|
|
Sezónní dynamika fyziologických parametrů jehlic smrku ztepilého horské smrčiny ve vztahu k vodnímu režimu stanoviště
Bednář, Pavel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Gebauer, Roman (oponent)
Smrku ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je významnou hospodářskou dřevinou České republiky, která je v současnosti významně oslabena a odumírá pod dopady změny klimatu. V mladé horské smrčině, založené po velkoplošném rozpadu porostů v polovině 90. let 20. století, na výzkumné ploše "U Dvou louček" reprezentované malým lesním povodím o rozloze 32,6 ha, situované ve vrcholové partii Orlických hor v nadmořské výšce 880 - 920 m n. m., a to na stanovištích převážně kyselých bukových smrčin (Abieti-fageta piceae - Afp), byla v průběhu vegetačních období 2019 a 2020 realizována měření vodní bilance. Současně bylo během uvedených dvou let provedeno 6 odběrů biologického materiálu podle standardizované metodiky odběru a na odebraných vzorcích byly realizovány laboratorní analýzy. Laboratorní analýzy se soustředily na tři věkové kategorie jehlic, a to 1, 2, a 4 a více roků starých. Byly při nich stanoveny biofyzikální parametry jehlic na základě měření strukturních parametrů a koncentrací fotosyntetických pigmentů - chlorofylu a, chlorofylu b a celkových karotenoidů ze vzorků extrahovaných v DMF pomocí laboratorního spektrofotometru. Dále byly zjištěny optické vlastnosti jehlic měřením hyperspektrálních dat odrazivosti ve vlnových délkách 350 - 2500 nm pomocí kontaktní sondy spektroradiometru. Od třetího...
|
|
|
Porovnání fyziologického stavu mlazin jedle bělokoré na stanovištích s rozdílným mikroklimatem pomocí biochemických a optických parametrů jehlic.
Kabilková, Eva ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pokorný, Radek (oponent)
Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je kandidátní dřevinou v procesu transformace zejména smrkových monokulturních porostů (Picea Abies (L.) H. Karst.), a to díky lepším růstovým vlastnostem v podmínkách mírného sucha. Ovšem jedle jakožto stínomilná dřevina může být náchylnější k různým abiotickým stresorům v otevřenějších lesních zápojích, a proto je nutné tyto její ekologické nároky studovat v souvislosti s co možná nejúčinnější aplikací do lesního hospodářství. V této práci byl studován fyziologický stav mlazin jedlí ovlivněný různými světelnými mikroklimatickými podmínkami, které byly představovány různými typy lesní obnovy. Konkrétně se jedná o clonnou seč, která představuje pravděpodobnou nejvyšší míru stínění dospělým porostem, dále o přirozenou obnovu, skupinovou a násečnou seč, které představují střední míru stínění dospělým porostem a v neposlední řadě o holou seč, která představuje nejnižší míru stínění dospělým porostem. Hodnocení fyziologického stavu bylo prováděno pomocí biochemických a optických vlastností jehlic a mimo jiné byly hodnoceny i další mikroklimatické podmínky stanovišť, a to teplota a půdní vlhkost. Naše výsledky ukázaly, že použité biochemické i optické vlastnosti jehlic jsou na různé světelné mikroklima citlivé, zejména pro krajní situace (clonná a holá seč). Nicméně...
|
|
|
Introduction of enzymatic ecotoxicity tests and their use in assessing the quality of the soil ecosystem
Marcinko, Juraj ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Assessment of soil quality is possible through a variety of approaches, including the use of ecotoxicological principles, at the organismal or sub-organismal level. It is for this reason that one of the objectives of this thesis was the introduction and implementation of selected enzymatic assays, specifically the evaluation of the enzymatic activities of three enzymes that can represent the microbial activity of the soil. For these purposes, a short-term test was carried out with Lactuca sativa, where pharmacological substances were selected as representatives of xenobiotics with a possible influence on microbial activity in soil and with a potential phytotoxic effect on higher plants. The results obtained indicate a possible inhibitory effect of pharmacological substances on enzymatic activity in soil. In the case of phytotoxicity of pharmacological substances, a significant effect was observed at the organismal level, which was manifested by root elongation. The effect at the sub-organism level was significantly manifested by a disturbance in the ratio of photosynthetic pigment content.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení chlorofylu
Rábová, Petra ; Vavrčíková, Veronika (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení chlorofylu v listech metodou extrakční spektrofotometrie. Teoretická část přináší informace o fotosyntéze, stresových faktorech či adaptaci rostlin, dále o fotosyntetických pigmentech (zejména chlorofylu-a) a aplikaci spektrofotometrie a dalších metod stanovení chlorofylu. Experimentální část se zaměřuje na nasazení ekotoxikologického testu a především jeho vyhodnocení dvěma nezávislými metodami. Konkrétně se jednalo o stanovení inhibice růstu biomasy a nově o spektrofotometrické stanovení množství chlorofylu. Výsledky mezi sebou navzájem korelují, a proto se stanovení chlorofylu jeví jako vhodné rozšíření obvyklých vyhodnocovacích metod ekotoxikologických testů.
|
|
|
Vliv kombinace biouhlu a zinečnatých nanočástic na rostliny kukuřice seté kultivovaných v in vitro podmínkách
Szomolaiová, Erika
Kombinovaná aplikace nanočástic oxidu zinečnatého (ZnO NPs) a biouhlí by mohla být jedním ze slibných nástrojů pro zvýšení životaschopnosti rostlin a zmírnění široké škály stresových faktorů působících na kulturní plodiny. Pro ověření účinku různých koncentrací ZnO NPs (0, 50, 100 a 1000 mg/l), biouhlí i jejich kombinace na rostliny kukuřice seté (Zea mays L.) byl proveden in vitro experiment. Schopnost příjmu zinku rostlinným organismem z formy zinočnatých NPs, stejně jako možný vliv biouhlí na příjem a akumulaci zinku, byla vyhodnocena pomocí atomové absorpční spektrometrie. V tomto experimentu byla zjištěna pozitivní závislost mezi koncentrací ZnO NPs a obsahem zinku v nadzemní části rostlin, přičemž tento vztah nebyl ovlivněn přítomností biouhlí. Fyziologický stav rostlin byl hodnocen pomocí spektrofotometrických analýz stanovení fotosyntetických pigmentů a sekundárních metabolitů. Nejvýraznější vliv aplikace ZnO NPs a biouhlí byl pozorován u obsahu polyfenolických látek, jejichž obsah se zvyšoval přímo úměrně s koncentrací aplikovaných ZnO NPs. Naopak přítomnost biocharu způsobila významné snížení (p < 0,05) obsahu polyfenolických látek.
|
|
|
In-situ analysis of photosynthetic pigments in bacterial cells
Janošec, Juraj ; Vodička, Juraj (oponent) ; Slaninová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor's thesis deals with the design and characterization of an appropriate combination of methods for the analysis of photosynthetic pigments in a model organism that produces such pigments. Specifically, the microorganism Rhodospirillum rubrum was investigated, which, in addition to photosynthetic pigments, also produces significant products such as potential plastic substitutes called polyhydroxyalkanoates. Structural and quantitative composition of the pigments was analyzed under different cultivation conditions with respect to light conditions. The methods used included spectroscopic techniques, particularly UV-VIS spectroscopy. Specifically, single-beam and double-beam UV-VIS spectroscopy in transmission and diffuse transmission modes, as well as fluorescence spectroscopy, were employed. These methods confirmed the presence of bacteriochlorophyll and several carotenoids, with the highest representation being of spirilloxanthin.
|
|
|
Vliv vysoké teploty a ozářenosti na množství a poměrné zastoupení fotosyntetických pigmentů u rostlin
TROJÁČKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá poměrným zastoupením fotosyntetických pigmentů v rostlinách pšenice seté (Triticum aestivum). Rostliny byly pěstovány při dvou různých teplotách 20 °C a 30 °C a dvou různých ozářenostech. Kultivace probíhala vždy jeden měsíc a vzorky byly odebírány po 5 rostlinách z každého boxu, ve kterém byly rozdílné kultivační podmínky. Vzorky byly zváženy a sušeny, z těchto hodnot byly získány data pro růstové křivky. Pro získání hodnot fotosyntetických pigmentů byla vybrána metoda spektrofotometrická. Byly naměřeny hodnoty absorbancí pro chlorofyl a, chlorofyl b a karotenoidy. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů, ze kterých je zřejmý průběh množství pigmentů během kultivace. V práci se potvrdila hypotéza, že se rostliny přizpůsobují stresujícímu prostředí.
|
|
|
Genetická variabilita v růstových, reprodukčních a fotosyntetických charakteristikách rostlin a její změny v důsledku aplikace steroidů
Rothová, Olga ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Hradilík, Jan (oponent)
Živočišné steroidní hormony jsou velmi dobře známy a jejich výzkum probíhá již dlouhou dobu, v rostlinách však dlouho žádné steroidní látky s biologickou funkcí nebyly identifikovány. Teprve v druhé polovině minulého století byly objeveny brassinosteroidy, u nichž byla později potvrzena hormonální funkce v rostlinách. Stále je však při výzkumu jejich funkce mnoho neznámých. Tato práce předkládá ve své první části důkazy, že brassinosteroidy regulují u kukuřice (Zea mays L.) pěstované v polních podmínkách nejen morfologii a výnos, ale i některé vývojové a reprodukční charakteristiky, jako například počet samičích květenství či rychlost vývoje samčích květenství. Konkrétní reakce rostliny však závisí na typu použitého brassinosteroidu, na jeho koncentraci, a v neposlední řadě i na konkrétním genotypu kukuřice a na fázi vývoje rostliny v době postřiku. Vliv brassinosteroidů na primární fotosyntetické procesy v rostlině za těchto podmínek pěstování nebyl prokázán, a to ani na aktivitu fotosystému (PS) 1, ani na aktivitu Hillovy reakce. Nebyly nalezeny ani statisticky průkazné rozdíly v obsahu fotosyntetických pigmentů. Dalším tématem, řešeným v této práci, byl možný ochranný vliv brassinosteroidů na rostliny vystavené chladu. U kontrolních rostlin došlo při exogenní aplikaci velmi nízkých koncentrací...
|
|
|
Analýza primárních fotosyntetických procesů u jehličnanů: srovnání vybraných metod a možné využití při studiu genetické variability
Palovská, Markéta ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Jehličnany jsou významné jak z ekologického, tak ze socioekonomického hlediska, výzkum některých oblastí jejich biologie však zaostává. Týká se to např. jejich genetiky a šlechtění a zčásti i fyziologie. Vzhledem k tomu, že při kvantitativně-genetických analýzách potřebných pro šlechtění je třeba hodnotit vždy mnoho vzorků, a také proto, že klasické metody měření jsou poměrně pracné, uvažuje se o využití některých parametrů popisujících např. aktivitu fotosyntetického elektron-transportního řetězce (ETC). Metod měření aktivity fotosyntetického ETC je sice celá řada, ale jejich použití na jehličnanech nese různé problémy. V této práci se zabývám touto problematikou z různých úhlů. V první části práce jsem srovnávala aktivity částí fotosyntetického ETC u 8 druhů jehličnanů pomocí analýzy fluorescence chlorofylu (Chl) na intaktních jehlicích a pomocí polarografického měření na izolovaných chloroplastech. Každá metoda měla jinou vypovídací hodnotu. V druhé části jsem měřila fluorescenci Chl, reflektanční spektra a obsahy pigmentů u 536 geneticky definovaných stromů Pinus sylvestris L. Odhalila jsem poměrně vysokou genetickou variabilitu i heritabilitu v řadě parametrů. Stanovila jsem také vhodnost použití řady reflektančních indexů pro odhad obsahu pigmentů a vody v jehlicích. V třetím bloku jsem optimalizovala...
|
|
|
Jak stromy odolávají stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zmonitorovat sezónní změny indexu tolerance vůči znečištění (APTI) ovzduší u platanu javorolistého (Platanus acerifolia) a lípy srdčité (Tilia cordata), které rostou na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích poblíž rušné městské komunikace. Výzkum byl prováděn v srpnu 2015. Komplexní výsledky tohoto výzkumu byly shrnuty do výukové prezentace pro žáky základních škol, která má žákům přiblížit problematiku městského stresu pro tyto dva druhy stromů, které jsou v našich městech velmi často vysazovanými druhy. APTI index (Air pollution tolerance index) je složen ze čtyř parametrů, které bylo nutné zjistit, aby mohl být stanoven. Těmito parametry pro APTI index jsou: obsah chlorofylů v listu, obsah kyseliny askorbové v listu, relativní obsah vody v listu a pH extraktu z listu. Zjištěním hodnot těchto veličin byl spočítán index znečištěného ovzduší, díky kterému bylo možné stanovit, který ze dvou druhů stromů je na dané lokalitě méně nebo více stresován znečištěným ovzduším. Dále byla měřena fluorescence chlorofylu, která je vedle APTI indexu dalším indikátorem vlivu stresu na fyziologické procesy v rostlině a naměřené fluorescenční hodnoty byly porovnány s hodnotami zjištěnými v předcházejícím měření v roce 2013. Zjištěné výsledky byly statisticky vyhodnoceny a přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Dle výsledných hodnot APTI indexu, se na Jiráskově nábřeží jako citlivější strom na znečištěné ovzduší projevila lípa srdčitá a platan javorolistý byl z tohoto hlediska odolnějším druhem. Porovnáním výsledků obsahu chlorofylů a fluorescence z roku 2013 a 2015 bylo zjištěno, že právě rok 2015 se projevil jako méně příznivý pro oba druhy.
|
host ::
RSS.