálně na základě komplexního zhodnocení celkového stavu. Při tvorbě dokumentace byly využity poznatky z literatury zaměřené na danou problematiku a zkušenosti doc. PhDr. Márie Boledovičové, PhD. Druhým cílovým souborem bylo ověření vybraných souborů v klinické praxi. Třetím cílovým souborem byly samotné sestry poskytující ošetřovatelskou péči na Stanici intermediární péče II. (IMP II ? rooming) nemocnice České Budějovice a. s. Cíl byl zaměřen na postoj sestry k používání klasifikačních systémů NANDA International, NIC, NOC. Za pomoci rozhovorů s jednotlivými sestrami bylo zjištěno, že sestry daleko více uváděly znalost klasifikačního systému NANDA International, oproti klasifikacím NIC a NOC. Vytvořená dokumentace byla testována z pohledu zdravotnického personálu a její možné využitelnosti v klinické praxi. Bylo zjištěno, že sestry vnímají klasifikační systémy NANDA International, NIC a NOC jako vhodnou pomůcku pokud by ovšem bylo více personálu na stanici. Z výpovědi sester bylo shledáno, že stanovení ošetřovatelské diagnózy je povinností každé sestry, která se podílí na ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Zajištění péče o novorozence s vývojovým rizikem po propuštění z lůžkové péče z pohledu rodičů
MACUROVÁ, Štěpánka
Téma mé bakalářské práce se zakládá na problematice dětí s vývojovým rizikem a je zaměřeno hlavně na péči, která je těmto dětem poskytována po propuštění z nemocnice. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny důležité pojmy, se kterými se v problematice dětí s vývojovým rizikem setkáváme. V kapitole perinatologie jsou popsána obecná ustanovení a je zde vysvětlen systém, podle kterého perinatologická centra fungují. Pro dobrou orientaci v problematice je důležité znát klasifikaci novorozenců a vědět, jaké projevy a následky může mít předčasné narození dítěte, proto je druhá kapitola věnována základním ukazatelům v neonatologii. Samostatnou kapitolu tvoří definování pojmu chronologický a korigovaný věk. Jsou to podstatné údaje k zajištění správného sledování vývoje dítěte. Vývoj předčasně narozených se od dětí narozených v termínu liší, a proto je důležité brát na tento fakt zřetel. Významným aspektem ve správném vývoji dětí je jejich výživa, poslední dobou je velký důraz kladen především na výživu mateřským mlékem od vlastní matky. Informace o výživě a kojení a také specifika výživy nedonošených dětí jsou v mé práci popsány v samostatné kapitole. V další kapitole se věnuji problematice propuštění dětí s vývojovým rizikem do domácího prostředí a jaká péče po propuštění následuje. Pozornost je věnována hlavně centru vývojové péče. V poslední kapitole byly vybrány nejčastější diagnózy, které se u nedonošených vyskytují. Praktickou část práce tvoří výzkum. K tomu byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek tvořilo deset žen, které jsou matkami nedonošených dětí a ostatních dětí s vývojovým rizikem. Respondentky byly ženy z mého okolí, které se svými dětmi pravidelně navštěvují centrum vývojové péče. Klíčovým faktorem pro výběr byl korigovaný věk dítěte do 24 měsíců. Cílem práce bylo zhodnotit činnost centra vývojové péče z pohledu rodičů. Ve výzkumu byla položena jedna výzkumná otázka, a to jaké rezervy spatřují rodiče v činnosti centra vývojové péče. Data, která byla z rozhovorů získána, byla analyzována a vedla k jasnému závěru a zodpovězení výzkumné otázky, která byla v práci položena. Výsledky mého výzkumu prokázaly oprávněnost činnosti center vývojové péče, která jsou zpravidla přiřazena k velkým neonatologickým pracovištím. Centra jsou ve většině aspektech péče přijímána velmi příznivě. Z rozhovoru s respondentkami vyplynuly i některé nedostatky, které byly popsány v diskuzi a následně shrnuty v závěru. Díky tomu, že se neonatologická péče neustále zdokonaluje, je podíl přeživších dětí s extrémně nízkou a nízkou porodní vahou daleko větší než tomu bývalo dříve. Důležité je brát v potaz, že propuštěním dětí z nemocnice péče o ně nekončí. Nedonošenost sebou nese řadu rizik, která dítě v jeho vývoji ohrožují. Z tohoto důvodu je nutné zajistit kontinuální péči a sledovat dítě i po propuštění do domácí péče. V poslední době je toto téma často diskutované. Nemluví se pouze o fyzickém vývoji, ale zkoumá se také psychický vývoj dítěte. Je prokázáno, že nedonošené děti mohou mít v některých oblastech psychiky problémy. V závěru mé práce jsou shrnuty rezervy, které matky dětí spatřují na činnosti center vývojové péče a jsou popsána doporučení, která by měla vést ke zdokonalení této péče. Jedná se o potřebu větší angažovanosti výživových a laktačních poradců, zdokonalování edukace ošetřovatelských profesí pracujících v komunitní péči a posunutí spolupráce s praktickými lékaři pro děti a dorost na kvalitativně vyšší úroveň. Svou práci bych doporučila odborné i laické veřejnosti. Práce by také mohla sloužit studentům ošetřovatelství - porodním asistentkám, dětským sestrám a ostatním, kteří by se chtěli dozvědět více o problematice dětí s vývojovým rizikem.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
host ::
RSS.