|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Transgender - etika tranzice a specifika sociální práce
LUKSCH, Jakub
Práce pojednává o fenoménu transgender a ve třech částech zkoumá etickou rovinu a dilemata procesu tranzice a specifika sociální práce s transgender klientelou. První část práce je obecným vhledem do tématu a zabývá se terminologickým rozlišením pojmů gender a pohlaví, transgender a transsexualita. Následně shrnuje aspekty procesu tranzice a rovněž stručně popisuje i etiologii transgender identity, zastoupení trans osob v populaci a jev menšinového stresu. Druhá část práce představuje výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu ve formě příběhů aktérů. V třetí části jsou shrnuta etická dilemata související s procesem tranzice, vybrané etické dilema vycházející z výsledků výzkumu reflektováno z pohledu dvou přístupů filosofické etiky (deontologie I. Kanta a utilitarismus J. S. Milla). V závěru je pojednáno o specifikách sociální práce s transgender klienty a jsou shrnuty kompetence potřebné pro kvalitní sociální práci s danou cílovou skupinou.
|
|
|
Tranzice jako cesta k sebepřijetí
BÍLKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou tranzice, a to v oblasti sociální, lékařské i úřední. Zkoumá život trans lidí od jejich prvního uvědomění si své pohlavní identity, přes coming out, hormonální terapii a chirurgické zákroky. Sleduje kritické momenty tranzice a komplikace, ke kterým během ní dochází. Také zkoumá sociálně podmíněné postoje a negativní sociální jevy okolí. Empirická část je zpracována pomocí kvalitativní strategie, hloubkovými rozhovory s lidmi, kteří prošli procesem tranzice. Zkoumá, jak trans lidé prožívají svou tranzici, jak probíhá rozhodování k tranzici, jaká je spokojenost s ní a další. Zaměřuje se také na reakci okolí a na následný vliv na trans osoby.
|
|
| |
|
|
Vlastní zkušenost transsexuálních jedinců s procesem přeměny pohlaví
Angelisová, Aneta ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tematice poruch pohlavní identity, konkrétně transsexualismu. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou zásadní k pochopení celé problematiky a které jsou užívány v rámci celé diplomové práce. Zahrnuje celkem pět kapitol, které se pojí s tématem transsexuality z hlediska psychologického i legislativního. V první kapitole je krátce vymezen termín transsexuality z pohledu různých odborníků a odborných publikací, část je věnována historii a etiologii transsexuality. Druhá kapitola pojednává o pohlavní identitě a faktorech, které mohou vývoj identity ovlivnit. Třetí kapitola se věnuje procesu přeměny pohlaví u transsexuálních jedinců od samého počátku léčby až po její ukončení. Čtvrtá kapitola pojednává o partnerství, sexualitě a adaptaci transsexuálních jedinců. Poslední pátá kapitola pohlíží na transsexualitu z hlediska legislativního, vymezuje zákony, které se věnují problematice transsexualismu. Empirická část je věnována realizovanému výzkumu zaměřenému na vlastní zkušenost s coming outem, procesem přeměny pohlaví, reakce okolí a partnerské vztahy. Výzkum je kvalitativního charakteru, byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 8 ze 16 účastníků studie. Cílem výzkumu bylo zmapovat život transsexuálních jedinců, vlastní zkušenost s procesem...
|
|
|
Problematika transgenderu.
HEBKÁ, Tereza
Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů jako jsou pohlaví, gender, genderová identita a genderová role, transgender. Samostatná kapitola poté přibližuje transsexualitu jako nejzávažnější a život jedince nejvíce ovlivňující formu transgenderu. Kapitola se zaměřuje na teorie transsexuality, krátce přibližuje historii, podrobně rozebírá jednotlivé etapy přeměny pohlaví, a nakonec zařazuje transsexualitu do sociálního kontextu. Empirická část je poté zaměřena na zmapování života a prožívání transsexuálních jedinců v průběhu tranzice. Pro výzkum byly vybrány tři respondentky, se kterými byly vedeny hloubkové narativní rozhovory, jako výzkumná metoda byla poté zvolena metoda IPA. Ze zjištění vychází, že transsexuálové často prožívají krizi identity, která je vnímána i jejich okolím, proto jsou ve velké míře svými blízkými podporováni. S péčí odborníků a s mediálním obrazem transsexuality jsou povětšinou velmi nespokojení.
|
|
|
Vývoj pohlavní identity v předškolním věku
Bouberlová, Sabina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tématem bakalářské práce je vývoj pohlavní identity v předškolním věku. Teoretická část se věnuje významu rodiny, vrstevnické skupiny a předškolní instituce ve vztahu k vývoji pohlavní identity dítěte. V práci se zohledňuje význam mateřské i otcovské role a sourozenecké konstelace v kontextu vývoje pohlavní identity. Zohledňuje se také význam mateřské školy, kde popisujeme vrstevnickou skupinu a učitele. Teoretická část se dále věnuje neúplné rodině s ohledem na riziko ve vývoji pohlavní identity dítěte. Návrhem výzkumného projektu je kvaziexperiment s chlapci v předškolním věku. Svým obsahem navazuje na závěry teoretické části práce v oblasti sourozeneckých a vrstevnických vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, předškolní věk, vývoj pohlavní identity
|
|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
| |
|
|
Vývoj a utváření identity ženy z pohledu psychologie
Borská, Alice ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Junková, Vendula (oponent)
Tématem této diplomové práce je identita ženy a proces jejího vývoje a utváření. Jsou zde vymezena teoretická východiska, skrze něž lze přistupovat k této problematice. Teoretická část se dále věnuje procesu biologické diferenciace pohlaví, otázce genderové socializace a představuje základní teoretické koncepce vývoje a utváření pohlavní a genderové identity, se kterými se lze setkat v rámci psychologie. Byl realizován kvalitativní výzkum, který umožnil nahlédnout identitu ženy očima samotných žen. Pomocí analýzy rozhovorů vystoupily z jejich žité každodenní zkušenosti dílčí témata, která by mohla být dále hlouběji zkoumána.
|
host ::
RSS.