|
|
Vybrané otázky právních forem persekucí v 60. až 80. letech 20. století v Československu
Obr, Vojtěch ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Vybrané otázky právních forem persekucí v 60. až 80. letech 20. století v Československu Abstrakt Po roce 1948, kdy byl v Československu nastolen komunistický režim, došlo k uzákonění řady perzekučních nástrojů tak, aby byl potlačen jakýkoliv nesouhlas s nastoleným režimem a odpůrci socialistického zřízení byli eliminováni. Diplomová práce se soustředí na období 60. a 80. let 20. století, kdy perzekuce sice nedosáhly takové míry a krutosti, jakou měly v 50. letech 20. století, ale přesto byly velmi významnou součástí represivní složky vládního režimu. Hlavní pozornost práce se soustředí na perzekuce v době před pražským jarem, sleduje období společenského uvolnění v roce 1968 a opětné zavedení perzekučních mechanismů v období po srpnu 1968. Práce v prvních kapitolách popisuje a analyzuje právních vývoj po druhé světové válce s důrazem na 60. a 80. léta 20. století a následně se soustředí na konkrétní formy exekuce, ať už se jedná o perzekuce trestněprávní, perzekuce na poli státního občanství, perzekuce v oblasti majetkového práva nebo pracovního práva. Klíčová slova: právní forma, persekuce, Československo
|
|
| |
|
|
Doba tzv. socialistické kolektivizace vesnice z pohledu pamětníků obce Velká Losenice
FIŠAROVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce je přiblížit počátek a průběh komunistického režimu v obci Velká Losenice prostřednictvím svědectví pěti pamětníků. Jedním z hlavních přínosů práce jsou výpovědi narátorů, které obsahují konkrétní informace o situaci tehdejší doby. Svědectví jsou poskytnuta nejen od potomků selských rodin, ale také od dřívějších bezzemků, drobných zemědělců a členů KSČ. Jejich výpovědi slouží jako hodnotný materiál k vypracování celkového obrazu vesnice. Dalším stěžejním bodem se stal trestní spis stíhaného vesnického boháče a vliv jeho uvěznění na ostatní zemědělce. Výsledek zkoumání sleduje úspěchy či neúspěchy založení kolektivního socialistického podnikání, dotváří komplexní podobu venkovské společnosti a vztahů mezi občany. Sledováno je poválečné období let 1945/1948, založení jednotného zemědělského družstva a následná éra jeho vývoje, který je rámcově monitorován až do roku 1989.
|
|
|
Pronásledování římskokatolické církve v Československu - ideologie, strategie a taktika KSČ
Kurfiřtová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Váňa, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o pronásledování římskokatolické církve v Československu ovládaném komunistickou stranou. V první části popisuje vzájemný vztah mezi komunismem a římskokatolickou církví. Myšlenky komunismu jsou představeny na úvahách Karla Marxe, Vladimira Iljiče Lenina a textech marxismu-leninismu. Postoj církve prezentují slova několika papežů, kteří se postavili proti idejím komunismu i činům konaným v jeho jménu. Druhá kapitola popisuje jednotlivé kroky komunisty řízeného státu vůči církvi. Důraz je kladen na období od únorového převratu roku 1948 do konce 50. let. Uvedené období lze rozdělit do tří částí, které se odlišují komunisty zvolenou taktikou. V první fázi se komunisté snažili si církev podřídit, druhá fáze byla ve znamení tvrdého pronásledování představitelů církve a základem třetí fáze se stala ateizační politika. Cílem práce je porovnání základů komunistické ideologie a realizace odstraňování náboženství ze společnosti. Práce se taktéž zabývá taktikou, jakou komunisté proti církvi zvolili, a také důvody, které Komunistickou stranu Československa k jednotlivým krokům vedly. Práce ukazuje, že roli sehrál nejen spor mezi komunistickou ideologií a náboženstvím, ale existoval i pragmatický motiv k odstranění církve - římskokatolická církev s vysokým počtem věřících měla velký vliv na...
|
|
| |
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
|
|
Nikos Zachariadis a Komunistická strana Řecka během Metaxasovy diktatury
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá postavením komunistického hnutí v řecké společnosti v meziválečném období a zejména v průběhu Metaxasovy diktatury (1936-1941), během níž se KKE musela přizpůsobit řadě zásadních změn. V důsledku tvrdých persekucí ze strany režimu, jimž byli řečtí komunisté nuceni čelit, si postupně získali nové zkušenosti z činnosti v ilegalitě, jež posléze mohli využít v bojích za druhé světové války a následné řecké občanské války. Metaxasova ideologie stála v ostrém protikladu k ideologii KKE, přesto však došlo po italské agresi vůči Řecku v říjnu 1940 k jejich součinnosti. Jak Metaxas, tak KKE tímto svým postojem získali dosud nebývalou podporu veřejnosti. Rok 1941 se tak pro obě strany paradoxně stal historicky prvním okamžikem jejich jednoznačného politického úspěchu.
|
|
|
Persekuce Židů na našem území v letech 1935 - 1942
ČERNÁ, Tereza
Práce se zabývá persekucí Židů v letech 1935-1942 s ohledem na Protektorát Čechy a Morava, za jejíž symbol platí nechvalně proslulé norimberské rasové zákony z 15. září 1935, které odstavily židovské obyvatelstvo na samotný okraj společnosti, zprostily ho osobních práv a svobod, zbavily veškerého majetku a připravily tak nacistům půdu pro tzv. "konečné řešení" židovské otázky. V případě Protektorátu Čechy a Morava se práce věnuje konkrétním zákonům a nařízením, jež takto fatálně determinovaly život Židů ve vytyčeném období. Podstatnou součástí práce je přehled nejzásadnějších zdrojů antisemitismu napříč dějinami, jenž vrcholí pojednáním o rasové teorii, která se stala jádrem nacistické ideologie. Poslední kapitola o emigraci, jež představovala jedinou možnost, jak utéct nacistickému teroru a zachránit si tak život, práci uzavírá.
|
host ::
RSS.