|
|
Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách
Zapotilová, Mariana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách" pojednává o důležité profesi fotoeditora v České republice a Spojených státech a snaží se ji v jednotlivých zemích porovnat. V úvodní části bych chtěla stručně nastínit historii žurnalistické fotografie v ČR a USA a popsat aspekty, které ji v průběhu dvou století ovlivňovaly. V další kapitole se soustředím na vymezení pojmů, protože ne každý je obeznámen s pozicí a pravomocemi fotoeditora v novinách, a také typy fotografií, se kterými žurnalistika pracuje. Vysvětluji zde vznik tohoto povolání, které je mnohem mladší, než samotná fotografie. Ve výzkumné části pomocí hloubkových rozhovorů s několika profesionálními obrazovými fotoeditory a fotografy chci vysvětlit jednotlivé postupy a rutinu redakční fotografické a fotoeditorské práce. Zaměřuji se především na zvyky a procesy, které předcházejí vzniku zpravodajské či reportážní fotografie, a následné rozhodovací procesy při výběru obrázků na stránky novin. Krátce také porovnávám problematiku vzdělání a vzdělávání v oboru vizuální žurnalistika. V jedné z kapitol se věnuji tématu popisků u novinových fotografií a na názorných příkladech se snažím zodpovědět otázku, jak se liší či si jsou podobné styly psaní těchto krátkých textů doprovázejících fotografie. Ve...
|
|
|
Pracovní rutiny fotoreportéra deníku v analogové a digitální době
Hofman, Jiří ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
(abstrakt) Autor porovnává běžné pracovní postupy fotoreportéra deníku v analogové a digitální době. Sleduje a sumarizuje jednak používané technologie, jednak přístup fotoreportérů k jejich využívání a vlivy na výslednou obrazovou produkci. Smyslem práce je prokázat na konkrétních případech z fotografické praxe, že s příchodem digitální formy záznamu se pracovní rutiny změnily. K tomu slouží hlavní užitá metoda hloubkových rozhovorů s fotografickými profesionály. Práce dělí pracovní rutiny fotoreportéra na tři fáze: přípravy k fotografování, fotografování, následné zpracování snímků. Především v této části se projevuje její komparativní charakter, kdy autor vedle sebe staví vždy postupy běžně užívané v analogové době se standardizovanými postupy doby digitální. V hlavní části práce autor předkládá popis změn, které proběhly v souvislosti s digitalizací a vztahuje je ke konkrétním standardům novinářské práce. Za nejvýznamnější změny jsou považovány jednak možnost okamžité kontroly fotografické produkce, jednak digitální zpracování snímků jakožto náhrada za klasický chemický proces v temné komoře. Autor připomíná, že se díky této transformaci produkce novinářských snímků zrychlila a nastiňuje případy, kdy se také zkvalitnila. Práce obsahuje kompletní přepisy relevantních částí hloubkových rozhovorů se...
|
|
| |
|
|
Pravda v současné fotožurnalistice: Digitální manipulace obrazu jako prostředek přesvědčování
Králová, Pavla ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Chuchma, Josef (oponent)
Bakalářská práce Pravda v současné fotožurnalistice: Digitální manipulace obrazu jako prostředek přesvědčování se zabývá digitální manipulací fotografií v médiích po stránce formální i obsahové. Práce se dělí na tři části. První část se soustředí na uvedení termínu manipulace do kontextu s fotografickým médiem. Popisuje rozdíly mezi analogovou a digitální fotografií, hovoří o termínu postfotografie, popisuje pojem objektivity ve fotografii, zabývá se rolí fotografie v médiích, vymezuje chápání fotografie jako pravdivého média jako kulturní konstrukt. Zabývá se přesvědčováním, manipulací fotografií analogových i digitálních, etickými aspekty editace fotografií, vymezuje limity objektivity ve fotografii, zabývá se vztahem mezi manipulací obrazových materiálů a ovlivňováním paměti. V druhé části se potom práce zaměřuje na konkrétní případy editace fotografií, ke kterým v mediálním světě došlo od roku 2000. Soustředí se přitom na manipulaci obrazu jako aspekt přesvědčování. Třetí částí práce je hloubkový rozhovor s obrazovým redaktorem ČTK Janem Ždimerou, který se zabývá manipulaci fotografií, etikou, korektní prací obrazových editorů v médiích a kauzami, které práce uvádí v případových studiích.
|
|
|
Fotografie v časopise Respekt
Svatá, Kristýna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Fotografie v časopise Respekt" se zabývá zacházením s fotografiemi v tomto periodiku. Důraz je kladen na první pololetí roku 2006, kdy týdeník vycházel v novinové podobě, a na první pololetí roku 2008, kdy se jeho formát změnil na časopisový. Cílem práce je komplexně popsat, jak se s fotografickým materiálem v redakční praxi týdeníku Respekt nakládá. Práce se nesoustředí pouze na výsledné fotografie, které čtenář v tisku uvidí - sleduje i, co stojí za jejich vznikem a co se s nimi děje před samotným publikováním. Představuje práci fotografa i obrazové redaktorky a jejich spolupráci s píšící částí redakce. Dalším sledovaným bodem je analýza čísel 1 - 26 z roku 2006 a 1 - 26 z roku 2008. Tato analýza demonstruje změny v oblasti fotografického obsahu týdeníku, které souvisely se změnou formátu a tím pádem i s novými možnostmi pro rozvoj fotografie. Analytická část práce bude uvedena kapitolami, představujícími historii i současnou podobu časopisu Respekt, další z kapitol se věnuje teoretickému vymezení žurnalistické fotografie a její žánrové klasifikaci.
|
|
|
Komparace obrazového zpravodajství v českých a dánských denících
Kabátová, Barbora ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Komparace obrazového zpravodajství v českých a dánských denících se věnuje analýze žurnalistických fotografií v Hospodářských novinách a v listu Politiken publikovaných v únoru 2011. Teoretická část se zabývá tématy souvisejícími s vizuální kulturou, fotožurnalismem a možnostmi analýzy fotografií v tištěných médiích. Výzkumná část práce se soustředí na obrazovou analýzu využívající kvantitativní metodu a kvantitativně-kvalitativní přístup, který vychází z koncepce vizuální gramatiky Gunthera Kresse a Thea van Leeuwena. Obrazová analýza 352 novinářských fotografií ukazuje specifika a odlišnosti českého a dánského způsobu zveřejňování vizuálních informací na titulních a zpravodajských novinových stranách.
|
|
|
Titulní fotografie v českých a zahraničních denících v kontextu zpravodajských hodnot
Nosková, Anna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Razantní nárůst objemu obrazových informací objevujících se v médiích je jevem majícím své kořeny v období přechodu od moderny k době postmoderní, tedy v zásadě nic úplně nového. Nicméně s nástupem digitální kultury a technologií došlo k dalšímu velmi výraznému prohloubení tohoto důrazu kladeného na obrazové informace. Nová média, prostředí počítačových a v poslední době zejména sociálních odstranila problém dob předchozích, tj. obtížný přístup k informacím nebo jejich nedostatek, a nahradila ho problémem z opačného konce spektra, a to jak se v záplavě informací orientovat. Důraz na vizuální informace a sdělení je pak logickou reakcí na tuto situaci, protože obrazová sdělení je dle všeobecně rozšířeného názoru možné konzumovat, třídit, prohlížet a dekódovat rychleji, než např. informace textové. Nicméně obrazové informace trpí ve službách mediálního světa podobnými nešvary jako informace jakéhokoliv jiného typu - jsou vždy vyjádřením nějakého stanoviska, postoje, nastavení. Jakkoliv se fotografie díky mnoha svým parametrům (mechanický proces vzniku pomocí technického aparátu, závislost na přítomnosti referentu zobrazení před kamerou, indexikálně- ikonický charakter fotografických obrazů, mýtus pravdivosti fotografického obrazu, atd.) může jevit jako objektivnější, než jiná média, ve...
|
|
|
Vývoj české sportovní fotožurnalistiky od poloviny 20. století
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Práce se zabývá vývojem novinářské sportovní fotografie v českém prostředí od poloviny 20. století až do současnosti. Jsou zde zmapovány podmínky, které ovlivňovaly práci sportovních fotografů, ať už se jedná o technické vybavení, politická omezení či jiné skutečnosti. V práci jsou rekapitulovány klíčové události pro vývoj sportovní fotografie na českém území. Jsou tu popsány samotné počátky české sportovní fotografie pro doplnění některých souvislostí se sledovaným obdobím. Dále je zde poukázáno na některé zajímavé trendy ve sportovní fotografii, jako je například změna povolání z vrcholového sportovce na sportovního fotografa. Jsou také sledovány některé eticky sporné praktiky, které byly v dřívějších letech velmi časté. Dalším tématem, které je v této práci rozebráno, je fenomén úspěchu fotografií ze sportovně nepříliš sledovaných akcí. V textu nechybí přehled předních českých sportovních fotografů. Práce dále obsahuje kvantitativní analýzu sportovních fotografií v deníku Rudé právo (později Právo). Je zde sledováno, kdy docházelo k zásadním momentům, které umožnily rozšířit sportovní fotografii na sportovních stránkách českých deníků. Jelikož toto téma není příliš rozsáhle pokryto z knižních zdrojů, důležitou úlohu zde hrají také rozhovory s předními představiteli české sportovní fotografie, mezi nimiž...
|
|
|
Jak může válečná fotografie ovlivnit veřejné mínění.
Sommersová, Barbora ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Souralová, Veronika (oponent)
Pro většinu z nás je válečné prostředí věcí, se kterou se nemůžeme ztotožnit a tudíž záznamy z terénu jsou našimi jedinými okénky do dění válečných konfliktů. Díky tomu žánr válečné fotografie nabírá skutečnou moc, kterou působí na masy. Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem můžou tyto fotografie ovlivnit vnímání společnosti. Práce nabízí teoretický základ k porozumění vlivům, které formují finální dojem diváka ze snímku. Druhá část navazuje na teoretické poznatky a blíže specifikuje způsob, jakým byly snímky použity pomocí příkladů ze dvou válečných konfliktů, Španělské občanské války a války ve Vietnamu. Své závěry podložím vlastními zkušenostmi z dokumentování uprchlické krize na Balkáně.
|
|
|
Vývoj fotografie a význam současné reportážní a dokumentární fotografie
Řádková, Kristýna ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Cílem práce je zmapovat vývoj fotografie se zaměřením na reportáž a dokument a dokázat, že tento žánr, ačkoli se může zdát, že je v současnosti na ústupu, má stále velký význam. Teoretická část obsahuje obecnou historii a definici fotografie, poukáže na vztah mezi fotografií a uměním a popíše nejdůležitější teorie estetiky fotografie. Dále už je práce zaměřena čistě na reportážní a dokumentární fotografii. Je popsán vztah mezi těmito žánry a rozdíl mezi nimi, dále se práce zabývá etikou fotografie a manipulací s obrazovým materiálem. V části praktické jsou uvedeny technické požadavky na výbavu fotografa s ohledem na jednotlivé okruhy reportážní a dokumentární fotografie. Následují autorské ukázky z praxe a práci uzavírá kompilace odpovědí několika českých fotografů na otázky týkající se reportážní a dokumentární fotografie.
|
host ::
RSS.