|
|
Hospodářsko-kulturní vývoj městyse Lhenice v 19. století
Kopejtko, Martin ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Hospodářsko-kulturní vývoj městyse Lhenice v 19. století" se věnuje zkoumání transformací života v městečku Lhenice během tzv. dlouhého 19. století, tedy období, které bylo ve znamení nastupující moderny, průmyslové revoluce, urbanizace, vzniku národních států, tedy také nacionalismu a boje za vlastí národní identitu a v českých zemích probíhajícího národního obrození. Analýza se zaměřuje na klíčové aspekty hospodářského vývoje, jako jsou změny v zemědělství, rozvoj řemesel a průmyslu, úpadek systému trhů, a také na kulturní proměny, např. vznik organizovaného spolkového života nebo probíhajících na pozadí veřejných festivit nebo jiných oslav. Studie odhaluje, jak místní ekonomika reagovala na ekonomický vývoj a jeho výzvy a technologický pokrok, jak se místní komunita vypořádala s postupnou institucionalizací chudoby a chudinskou otázkou vůbec, a zároveň jak byla celá společnost ovlivněna širšími socio-politickými změnami v rakouské monarchii i českých zemích. Výzkum také zahrnuje sociologickou analýzu, jak se proměnila struktura společnosti, zejména ve vztahu k rozvoji školství a vzdělávacích příležitostí. V neposlední řadě práce poukazuje na důležitost lokální historie pro pochopení širších historických trendů a procesů, tedy jak malé regionální městečko může reflektovat a...
|
|
|
Pěvecké sbory v Prachaticích
SKOBOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá pěveckými sbory v Prachaticích. Teoreticky popisuje pěvecké sbory, představuje jejich historii, druhy sborů a osobnost sbormistra. Dále se zabývá hlasovými vadami a poruchami hlasu a s tím spojenou hlasovou hygienou. V další části práce popisuje historii Prachatic a jejich vývoj. Posléze se věnuje pěveckým sborům v Prachaticích, zaměřuje se na jejich historii, současnou činnost, sbormistry a repertoár.
|
|
| |
|
|
Úroveň pohybové aktivity u žáků Střední pedagogické školy v Prachaticích
BUBENÍKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá úrovní pohybové aktivity u žákyň Střední pedagogické školy v Prachaticích, které tráví mnoho času sedavým způsobem a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje historické i současné informace o pohybové aktivitě a jejím významu. Další kapitoly popisují období adolescence, specifika adolescence a význam role pedagoga ve výchovně - vzdělávacím procesu. Závěrečné kapitoly pojednávají o motivaci, volném čase a fungování domova mládeže. V praktické části se dotazníkové šetření zaobírá pohybovou aktivitou. Výzkum probíhal mezi žákyněmi Střední pedagogické školy v Prachaticích. Dohromady se zúčastnilo výzkumu 78 respondentů. Poskytnutá data byla následně zpracována a vyhodnocena. V závěru bakalářské práce navrhuji, jak zvýšit úroveň pohybové aktivity u zkoumané skupiny.
|
|
|
Rozbor negativních externalit silniční dopravy
KŮRKA, Pavel
Diplomová práce je zaměřena na studium negativních externalit silničního provozu. V oblasti automobilové dopravy se vyskytuje mnoho externalit. V tomto konkrétním případě je kladen důraz na externality, které mají největší vliv na zdraví lidí. Jsou to prachové částice, hluk a produkce oxidu uhličitého na vybraném úseku dopravní trasy. Jako nejvhodnější úsek k měření jsem zvolil velmi frekventovanou silnici v obci Čkyně. Tato silnice je známá pod názvem ,,Čkyňská rovinka". Prachové částice byly naměřeny na křižovatce v Prachaticích z důvodu blízkosti měřící stanice. Měření jsou provedena pomocí prachoměru DUST TRAK 8530, univerzálního hlukoměru, fotoaparátu, videokamery, notebooku a pomocí programu MEFA 13, jenž pochází od firmy ATEM s. r. o.
|
|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
| |
|
|
Patronát posledních Rožmberků (na příkladu Prachatic)
KŮRKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zaměřuje na výkon patronátního práva v Prachaticích v období vlády posledních Rožmberků. Hlavním cílem práce bude přiblížit patronát posledních Rožmberků v letech 1551-1601, který v české historiografii nebyl doposud podrobněji zkoumán. Časové vymezení se v práci pokusím překročit a zaměřit se také na výkon patronátu v době, kdy byly Prachatice majetkem české komory. Vedlejším cílem práce bude popsání církevní správy a farní sítě v důležitých městech na dominiu posledních Rožmberků a následné porovnání se situací v Prachaticích. K objasnění dané problematiky poslouží nevydané prameny uložené ve Státním okresním archivu Prachatice (Archiv města Prachatice) a Státním oblastním archivu Třeboň, oddělení Český Krumlov (Velkostatek Prachatice-Volary). V závěru práce je přiložena edice Přiznání příjmů z roku 1558.
|
|
|
Husovská tradice v Jižních Čechách
Pekárik, Vojtech ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
PEKÁRIK, Vojtech. Husovská tradice v jižních Čechách. Praha 2018. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Husitská teologická fakulta. Katedra historické teologie a církevních dějin. Vedoucí práce Jaroslav Hrdlička. Klíčová slova: Jan Hus, Husovská tradice, Památník Mistra Jana Husa, Husinec, expozice, rodný dům, Husova světnička, Husovy oslavy, úcta, Prachatice, Kozí Hrádek, Husova lípa Práce se mapuje vývoj Husovské tradice v jižních Čechách z pohledu historického. V první části shrnuje vývoj Husovské tradice v průběhu staletí od doby poděbradské a jagellonské, přes dobu pobělohorskou, období českého obrozenectví, první republiky, protektorátní, socialistickou až do současnosti. Ve druhé části popisuje místa v jižních Čechách, která jsou spjatá s pobytem Mistra Jana Husa. Jde především o jeho rodný dům v Husinci, Literátskou školu v Prachaticích, kostel sv. Jakuba Většího v Prachaticích, Husovu skálu poblíž Husince a Kozí Hrádek u Sezimova Ústí. Třetí část se stručně zabývá ikonografií Mistra Jana Husa na sledovaném území. Ve čtvrté části je detailně popsaná historie Husových oslav v rodišti Jana Husa v různých dějinných obdobích. V dalších částích jsou zmíněny Husovy kaple a Husovy lípy. O Lidického soše Mistra Jana Husa na husineckém náměstí pojednává předposlední kapitola. Poslední kapitola...
|
host ::
RSS.