|
| |
|
|
Autorský styl kazatele Jaroslava Plevy
Kucová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Tato práce se na podkladě analýzy vybraných kázání baptistického kazatele Jaroslava Plevy zabývá osobitostí projevu tohoto kazatele, jež je realizována prostřednictvím jazykových a stylotvorných prostředků a skrze výstavbu textu. Na výslednou podobu komunikátu mají vliv objektivní stylotvorné faktory, funkce komunikátu, mluvená forma, která do značné míry determinuje výstavbu Plevových textů, volba kódu, resp. přepínání mezi kódy neutrálním a hovorovým a obecnou češtinou, dále pak jeho oficiální ráz, tradicí dané místo a čas komunikace. Zásadní roli hraje také adresát. Zahrnuta je též analýza stylotvorných faktorů subjektivních. Pro slohový útvar kázání je typická intertextovost, především navazování na biblické texty Starého a Nového zákona. Vzhledem k pestrosti zastoupených kázání je škála motivů užitých v Plevových textech pestrá a bohatě je zastoupeno také obrazné vyjadřování, jehož původ je většinou odvozen z textů biblických. Kazatel Pleva užívá vybraných jazykových prostředků se záměrem předat své myšlenky posluchačům a naplnit tak získávací a přesvědčovací funkci žánru kázání.
|
|
|
Kázání na den Mistra Jana Husa
Zikmund, Ondřej ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá kázání, která byla odkázána 6. července na den Jana Husa. Práce se jmenuje Kázání na den Jana Husa a je rozdělena do šesti kapitol. První je úvodní kapitola, která popisuje postup práce. Druhá kapitola se zabývá historií Husova svátku a vývojem chápání odkazu a osobnosti Jana Husa. Třetí kapitola seznamuje s problematikou kazuálních kázání a kazuálních shromáždění, mezi které se také počítají shromáždění konaná na Husův svátek. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrána jednotlivá kázání podle jednotné osnovy. V páté kapitole je sestaven obraz Jana Husa, tak jak jej jednotlivá kázání popisují. V závěrečné kapitole jsou porovnána husovská kázání s požadavky, které byly vznešeny v kapitole a kazuáliích.
|
|
|
Antonín Jan Kelský - kněz a kazatel
Žáková, Markéta ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Tato práce se věnuje Antonínu Janu Kelskému - kazateli, jenž působil ve Smečně a v Kněževsi u Rakovníka a sbírce jeho svátečních kázání, která vyšla ve dvou svazcích v letech 1732 a 1734. Předmětem práce budou zejména texty kázání ve vztahu k legendistice. Okrajově se práce dotkne poukázat na památky výtvarného umění, které vznikly na teritoriu farnosti Kněževes u Rakovníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Autorský styl kazatele Jaroslava Plevy
Kucová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Tato práce se na podkladě analýzy vybraných kázání baptistického kazatele Jaroslava Plevy zabývá osobitostí projevu tohoto kazatele, jež je realizována prostřednictvím jazykových a stylotvorných prostředků a skrze výstavbu textu. Na výslednou podobu komunikátu mají vliv objektivní stylotvorné faktory, funkce komunikátu, mluvená forma, která do značné míry determinuje výstavbu Plevových textů, volba kódu, resp. přepínání mezi kódy neutrálním a hovorovým a obecnou češtinou, dále pak jeho oficiální ráz, tradicí dané místo a čas komunikace. Zásadní roli hraje také adresát. Zahrnuta je též analýza stylotvorných faktorů subjektivních. Pro slohový útvar kázání je typická intertextovost, především navazování na biblické texty Starého a Nového zákona. Vzhledem k pestrosti zastoupených kázání je škála motivů užitých v Plevových textech pestrá a bohatě je zastoupeno také obrazné vyjadřování, jehož původ je většinou odvozen z textů biblických. Kazatel Pleva užívá vybraných jazykových prostředků se záměrem předat své myšlenky posluchačům a naplnit tak získávací a přesvědčovací funkci žánru kázání.
|
|
|
Analýza dvou latinských překladů Husovy České nedělní postily v rkp. Brno, Moravská zemská knihovna, MK 56 a MK 91 a jejich částečná edice
Odstrčilík, Jan ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent) ; Zachová, Jana (oponent)
Analýza dvou latinských překladů Husovy České nedělní postily v rkp. Brno, Moravská zemská knihovna, Mk 56 a Mk 91 a jejich částečná edice Mgr. Jan Odstrčilík Abstrakt Předmětem této práce jsou dvě latinská zpracování České nedělní postily zachovaná v rkp. Mk 91 a Mk 56 uchovávaných nyní v Moravské zemské knihovně v Brně. Hlavní pozornost se soustředí na Mk 91, který je věrným, ba až doslovným překladem obsahujícím množství českých slov. Tato vícejazyčná charakteristika je zkoumána v kontextu makarónské kazatelské literatury Evropy. Zvláštní část této práce je proto věnována jak metodologickým otázkám spojeným s vícejazyčností (autorství, typy bilingvismu, performance atd.), tak komparativnímu rozboru tří jiných dochovaných vícejazyčných kazatelských sbírek z českého prostředí, a to Quadragesimale admontskému, Husových Betlémských kázání a postily Michala Poláka nazývané Sermones de sanctis latino-bohemici. Samotný překlad v Mk 91 je zkoumán jednak po jazykové, jednak po obsahové stránce. V rámci jazykové části jsou ukázány specifické problémy, se kterými se musel překladatel při své práci vypořádávat (rozdílný systém časů v latině a v češtině, překlad přechodníků, použití zájmen). Zvláštní pozornost je pak věnována chybám v překladu, vzniklým specifickým postupem překladatele. V obsahové části je ukázáno,...
|
|
|
Johannes Mathesius a Jáchymov
Mikschik, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Wernisch, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá osobou luteránského kazatele a rektora latinské školy Johanna Mathesia, jenž byl blízkým přítelem Martina Luthera, a který v průběhu 16. století působil jako rektor a později kazatel v krušnohorském pohraničním horním městě českého království Jáchymově. Zabývá se též hospodářskými, politickými a kulturními vlivy, které formovaly nejen život tohoto města v době jeho největší slávy spojené s těžbou stříbrné rudy, ale i život samotného Johanna Mathesia, který byl s tímto městem a jeho děním velmi úzce spjat a velmi se zasadil o jeho kulturní a především církevní povznesení v duchu reformační víry. Tato práce se také zabývá i osobním a tvůrčím životem Johanna Mathesia a jeho dílem.
|
|
|
Ekleziologie Tomáše Bavorovského (1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Machula, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Disertační práce, Praha 2013 ABSTRAKT Ekleziologie Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Je představitelem církve věrné Římu těsně před ukončením Tridentského koncilu a příchodem jezuitů do Prahy. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato práce, jež je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První tři se zabývají historickou problematikou, ať už se jedná o obecné dějiny, život či dílo kazatele, další se zaměřují na jeho pojetí církve a Božího království. První kapitola nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. Tomáš Bavorovský žil a působil zejména v katolických městech jižních a západních Čech (Bavorov, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň). Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Druhá kapitola o Tomášovi Bavorovském začíná částí popisující druhý život kazatele. Chronologicky představuje spisovatele, kteří o kazateli něco napsali. V 19. století se Bavorovský stal poměrně čteným autorem, ale století následující na tuto osobnost pozapomnělo. Tomáš Bavorovský se narodil jako syn rychtáře v Bavorově. Není známé, kde studoval a zda...
|
|
|
Kázání na den Mistra Jana Husa
Zikmund, Ondřej ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá kázání, která byla odkázána 6. července na den Jana Husa. Práce se jmenuje Kázání na den Jana Husa a je rozdělena do šesti kapitol. První je úvodní kapitola, která popisuje postup práce. Druhá kapitola se zabývá historií Husova svátku a vývojem chápání odkazu a osobnosti Jana Husa. Třetí kapitola seznamuje s problematikou kazuálních kázání a kazuálních shromáždění, mezi které se také počítají shromáždění konaná na Husův svátek. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrána jednotlivá kázání podle jednotné osnovy. V páté kapitole je sestaven obraz Jana Husa, tak jak jej jednotlivá kázání popisují. V závěrečné kapitole jsou porovnána husovská kázání s požadavky, které byly vznešeny v kapitole a kazuáliích.
|
|
|
DĚJINY SBORU BRATRSKÉ JEDNOTY BAPTISTŮ V SOKOLOVĚ OD JEHO POČÁTKŮ DO KONCE 20. STOLETÍ
KUČERA, Karel
Bakalářská práce se zabývá vývojem církve Bratrské jednoty baptistů nejenom v bývalém Československu, ale i v jednotlivých místních sborech v Chebu, Sokolově a v Kraslicích. V první části práce jsou zodpovězeny věroučná hlediska, čemu baptisté věří. Následně je zodpovězené, jakými osobnosti a hnutími Bratrská jednota baptistů byla ovlivněna. V další části práce je exkurs v konkrétním dění jednotlivých sborů baptistů. Největší část bakalářské práce je především uceleným přehledem sborových dějin sokolovského sboru BJB v rozmezí od vzniku tohoto shromáždění až po konec 20. století. Zdroje, ze kterých jsme čerpali jsou kroniky sboru BJB v Kraslicích a v Chebu, stejně tak nám posloužily výpovědi svědků, kteří byli účastni dění v těchto sborech v minulém století.
|
host ::
RSS.