|
|
Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově
Manková, Hana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Anotace: Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově je interdisciplinárním tématem a práce se soustřeďuje na jeho právní, psychologické a pedagogické aspekty. Spoluúčast dítěte na rozhodování o sobě samém je zakotvena v právních nástrojích různého druhu a právní síly. Výklad tohoto dětského práva a jeho aplikace v praxi se však ukazují jako vysoce problematické. Možnost dítěte vyjádřit vlastní názor je sociálně a kulturně podmíněna, ačkoli by měla být všeobecnou součástí výchovy v jeho nejlepším zájmu. Práce vysvětluje nejdůležitější sporné otázky související se spolurozhodováním dítěte o vlastní výchově, a to v rámci výchovy v rodině.
|
|
|
Vybrané aspekty ovlivňující problematiku surogátního mateřství
NĚMCOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá problematikou surogátního mateřství, a to jednak z hlediska teoretického uchopení, kde popisuji právní, etické a psychosociální aspekty ovlivňující náhradní mateřství, tak z hlediska praktického. Pomocí kvalitativního výzkumu zjišťuji postoje sociálních pracovníků sociálně-právní ochrany dětí k této problematice. Práce řeší problematické aspekty v aplikaci surogátního mateřství v praxi z hlediska právního ukotvení, etického uchopení a psychosociálních důsledků, a to včetně postojů sociálních pracovníků sociálně-právní ochrany. Tato práce by měla poukázat na rozporuplnost a na rizika, která vyplývají z uskutečnění náhradního mateřství. Výzkum ukazuje různé postoje, co se týče právního ukotvení surogátního mateřství. Co však mají protichůdné názory společné je fakt, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu, tudíž ve výsledku jde o stejný účel. Jak z hlediska etického, tak z hlediska psychosociálního jsou postoje sociálních pracovníků podobné a náhradní mateřství považují za rizikové a problematické. Tento institut je třeba neponechávat právně neupravený a stanovit v tomto případě jasné hranice a jasná pravidla, aby tak nedocházelo ke zneužití institutu surogátního mateřství a současně se také předcházelo všem negativním dopadům.
|
|
|
Navrhovaný model transformované péče o ohrožené děti
Kvasničková, Dana ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Kohnová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti. Jejím cílem je popsat a seznámit s návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti na příkladu ústavního zařízení a vyhodnotit jeho možný dopad. Práce je pojímána deskriptivně, má charakter myšlenkového experimentu. Je zpracovaná monografickou procedurou. Metodické zpracování bylo provedeno formou sběru a vyhodnocením dostupných dat a dokumentů vypovídajících o současném stavu péče o ohrožené děti. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretický podklad vychází z oblasti psychologie, sociologie, pedagogiky. Praktická část přináší prezentaci návrhu nového modelu transformované péče na příkladu ústavního zařízení a vyhodnocení jeho očekávaných přínosů. Také popisuje možné překážky a problémy při zavádění modelu do praxe.
|
|
|
Přístupy k dětem ve vícenárodnostních třídách MŠ a ZŠ
Baker, Jarmila ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Diplomová práce "Přístupy k dětem ve vícenárodnostních třídách MŠ a ZŠ" pojednává o současném přístupu k dětem v těchto třídách v mateřských a základních školách, a to jak ve školách českých, tak školách zahraničních. Práce se nejprve snaží o nalezení jistých historických souvislostí s dnešní dobou a o pochopení situace, na kterou nyní na českých i zahraničních školách nahlížíme. Dále se pokouší zmapovat zapojení multikulturní výchovy do vzdělávacích programů a prakticky do výuky na vybraných školách. Věnuje se především srovnání zvolených přístupů na vybraných školách na ůzemí České republiky. Práce se snaží nalézt inspiraci pro práci s multikulturní výchovou na českých školách, které se multikulturní výchově tolik nevěnují. Práce tak zdůrazňuje důležitost multikulturní výchovy na školách a výhody a pozitivní dopady zapojení této výchovy do učebního plánu škol.
|
|
|
Zkušenosti pěstounů a poručníků se zajišťováním povinného kontaktu dítěte s jeho původní rodinou
HLOUCALOVÁ, Irena
Tato bakalářská práce popisuje skutečnosti, které provázejí pěstounskou péči a poručnictví, přičemž důraz je kladen na zákonnou povinnost zajišťovat kontakt dítěte s jeho původní biologickou rodinou.Teoretická část práce začíná historickými mezníky náhradní rodinné péče ve světě i u nás. Poté nastiňuji stav v současnosti. Popisuji instituce zabývající se náhradní rodinnou péčí. Praktická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny a poručníky. Vytvořila jsem výčet nejčastěji zmiňovaných základních potřeb pěstounů a poručníků i dětí v pěstounské péči a názorů pěstounů a poručníků týkajících se zmiňované oblasti. Tato práce by mohla být využita jako materiál pro práci intervenčních center náhradní rodinné péče i pro další odborníky zabývající se touto oblastí náhradní rodinné péče, popřípadě jako inspirační a motivující materiál pro žadatele o náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci: přínosy a slabiny
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci v kontextu kulturního relativismu Práce se soustředí na práva dítěte v kontextu mezinárodní adopce. Cílem je identifikovat prvky kulturního relativismu v rámci základních práv dítěte, které jsou mezinárodní adopcí dotčeny. Z teoretického hlediska se práce opírá o současný diskurs o univerzalitě lidských práv. Teorie tří úrovní kulturního relativismu je aplikována na Haagskou úmluvu o mezinárodní adopcí a v jejím rámci dokazuje prvky kulturního relativismu mezinárodních adopcí.
|
|
|
Participace v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže
VELÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá participací v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže. Konkrétně je zaměřena na možnosti a uplatňování participace ve dvou největších občanských sdruženích v České republice - v Junáku a Pionýru. V první části práce je vysvětlen pojem participace, objasněna její východiska, ze kterých čerpá a o která se opírá. Je zde uvedeno základní dělení participace a zmíněna potřeba výchovy jedince ke každodenní participaci. Součástí zkoumané problematiky je neziskový sektor, a proto se druhá část práce zabývá charakteristikou nestátních neziskových organizací a nastiňuje možnosti využití participace v této oblasti. O možnostech a realizaci participace v Junáku a Pionýru pojednává třetí část práce. Na základě analýzy vybraných dokumentů obou organizací je zkoumání zaměřeno na fenomén participace v základních jednotkách těchto organizací a jejich participace na životě společnosti. Zjištěné poznatky jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány.
|
|
|
Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok
HEJDUKOVÁ, Dana
Tématem mé diplomové práce jsou "Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok". Dítě je proti dospělému mnohem citlivější a tím také zranitelnější, vzhledem k jeho věku a vývoji je nutné pečlivě zvažovat, co a jakým způsobem mu říci. Každé dítě má právo na dostatek informací podaných ve správnou dobu a správným způsobem, který zohledňuje jeho věk a rozumovou vyspělost. Dostatečná komunikace chrání dítě před stresem a zbytečnými obavami. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 částí. První se zabývá právy dítěte na informace a profesí herního specialisty. Druhá část je zaměřena na psychickou předoperační přípravu obecně, na komunikační specifika při jednání s dětmi a na přípravu v jednotlivých obdobích věku dítěte. Třetí část se zabývá fyzickou předoperační přípravou. Empirická část práce má dva cíle. Prvním je zjistit, provádí{--}li se na dětských odděleních příprava dítěte před vyšetřením nebo zákrokem a kdo ji provádí. Druhým cílem je zjistit, zda provedená příprava ovlivňuje strach a úzkost, kterou dítě prožívá před vyšetřením nebo zákrokem. Ve výzkumné části práce bylo použito kvalitativní šetření, technika nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl individuální, anonymní, probíhal se souhlasem dítěte i rodičů, případně za jejich účasti. Výzkumné šetření bylo realizováno v období říjen 2009 {--} únor 2010. Zkoumaný soubor tvořilo 19 respondentů (11 dívek a 8 chlapců), kterými byly děti ve věku od 5 do 17 let, které se podrobily vyšetření nebo zákroku v 5 nemocnicích České republiky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastěji respondenty na vyšetření připravovala jejich matka nebo lékař/ka v ambulanci, třetině respondentů se nevěnoval nikdo. Nejčastější používanou formou přípravy bylo ústní sdělení. Nejlépe hodnotily děti přípravu herním specialistou. Provedená příprava snížila u respondentů pocit strachu nebo úzkosti. Poznatky a výsledky z šetření mohou poskytnout managementu zdravotnických zařízení impuls ke zlepšení a zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče v oblasti informování dětí tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte, Úmluva o lidských právech a biomedicíně i Charta práv hospitalizovaného dítěte.
|
|
|
Postavení dítěte v systémech sociálního zabezpečení
KLÍMOVÁ, Pavla
Problematika postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení v České republice je doposud komplexně a detailněji nezpracovanou oblastí, přitom velmi důležitou a potřebnou. Česká republika garantuje fyzickým osobám v definovaných sociálních situacích mnoho práv a konkrétních nároků v rámci systému sociálního zabezpečení. Dítě, tj. osoba do dovršení 18 let věku, bývá často významným adresátem systému sociálního zabezpečení, a to především z důvodu své fyzické a duševní nezralosti. Ta mu neumožňuje být plně samostatným a nezávislým subjektem, který by byl schopen řešit např. svou neuspokojivou finanční, resp. sociální situaci. Právní úprava postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení není jednotná, nýbrž je obsažena v mnoha právních normách mnohdy i různé právní síly. Cílem bakalářské práce bylo, na základě analýzy, komparace a syntézy platné právní úpravy, zmapovat právní postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení, vytvořit ucelený přehled práv, případně též povinností dítěte v sociálním zabezpečení, a na základě zjištěných údajů poukázat na klady a zápory platné právní úpravy. K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy právních předpisů. Realizací stanovených cílů byl vytvořen přehled práv dítěte v sociálním zabezpečení v České republice. To může přispět k větší přehlednosti a návazně i k posílení právní jistoty dětí jakožto skupiny populace, která, z důvodu své zranitelnosti, má požívat zvýšené ochrany. Pokud jde o povinnosti dítěte v sociálním zabezpečení, žádné zvláštní, rozdílné od povinností stanovených pro dospělé osoby, nebyly zjištěny. Dále bylo shledáno, že právní úprava postavení dítěte v sociálním zabezpečení je neúplná, nejednotná (i terminologicky) a málo přehledná. Náprava cestou novelizace platné právní úpravy, resp. přijetím zcela nové úpravy je žádoucí, byť jde o záležitost dlouhodobou. Výsledná zjištění mohou posloužit jako prvotní souhrnný zdroj informací jak pro klienty, tak i pro všechny osoby, které se zabývají aplikací práv (nároků) dětí v sociálním zabezpečení z titulu svých profesí.
|
host ::
RSS.