|
| |
|
|
Asistent pedagoga ve školní družině a děti s poruchami chování
ŠVANDOVÁ, Marie
Hlavním výzkumným cílem této diplomové práce je zjistit, jak asistenti pedagoga a vychovatelé ve školní družině uvažují o výchově dětí s poruchami chování a problémy v chování. První kapitola se snaží rozlišit poruchy chování a problémy v chování, vymezuje etopedii a definuje poruchy chování, jejich etiologii a diagnostiku. Druhá kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vymezením pozice asistenta pedagoga z hlediska legislativy České republiky. Třetí kapitola je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které se snaží za pomoci fenomenologického rozhovoru přiblížit, jaká je zkušenost asistentů pedagoga a vychovatelů ve školní družině s výchovou dětí s poruchami chování a problémy v chování. Poznatky z vlastního výzkumu jsou porovnávány s teorií uváděnou v odborné literatuře. V závěru jsou vyvozena doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u dětí s ADHD
ČEDÍKOVÁ, Anna
Cílem mé bakalářské práce je popsat, jak probíhají individuální logopedická sezení s dětmi s ADHD. Bakalářská práce je rozdělená na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části se zabývám poruchou pozornosti s hyperaktivitou a narušenou komunikační schopností u dětí s ADHD. Ve výzkumné části popisuji, jak se chovají děti s ADHD při individuálním logopedickém sezení a jak logopedi vedou tato sezení.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí s ADHD
TOPINKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje grafomotoriky u dětí se syndromem ADHD. Teoretická část vymezuje charakteristiku syndromu ADHD a správné zásady práce s dětmi s ADHD. Dále se zabývá samotným rozvojem grafomotoriky. Praktická část obsahuje můj vlastní program na rozvoj grafomotoriky, jehož součástí jsou vlastní grafomotorické listy. Program byl odzkoušen v praxi a byl doplněn o vlastní reflexi.
|
|
|
Integrace dětí se syndromem ADHD v základním vzdělávání
Šebestová, Milena ; Počtová, Lenka (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Integrace dětí se syndromem ADHD do základního vzdělávání" pojednává o formách a podmínkách zařazení žáků s poruchou pozornosti a hyperaktivitou do základních škol a indukční metodou zpracovává možnosti jejich výchovy a vzdělávání. Práce je cílená jako o teorii opřená a pro praxi určená metodika použitelná při realizaci integračních záměrů základních škol běžného typu, kde vzdělávání integrovaných žáků s poruchou pozornosti nejčastěji probíhá. První část obsahuje základní informace o syndromu deficitu pozornosti s hyperaktivitou, etiologii, diagnostice a způsobech ovlivňování jejich symptomů; část druhá pak mapuje legislativní podporu školských dokumentů a jednotlivé formy integrace v českých základních školách. Třetí část popisuje v současnosti nejběžnější způsob integrace hyperkinetických dětí do spádových škol a specifikuje požadavky na jeho organizační, materiální a personální zajištění; čtvrtá část pomocí analýzy výchovně vzdělávací práce asistentky integrovaného žáka provedené na základě longitudiálního pozorování tohoto dítěte ve školním prostředí navrhuje obecná doporučení pro pedagogickou práci učitelů a vychovatelů žáků s poruchou pozornosti a hyperaktivitou. Klíčová slova Porucha pozornosti s hyperaktivitou, integrace, další vzdělávání učitelů, asistent žáka, zásady...
|
|
|
Speciální vzdělávací potřeby dítěte s ADHD v běžné MŠ a v rodině.
SOUČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou syndromu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), jeho příčinami, výskytem a projevy v chování dítěte předškolního věku, popisuje různé druhy farmakologické léčby a psychoterapeutické přístupy. Zaměřuje se na vytvoření metodiky práce pro konkrétní dítě s ADHD, která by sloužila rodičům ke každodennímu, systematickému a cílenému výchovně vzdělávacímu působení. Popisuje spolupráci učitelky mateřské školy s rodinou.
|
|
|
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
host ::
RSS.