|
|
Pohřební obřady křesťanských církví
Váňa, Václav ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
iplomová práce "Pohřební obřady křesťanských církví" pojednává o pohřebních obřadech církve římskokatolické, a to před a po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu, církve řeckokatolické, pravoslavné, Církve československé husitské a Českobratrské církve evangelické. Mapuje jednotlivé obřady, historický vývoj a srovnáním struktur obřadů se pokouší nalézt společné prvky a zároveň největší rozdíly na poli liturgickém a věroučném. Zpracovává téma smrti, představ posmrtného života a pohřebních obřadů v antice, evropském pohanství, židovské tradici a středověké kultuře. Dále pojednává o posledních věcech člověka a o vzkříšení, nakolik je obsaženo v jednotlivých agendách. Závěr práce se věnuje připravenosti agend na zvláštní případy a novější způsoby posledního rozloučení. Klíčová slova Agenda, církev, liturgie, obřady, pohřeb Počet znaků (včetně mezer): 146 709 D
|
|
|
Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni
Ručková, Eliška ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojmenovaná Představy o posmrtném životě a význam smrti pro indiánský kmen Zuni se snaží podat ucelený pohled na pohřební rituály a představy o smrti vybrané společnosti pueblanských indiánů. Nejprve se snažím přiblížit historické pozadí vývoje kmene Zuniů, spolu se stručným popisem způsobu jejich života a také náboženství a jeho proměny, zejména pod vlivem španělských dobyvatelů a křesťanství. Do tohoto nástinu je následně zasazeno samotné téma. Práce se stručně věnuje také vybraným mýtům, které jsou pro ni jedním z hlavních zdrojů představ zunijské společnosti o posmrtném životě. Na ten je zde spolu s pohřebním rituálem zaměřena největší pozornost. Hlavním cílem této práce je jednak zjistit, jak představy Zuniů o smrti reflektují tuto společnost, a také jaký pro ně má smrt význam. Práce se snaží ukázat, že smrt má pro zunijský kmen svou důležitost v kontextu udržení jednoty této společnosti, která je pro ni tolik typická.
|
|
|
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
|
|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Pojetí smrti v křesťanství a islámu
Otrubová, Ludmila ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Pojetí smrti v křesťanství a islámu Bakalářská práce se zabývá přístupy k tématu smrti v křesťanství a islámu. Pro účely této práce je míněn především islám sunnitský a církev římsko-katolická. Popisuje pohled na smrt z její kulturní stránky - prožívání nemoci a umírání v rodinách a institucích v zemích s převažujícím islámským vyznáním a v naší zemi. Nastiňuje pojednání o smrti v posvátných knihách v Bibli a Koránu u obou monoteistických tradic a pohled náboženských autorit na smrt. Podstatná část je věnována pohřebním rituálům - přípravě těla zemřelého a pohřbu, jež jsou velmi dobře propracovány v islámské tradici, a církevnímu pohřbu s liturgií, který je významný z pohledu křesťanské tradice. Snahou je vystihnout hlavní rozdíly při pohřbívání svých zemřelých. Práce přináší pohled i na místa odpočinku zesnulých. Věnuje se pohřebištím, hrobům a místům piety z hlediska jejich výzdoby a zabývá se pravidly návštěv na hřbitovech, jež jsou v islámu příčinou diskuzí. Práce je zakončena popisem pohřbívání muslimů v rámci České republiky. Klíčová slova křesťanství, islám, smrt, Bible, Korán, pohřeb, hřbitov, religionistika, eschatologie
|
|
|
Spiritualita mladých Romů
Lorencová, Linda ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Drahoňovský, Jan (oponent)
Diplomová práce s tématem "Spiritualita mladých Romů" pojednává o spiritualitě mezi mladými Romy. Zabývá se spiritualitou obecně a pojednává o jejích rovinách, možnostmi sycení a vázaností na instituci. Také obsahuje kapitolu popisující historii Romů a fenomény spojené se spiritualitou Romů. Cílem práce je zjištění, zdali jsou tyto fenomény v souvislosti s romskou religiozitou stále aktuální a zdali se liší v Ústeckém kraji a na východě Slovenska, kde mají tyto tradice v majoritní společnosti stále zastoupení. V práci také zjišťuji, zdali dochází k synkretismu. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum s technikou dotazníkového šetření.
|
host ::
RSS.