|
| |
|
|
Limity supervize u pracovníků v sociálních službách
MARTÍNKOVÁ, Nikola
Jako cíl diplomové práce bylo stanoveno: "Identifikovat jaké limity vnímají supervizoři při skupinových supervizních setkáních sociálních pracovníků v sociálních službách." Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké jsou limity supervize u sociálních pracovníků z pohledu supervizorů?" Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro dosažení cíle byla hlavní výzkumná otázka rozčleněna do oblastí: identifikace (6 dílčích výzkumných otázek), formální náležitosti supervize (2 dílčí výzkumné otázky), supervize (4 dílčí výzkumné otázky) a přínosy limitů supervize (2 dílčí výzkumné otázky). Výzkumný soubor byl tvořen supervizory sdruženými pod Českým institutem pro supervizi (ČIS). S přihlédnutím ke stanovené strategie bylo uskutečněno 12 rozhovorů (metoda sněhové koule) z nichž již vyplynulo, že došlo k vysycení vzorku. Pro zapojení bylo požadováno, aby zapojené informantky a informanti poskytovali supervizní služby v oblasti sociální práce a měli alespoň rok praxe. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon, ze kterého došlo k doslovenému přepisu. Takto přepsané rozhovory jsem následně zakódovala (zpracována metodou trsů). V rámci první oblasti, tj. identifikace, byly identifikovány trsy: humanitní směr vzdělání, supervizní výcvik, psychoterapeutický výcvik a příprava na limity. V rámci druhé oblasti, tj. formální náležitosti supervize, lze specifikovat následující trsy: kontraktování, formální limity, obsahové limity, supervizor pod supervizí. V oblasti supervize, která byla označena jako třetí oblast, uvádím následující zjištěné trsy: sebereflexe, pojmenování limitů a etické aspekty. Poslední, čtvrtá oblast, tj. přínosy supervize, přinesla následující trsy: osobní rozvoj, rekontraktace, emoční inteligence. Výsledky práce mohou být využity v rámci přípravy supervizorů, popřípadě pro rozvoj již kvalifikovaných supervizorů v praxi.
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami
ŠVÁBKOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. Cílem práce je zjistit míru ohrožení syndromem vyhoření u sociálních pracovníků pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami. V rámci svého vlastního zájmu se věnuji výzkumu, zda jsou více ohrožení sociální pracovníci či pracovníci v sociálních službách. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabývám definicí syndromu vyhoření, příčinami jeho vzniku, ať již ze strany jednotlivce či organizace. Dále pak historií, fázemi a v neposlední řadě i prevencí vyhoření. Krátce se věnuji i popisu rozdílu mezi sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Dále definuji osoby se zdravotním znevýhodněním. Praktická část obsahuje zpracování polostrukturovaných rozhovorů získaných od sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách včetně dotazníku Burnout Measure, jež zmínění pracovníci vyplňovali, a díky němuž byla zjištěna míra ohrožení. Znalost míry ohrožení u sociálních pracovníků je důležitá pro jejich budoucí práci. Práce by přinesla užitek nejen samotným pracovníkům, kteří se účastnili výzkumu, aby si uvědomili, jaké mají znalosti o syndromu vyhoření a zda jím trpí či netrpí. Ale i ostatním pracovníkům a organizacím v oblasti pomáhajících profesí tím, že by se mohli vyvarovat riziku vyhoření a měli povědomí o využitelných a účinných možnostech prevence.
|
|
|
Profesní předsudky jako limitující faktor práce pedagogických pracovníků a pracovníků sociální péče se znevýhodněnými klienty
Suchomelová, Alena ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou profesní předsudky pedagogických pracovníků a pracovníků v sociálních službách v zařízeních se znevýhodněnými klienty, zejména klienty s mentálním postižením, které mohou být limitujícím faktorem práce těchto pracovníků a také kvality života znevýhodněných klientů. Práce popisuje a shrnuje obecné poznatky o předsudcích a jejich vlivu na život člověka. Zmiňuje vybrané profesní předsudky pomáhajících, dokumentuje je a porovnává míru jejich vlivu na chování a přístup ke klientům jak pedagogických pracovníků, tak pracovníků v sociálních službách. Pokouší se hledat souvislosti předsudečného chování pracovníků a jejich vzděláním. V závěru se práce pokouší hledat doporučení a možná východiska v dané oblasti, která mohou prospět kvalitě života znevýhodněných klientů.
|
|
|
Vliv stylu řízení na pracovníky v sociálních službách
BINDEROVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá styly řízení vedoucích pracovníků, kteří v pobytových zařízeních sociálních služeb představují střední management. Hlavním cílem práce je zjistit, co vybraní vedoucí pracovníci v rámci stylů řízení považují za negativa, respektive pozitiva a to ve vztahu k pracovníkům v sociálních službách. V úvodní části jsou obecně definovány sociální služby, podrobněji je popsána služba Domov pro seniory, kde probíhal výzkum. V další části se věnuji organizační struktuře a jejím jednotlivým typům. Na tuto část navazuje podkapitola, která se zabývá managementem obecně, dále definuje specifika managementu v sociálních službách, představitele středního managementu v pobytovém zařízení a řadové zaměstnance. Podkapitola věnující se řízení a vedení se detailněji zabývá jednotlivými styly řízení, možnostmi jejich aplikace, výhodami a riziky jejich užití. Dále je věnován prostor stylům vedení a podstatě vedení moci. V následující části se věnuji ovlivňování zaměstnanců v pracovním procesu, především motivaci, komunikaci, kontrole a hodnocení zaměstnanců. Do hloubky jsem se zabývala otázkou motivace a stimulace pracovníků v sociálních službách, jako jedním z nejvýznamnějších prvků vedení lidí. V této části jsou popsány základní teorie motivace a stimulační prostředky s jejich efekty. Poslední podkapitola teoretické části je věnována negativním specifikům práce v sociálních službách, zejména syndromu vyhoření, syndromu pomocníka a fluktuaci zaměstnanců. Tato negativní specifika jsou zde obecně definována, přiblíženy jsou možnosti prevence a předpoklady vzniku těchto ohrožení. Empirická část se zabývá zpracováním výzkumu, který probíhal v pěti domovech pro seniory v Českých Budějovicích a blízkém okolí. Pro získání informací jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Z informací získaných prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, co vybrané vedoucí pracovnice v rámci zvoleného stylu řízení považují za negativa a pozitiva ve vztahu k pracovníkům v sociálních službách. Za základ pozitivního vlivu stylu řízení respondentky považují přizpůsobení stylu řízení pracovní skupině, což předpokládá dobrou znalost pracovního kolektivu jako celku, ale i znalost charakteru, schopností a dovedností jednotlivých zaměstnanců. V rámci stylu řízení jako pozitivum vedoucí pracovnice uváděly účast podřízených na rozhodování, průběžné každodenní hodnocení, kontrolu a přímou ústní komunikaci jako možnost rychlé reakce na vzniklé problém, ale i jako významný nástroj motivace zaměstnanců. V oblasti motivace a stimulace respondentky za nejvýznamnější a z pohledu pozitivního vlivu na pracovníky v sociálních službách považují povzbuzování (ve smyslu kladného hodnocení a různých forem pochval), budování přátelské atmosféry v pracovním kolektivu a zlepšování pracovních podmínek a režimu práce, což je ve shodě i s preventivními opatřeními týkajícími se syndromu vyhoření a fluktuace. Z výsledků dále vyplynulo, že respondentky za zásadní negativa ve vztahu k řízení a jeho vlivu na pracovníky v sociálních službách považují nefungující spolupráci a komunikaci s vrcholovým managementem, nedostatek finančních prostředků a nedostatek času, který by rády věnovaly svým podřízeným. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako podnět ke zlepšení spolupráce mezi středním a vrcholovým managementem v zařízeních sociálních služeb.
|
|
|
Informovanost o canisterapii v Jindřichově Hradci
FRAŇKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce byla sepsána za účelem zjištění informovanosti o problematice canisterapie v Jindřichově Hradci. Canisterapie je založena na interakcích mezi člověkem a psem, proto se v teoretické části autorka zabývá krátce i historií tohoto vztahu. Dále již přechází k historii zooterapie a vymezení pojmů užívaných při zooterapii. Následující kapitoly objasňují praktikování zooterapie, čili jaká zvířata se při této metodě používají, jaké metody jsou uplatňovány a dále jakých forem je možno při praktikování zooterapie využívat. Neméně důležitou kapitolou je pak kapitola, která se zabývá organizacemi, které zooterapii zastřešují. Následuje kapitola, kde autorka vymezuje zooterapii i v legislativě a shrnuje důležité zákony, které se k práci se zvířaty vztahují. Další část bakalářské práce je vymezena pro canisterapii. Je zde vysvětlen vznik pojmu, přiblížena historie canisterapie a její vývoj na území České republiky. Autorka se zde zaměřuje také na podmínky praktikování canisterapie v České republice a to jak podmínky ze strany psa, tak i terapeuta, zařízení a klienta. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu metod a technik výzkumu. Pro realizaci výzkumu bakalářské práce je zvolen kvantitativní výzkum a technika dotazování. Ve výsledcích je použita popisná statistika a výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny o grafy. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak jsou informováni o canisterapii pedagogové středních škol v Jindřichově Hradci a pracovníci (sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách) ze zařízení sociálních služeb taktéž v Jindřichově Hradci. Pro potřeby výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: Informovanost o canisterapii je u pracovníků v zařízeních sociálních služeb vyšší než u pedagogů středních škol v Jindřichově Hradci. Hypotéza 2: Respondenti, kteří vlastní psa, jsou více informováni o canisterapii než ti, kteří ho nevlastní. Pro potvrzení či jejich vyvrácení byly hypotézy otestovány statistickým testem významnosti (T-test) a výsledkem byly dosažené hladiny významnosti. Pro potřebu výpočtu T-testu byly stanoveny nulové hypotézy. H0 (1): Informovanost o canisterapii je u pracovníků v zařízeních sociálních služeb stejná jako u pedagogů středních škol v Jindřichově Hradci. H0 (2): Informovanost o canisterapii je u respondentů, kteří vlastní psa, stejná jako u těch, kteří psa nevlastní. U otázek souvisejících s hypotézami byly stanoveny body a každému respondentovi tak připadlo půrměrné skóre. Toto průměrné skóre mohlo T-test potvrdit, či vyvrátit. Celkem se výzkumu zúčastnilo 100 respondentů. Dotazníkového šetření se účastnilo 60 pedagogů středních škol a 40 pracovníků ze zařízení sociálních služeb. Výsledky výzkumu ukázaly, že 88 % respondentů se s touto podpůrnou metodou, i když jen na teoretické úrovni, již v životě setkalo. Respondenti tudíž dokázali správně odpovědět na otázku, co canisterapie je, přičemž tuto otázku autorka hodnotí jako klíčovou. Dotazník obsahoval další otázky vztahující se k problematice canisterapie a jak výsledky ukázaly, respondenti jsou informováni o podpůrné metodě dostatečně. Jak ukázal statistický výpočet, potvrdily se obě hypotézy. Tedy pracovníci ze zařízení sociálních služeb jsou informováni o canisterapii více, než pedagogové středních škol a respondenti, kteří vlastní psa nebo si jej plánují pořídit, jsou taktéž informováni více než ti, kteří psa nevlastní. Nutno ale podotknout, že rozdíly mezi těmito skupinami testovaných respondentů nejsou tak markantní a dotazovaní byli schopni na otázky z dotazníku odpovědět správně. Autorka by práci doporučovala pro zařízení sociálních služeb, kde canisterapie neprobíhá, aby měla možnost se o této terapii informovat a případně rozšířit o canisterapii své služby.
|
|
|
Další vzdělávání pracovníků v zařízení pro seniory
LOUKOTOVÁ, Eva
Ve své bakalářské práci se zabývám dalším vzdělávání zaměstnanců v zařízení pro seniory. Zjišťuji, zda a jakým způsobem se zaměstnanci v domovech pro seniory na území Prahy vzdělávají, co pro ně další vzdělávání znamená a jak je pro ně důležité. Zkoumám motivaci k dalšímu vzdělávání a využívání možných nabídek. V teoretické části se zabývám personálním zajištěním v domovech pro seniory a současným stavem celoživotního vzdělávání a jeho dělením. Stěžejním tématem bylo pro mě další vzdělávání a jeho místo v akreditovaných vzdělávacích institucí. Praktická část je založená na vyhodnocení dotazníkového šetření. Dotazníky byly sestaveny na základě stanovených hypotéz. Dotazníky byly rozdány v 5 domovech pro seniory na území hlavního města Prahy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 zaměstnanců a 5 zaměstnavatelů. Cílem práce bylo zjistit realizované další vzdělávání v zařízení pro seniory za období dvou let a porovnat je s možnostmi (nabídkami) vzdělávacích institucí. Pro zjištění tohoto cíle byl zvolen kvantitativní výzkum. V závěru práce jsem vypíchla největší problémy dalšího vzdělávání, což je špatné legislativní zakotvení a velká finanční zátěž, tudíž malá podpora ze strany státu.
|
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
host ::
RSS.