|
|
Rozbor vybraných pověstí Aloise Jiráska a problematika jejich ilustrací
ŠINDELÁŘOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými literárními pověstmi ze souboru Staré pověsti české zpracovanými Aloisem Jiráskem, které prvně vyšly v roce 1894. Dále porovnává ilustrace od Věnceslava Černého, Antonína Procházky, Jiřího Trnky a hlavně Mikoláše Alše. Zároveň bakalářská práce stručně nastiňuje Jiráskův život a dílo. Teoretická část je doplněna také částí praktickou, jež obsahuje vlastní výtvarné přetvoření vybrané pověsti dle inspirace Mikolášem Alše.
|
|
|
Gustav Leutelt, a poet of the Jizera Mountains
Štefková, Michaela ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Klíčová slova: regionální literatura, pověsti, autobiografická próza, román, povídka, novela, literární tvorba, estetika přírody Abstrakt: Tato diplomová práce pojednává o životě a díle Gustava Leutelta, který patří mezi méně známé německy píšící autory z Čech, tvořící na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní důraz je kladen především na zachycení Jizerských hor, které hrají v jeho tvorbě stěžejní roli. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá nabízí stručný nástin Leuteltova života a jeho tvorby. Ve třetí kapitole jsou představena konkrétní díla ze třech hlavních oblastí autorovy tvorby, a sice z fiktivní prózy, pověstí a vlastivědných prací. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky této práce a další postřehy k tématu.
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Kótové z modrých hor: Mýty a pověsti
Bendíková, Soňa ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oberfalzerová, Alena (oponent) ; Filipský, Jan (oponent)
Soňa Bendíková:Soňa Bendíková:Soňa Bendíková:Soňa Bendíková: Kótové zKótové zKótové zKótové z Modrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověstiModrých hor: mýty a pověsti AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Předkládaná disertační práce s názvem Kótové z Modrých hor: Mýty a pověsti pojednává o etniku Kótů, kteří žijí v jihoindickém pohoří Nílgiri. Práce se zabývá kótskou orální tradicí tohoto kmene v kontextu změn regionu v posledních dvou stech letech. Kótové v minulosti žili v symbióze s několika dalšími místními kmeny, se kterými vytvořili unikátní systém výměnného obchodu a služeb. Až do příchodu usedlíků z údolí v počátku 19. století byl tento mikroregion izolovaný. V posledních dvou stech letech s příchodem obyvatel z údolí a Angličanů do regionu došlo k výrazné proměně oblasti Modrých hor ve všech sférách života: ekonomické, společenské, kulturní i ekologické. Cíle této práce jsou dva: a) interpretovat výsledky terénního výzkumu a analyzovat nahrávky pozůstatků orálního dědictví kmene čítajícího kolem dvou tisíc obyvatel v kontextu změn v oblasti, b) zjistit, zda a jak se tyto změny odrazily v kótské lidové slovesnosti. Práce je založena zejména na terénním výzkumu, který jsem prováděla mezi Kóty a dalšími nílgirskými etniky v letech 2001, 2003 a 2007. V roce 2007 se...
|
|
|
Efektivita výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu v porovnání s efektivitou frontální výuky.
Opltová, Petra ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Diplomová práce porovnává efektivitu výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu s efektivitou frontální výuky identického učiva. Výzkumný cíl práce se zaměřuje na porovnání výsledků učení žáků, kteří byli učeni metodou strukturovaného dramatu, s výsledky žáků, kteří byli učeni na základě frontální výuky. Dále práce zjišťuje, zda při výuce metodou strukturovaného dramatu žáci lépe chápou motivy jednání druhých. Teoretická část se věnuje definici dramatické výchovy, cílům dramatické výchovy, principům dramatické výchovy, pojednává o dramatické výchově jako o metodě vyučování, a o hodnocení v dramatické výchově. Z metod a technik dramatické výchovy je pozornost zaměřena na strukturované drama. Teoretická část se dále věnuje frontální výuce - základní charakteristika, stručná historie, dnešní pojetí, výhody a nevýhody. Závěr teoretické části se věnuje porovnání dramatické výchovy a frontální výuky. Praktická část obsahuje popis průběhu pretestace - ka školy, průběh a reflexe pretestace. Dále jsou zahrnuty přípravy na hodiny učené metodou strukturovaného dramatu a přípravy na hodiny učené frontální výukou. Hlavním obsahem praktické části práce je popis celého procesu výzkumu - charakteristika školy, ve které byl výzkum realizován, charakteristika výzkumného vzorku, reflexe hodin...
|
|
|
Gustav Leutelt, a poet of the Jizera Mountains
Štefková, Michaela ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Klíčová slova: regionální literatura, pověsti, autobiografická próza, román, povídka, novela, literární tvorba, estetika přírody Abstrakt: Tato diplomová práce pojednává o životě a díle Gustava Leutelta, který patří mezi méně známé německy píšící autory z Čech, tvořící na přelomu 19. a 20. století. Zvláštní důraz je kladen především na zachycení Jizerských hor, které hrají v jeho tvorbě stěžejní roli. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá nabízí stručný nástin Leuteltova života a jeho tvorby. Ve třetí kapitole jsou představena konkrétní díla ze třech hlavních oblastí autorovy tvorby, a sice z fiktivní prózy, pověstí a vlastivědných prací. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky této práce a další postřehy k tématu.
|
|
|
Život po životě. Revenanti v českých zemích raného novověku.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze specifik kulturních dějin Českých zemí raného novověku - tj. obecného nazírání na posmrtný život (cca mezi lety 1500 až 1800) a problematikou revenantů. Revenantem je míněna původně lidská bytost, která se po své smrti z rozličných důvodů navrací do světa živých, přičemž se projevuje hmotně (oživlá mrtvola, zombie, vampýr, fext) i nehmotně (duch, bílá paní, divoká honba). V tomto směru jsou hlavním pramenem české démonologické pověsti. Součástí práce je hodnocení sociálních, náboženských i kulturních aspektů, které na výše řečené měly v daném období vliv. Hlavní důraz bude kladen na jednotlivé případy výskytu revenantů v Českých zemích, které uchovaly dobové prameny, a komparaci téhož s případy v ostatních zemích Evropy. Práce se též bude soustředit na postižení biografií historických osob a formulování závěrů ohledně toho, co mohlo zapříčinit přesvědčení o jejich revenantství.
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
host ::
RSS.