|
|
Vliv dlouhodobé aplikace morfinu a jeho vysazení na vybrané signální proteiny v srdci potkana
Ilková, Karolina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Morfin je považovaný ža žlatý standard meži analgetiký v lečbe silne bolesti díký svým účinkúm žprostredkovaným μ-opioidními rečeptorý. Vývolava vsak take rúžne nežadoúčí účinký a predstavúje výsoke rižiko vývoje toleranče a žavislosti. Cílem teto bakalarske prače je prispet k objasnení púsobení morfinú na molekúlarní úrovni v srdečním svalú. Býlý žkoúmaný žmený hladin proteinú ú klíčovýčh signalníčh molekúl v signalní kaskade vývolane aplikačí morfinú se stúpnújíčími se davkami a naslednoú abstinenčí po dobú 24 hodin, 1 mesíče a 3 mesíčú. Konkretne se jednalo o adenosinový A2b rečeptor, β2-adrenergní rečeptor, κ-opioidní rečeptor podjednotký G proteinú, GRK5 kinasú a β-arrestin 2. Data žmen exprese býla žískana ž homogenatú srdeční tkane (leva komora) pomočí Western blotú s naslednoú imúnodetekčí, žačhýčením na svetločitlivýčh fotofilmečh a statističkým výhodnočením pomočí testú ANOVA. Podavaní morfinú nevedlo ke statističký výžnamným žmenam podjednotek G proteinú, β-arrestinú 2, kinasý GRK5, adenosinoveho rečeptorú A2b, β2-adrenergního rečeptorú ani κ-opioidního rečeptorú v srdči potkana. Pro vývoj lepsíčh a bežpečnejsíčh analgetik je nútne objasnit molekúlarní mečhanismý, ktere stojí ža vžnikem rúžnorodýčh účinkú. Klíčová slova: morfin, abstinence, potkan, srdce, GPCRs
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v kardioprotekci vyvolané mírným chladem
Lážnovská, Lucie ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá úlohu proteinkinázy C (PKC) v kardioprotekci vyvolané mírným chladem. PKC je klíčovým signálním transdukčním enzymem, který reguluje buněčný růst, diferenciaci a přežití buňky. Mírný chlad, jako potenciální terapeutická strategie, chrání tkáně před ischemickým poškozením. Studie od Yang et al. naznačuje, že hypothermie aktivuje PKC v kardiomyocytech, kde spouští kaskádu signálních drah s protektivními účinky. PKC fosforyluje a aktivuje proteiny, které jsou klíčové pro přežití a obnovu buněk po ischemii, a také inhibuje apoptózu a omezuje tvorbu reaktivních kyslíkových forem, které přispívají k poškození buněk během ischemie a reperfúzního poškození. Tato práce se zaměřuje na pochopení molekulárních mechanismů a signalizačních drah spojených s úlohou izoforem PKCε a δ v kardioprotekci vyvolané mírným chladem, což by mohlo přispět k vývoji nových terapeutických strategií pro ochranu srdce před ischemickým poškozením. Klíčová slova: proteinkináza C, PKCε, PKCδ, mírný chlad, kardioprotekce
|
|
|
The influence of creatine kinase system during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to a mild cold
Dzobová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Kardiovaskulárne choroby sú stále jednou z najčastejších príčin úmrtí a zhoršenej kvality života na celom svete. Preto je stále väčšie množstvo výskumov zameriavajúcich sa práve na ich možnú prevenciu či liečbu. Jednou z možných intervencií, ktoré by mohli v tejto oblasti pomôcť je pomerne nový model miernej chladovej adaptácie, zavedený v našom laboratóriu, pri ktorom už boli dokázané kardioprotektívne účinky, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších účinkov. Jednou zo skúmaných oblastí myokardu je kreatinkinázový systém, ktorý predstavuje dynamický vnútrobunečný systém početných izoenzýmov uložených špecificky v miestach tvorby ale aj spotreby energie. Jeho primárna funkcia spočíva v metabolizme srdečnej energie a v celkovej energetickej homeostáze vo svaloch, mozgu a ostatných orgánoch s vysokými a rýchlo sa meniacimi nárokmi na dodávku energie. Avšak, molekulárna podstata týchto metabolických dejov a ich priebeh vyvolaný chladovou adaptáciou nie sú zatiaľ úplne známe. Preto cieľom tejto práce bolo zistiť zmeny v expresii troch CK izoforiem (CKB, CKM, mtCKs) pôsobením mierneho chladu (8±1 řC) v priebehu akútnej fázy (1, 3, 10 dní) a počas chronického chladu (5 týždňov) a následnej regresie. Kľúčové slová: potkan, myokard, kreatinkinázový systém,...
|
|
|
The role of centrobin in spermatogenesis
Flintová, Jennifer ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šebková, Nataša (oponent)
Spermatogeneze je vysoce organizovaná kaskáda událostí, která může být rozdělena do tří hlavních procesů: mitotická expanze diploidních zárodečných buněk (spermatocytogeneze), meiotické dělení vedoucí ke vzniku haploidních buněk a spermiogeneze. Spermiogeneze je finální fází spermatogeneze zahrnující metamorfózu kulatých haploidních spermatid do morfologicky a funkčně specializovaných spermií. Jedním z proteinů nenahraditelných pro fyziologickou morfogenezi spermií je centrobin, strukturní komponenta specializovaných cytoskeletárních struktur prodlužujících se spermatid (akroplaxom a manžeta), hrající zásadní roli během tvarování hlavičky spermie a utváření spojovacího aparátu hlavičky a bičíku. Disrupce genu Cntrob (kódujícího centrobin) u potkanů homozygotních v lokusu hd (hypodaktylie) vede k neplodnosti samců s význačnou morfologickou anomálií, takzvaným syndromem "dekapitovaných spermií", kdy jsou hlavičky spermií odděleny od bičíků. Přesná molekulární úloha centrobinu během procesů spermiogeneze je stále neznámá. Dekapitace spermií je popsána u několika myších mutantů stejně jako u člověka. Kromě proteinů uplatňujících se při tvorbě struktur cytoskeletu či cytoskeletárním transportu, byly objeveny mutace i v genech kódujících komponenty LINC komplexů, které slouží k připojení cytoskeletu k...
|
|
|
Nutrigenetická analýza metabolického syndromu: role chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana
Petrů, Karolína ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Malínská, Hana (oponent)
Metabolický syndrom (MetS) je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí řada interagujících genů, faktory epigenetické a komponenta prostředí. Z analýzy genetických aspektů MetS u experimentálních modelů vyplynulo, že řada definujících parametrů MetS je ve vazbě s oblastmi chromozomu 4 laboratorního potkana. Pro ověření těchto lokusů kvantitativních znaků (QTL) byl vytvořen dvojitě kongenní kmen, u kterého jsou části chromozomu 4 spontánně hypertenzního kmene potkana (SHR, inbrední model MetS) vneseny na genomické pozadí kongenního kmene Brown Norway (BN-Lx). Cílem diplomové práce je detailně geneticky zmapovat diferenciální segment tohoto dvojitě kongenního kmene BN-Lx.SHR4, porovnat jeho metabolický profil za podmínek diet o různém obsahu sacharidů a tuků a identifikovat pomocí komparace sekvencí a genové exprese kandidátní geny či polymorfismy pro aspekty MetS, resp. potenciální nutrigenetické interakce. Klíčová slova: nutrigenetika, experimentální modely, metabolický syndrom, kongenní kmen, genotypizace, potkan
|
|
|
Kardioprotektivní účinek remote ischemického perconditioningu u potkanů
Chalupová, Miloslava ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žaloudíková, Marie (oponent)
Remote ischemický perconditioning (RIPerC) v podobě krátkých neletálních cyklů ischemie a reperfuze, které jsou navozeny na vzdáleném orgánu nebo tkáni v průběhu infarktu myokardu, představuje jednu z účinných kardioprotektivních metod. Díky své snadné realizaci, například pomocí inflace a deflace manžety na měření tlaku, má tato metoda velký potenciál pro využití v klinické praxi. Cílem této diplomové práce bylo ověřit protektivní vliv RIPerC na velikost infarktu a výskyt a četnost ischemických a reperfuzních arytmií a zjistit, zda bude tento kardioprotektivní efekt navozen i u potkanů s částečnou delecí transkripčního faktoru hypoxií indukovaného faktoru-1α (HIF-1α). HIF-1α je hlavním regulátorem hypoxické signalizace v buňce a již dříve byla jeho protektivní úloha potvrzena u ischemického preconditioningu. Potkani byli vystaveni 20min okluzi sestupné větve levé koronární arterie, která byla následovaná 3hod reperfuzí. RIPerC sestával ze 3 cyklů 4min ischemie a 2min reperfuze pomocí manžety umístěné na obou zadních končetinách potkana. Výsledky této práce neprokázaly protektivní působení RIPerC v žádném ze sledovaných faktorů ischemicko- reperfuzního poškození srdce. Klíčová slova: srdce, remote ischemic perconditioning, ischemie-reperfuze, HIF-1α, potkan
|
|
|
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka
|
|
|
Dopad alimentární expozice bisfenolu S na vybrané orgány laboratorních potkanů
ROČEŇOVÁ, Adéla
Předložená diplomová práce sledovala dopad desetitýdenní orální expozice BPS (50 ?g/kg živé hmotnosti/den) u samic outbredního kmene potkana Wistar Han. Byl hodnocen vliv expozice BPS na živou hmotnost, absolutní a relativní hmotnost ledvin a jater, morfometrické parametry ledvin a ledvinných tělísek, histopatologické změny ledvin a jater. Dále byla v krevním séru stanovena koncentrace celkové bílkoviny, triacylglycerolů, cholesterolu, močoviny a aktivita alaninaminotransferázy.
|
|
|
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na expresi hodinových genů v mozku potkana
Pačesová, Dominika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní a opioidní systém jsou systémy podílející se na udržování homeostázy v organismu. Narušením cirkadiánního systému dochází k rozladění správného načasování fyziologických procesů, což může mít za následek vznik nebo zhoršení již existujících patologických stavů, včetně závislosti. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat přesné nastavení cirkadiánního systému je i užívání a zneužívání opioidů. Vzájemný vztah cirkadiánního a opioidního systému je málo prozkoumán. Za tímto účelem byl v této práci sledován vliv morfinu a metadonu na cirkadiánní systém potkana v dospělosti i v průběhu vývoje. Cílem disertační práce bylo sledovat účinek akutního podání morfinu na expresi hodinových genů v suprachiasmatických jádrech (SCN) dospělých potkanů, zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu a jejich vysazení na expresi hodinových genů v SCN a na aktivitu enzymu AA-NAT v epifýze dospělých potkanů. Správný vývoj cirkadiánních hodin významně přispívá k udržení zdraví v dospělosti a zajišťuje dobrou adaptabilitu organismu na změny vnějšího prostředí. Protože se dosud žádná studie nezaměřila na zkoumání účinků podávání opioidů v raných fázích vývoje na zrání cirkadiánních hodin v SCN nebo v periferních orgánech, bylo dalším cílem zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu...
|
|
|
Dopad různé alimentární expozice bisfenolu na játra potkanů
LABUDOVÁ, Kateřina
Bisfenol S (BPS) je organická sloučenina, která se v průmyslové výrobě hojně využí-vá jako náhrada bisfenolu A (BPA), u kterého byly prokázány negativní dopady na lidský organismus, a došlo tedy k jeho výrazné regulaci. S postupujícím časem se však ukazují rovněž negativní vlastnosti BPS, a to zejména na endokrinní a repro-dukční systém. Játra jsou orgán, ve kterém probíhá detoxikace xenobiotik a tedy i BPS a BPA. Cílem bakalářské práce bylo ověřit, zda desetitýdenní orální expozice BPS (4 ?g, 50 ?g, 100 mg/kg živé hmotnosti/den) a BPA (100 mg/kg živé hmotnosti/den) pove-de k negativnímu dopadu na tělesnou hmotnost, přírůstek, morfologickou stavbu a hmotnost jater, koncentraci triacylglycerolů, cholesterolu, celkové bílkoviny, močo-viny a aktivitu alkalické fosfatázy v krevním séru. Do experimentu bylo zařazeno 24 potkanů. BPA a BPS byly podávány denně žaludeční sondou ve slunečnicovém oleji. Výsledky našeho výzkumu jednoznačně neprokázaly negativní vliv BPS a BPA u potkanů na tělesnou hmotnost, absolutní přírůstek, absolutní a relativní hmotnost jater potkanů. Nebyly prokázány ani histopatologické změny jater potkanů. Naopak pozměněny byly biochemické parametry oproti kontrolní skupině. Zaznamenán byl pokles koncentrace triacylglycerolů, celkové bílkoviny, močoviny, aktivity alkalické fosfatázy, a naopak vzestup byl zaznamenán u koncentrace cholesterolu v krevním séru. U skupiny potkanů exponovaných dávkou 50 ?g/kg živé hmotnosti/den jsme pozorovali nejvyšší vzestup, respektive nejnižší pokles biochemických parametrů. Expoziční dávka 100 mg BPS a BPA v našem experimentu nezpůsobila histopatolo-gické změny jater ani změnu biochemických parametrů dle předpokládané hypotézy. Možné vysvětlení by mohlo být dáno nosičem, za který byl použit slunečnicový olej s přirozeným obsahem antioxidantů.
|
host ::
RSS.