Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv encykliky Laudato si' na život a pastoraci Komunity Chemin Neuf
Ješutová, Blanka ; Prokeš, Josef (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je zkoumat vliv myšlenek obsažených v encyklice Laudato si' na život a pastoraci Komunity Chemin Neuf. Práce je rozdělena do tří kapitol. Nejprve je podrobena bližšímu zkoumání encyklika se svou strukturou, hlavními tématy a obsaženými principy. Z těchto principů jsou poté zdůrazněny tři, které jsou součástí analýzy ve třetí kapitole. Ve druhé kapitole je představena Komunita Chemin Neuf, historický kontext jejího vzniku, spiritualita, povolání a pastorační zaměření. V diachronní perspektivě je posléze zkoumán i vývoj její citlivosti na sociální a environmentální témata v období před a po vydání encykliky. Ve třetí kapitole jsou představeny výsledky analýzy vybraných principů obsažených v Laudato si', které se promítly v životě a pastoraci Komunity. Konkrétněji je popsáno, jak se tyto principy uskutečňují v povolání pracovat pro jednotu křesťanů, ve farní pastoraci a během formace noviců.
Permakulturní zemědělství v geografických souvislostech
Bučková, Hana ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kabrda, Jan (oponent)
Permakultura je jedním z alternativních typů zemědělství. Vznikla jako reakce na problémy konvenčního (intenzivního) zemědělství, které není trvale udržitelné. Navrhuje projekty podle vzoru přírody. Využívá k tomu nových technologií v kombinaci se zkušenostmi našich předků. Zahrnuje celou řadu oborů, které se neustále rozvíjejí. Permakultura nabízí mnohem více než jen potravinovou soběstačnost. Stala se způsobem života, který je založen na principech permakulturní etiky. Zdůrazňuje důležitost ochrany krajiny a životního prostředí. Podporuje lokální trh a místní ekonomiku. Permakulturní zahrady se nejčastěji nachází na venkově. V posledních letech se její principy uplatňují při zakládání komunitních zahrad. Cílem této práce je zjistit, jak je permakultura rozšířena v Česku, z jakého důvodu jsou permakulturní zahrady zakládány a zda může permakultura pomoci řešit problémy konvenčního zemědělství. Smíšený výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření s 19 permakulturními zahradami a formou polostrukturovaného rozhovoru s jednou komunitní zahradou. V kombinaci s odbornou literaturou byly zodpovězeny výzkumné otázky. Klíčová slova: permakultura, soběstačnost, jedlý les, udržitelnost, komunitní zahrada, konvenční (intenzivní) zemědělství
Permakulturní praktiky a možnosti jejich využití
Žáková, Erika
První část bakalářské práce definuje pojem permakultura, její historii a následně popisuje permakulturní principy a praktiky, které lze využívat ve venkovském a městském pro-středí. V druhé části autorka srovnává rozdíly v agrotechnickém přístupu a výnosech u permakulturního a intenzivního zemědělství. Snahou bylo zachytit a objektivně posoudit výhody i nevýhody těchto typů zemědělství a určit limitní faktor. V rámci terénního šet-ření proběhla návštěva přírodní zahrady, která patří k rodinnému domu. Výsledkem je vytvoření plánu, fotodokumentace, popis pěstovaných plodin a praktik využívaných v této zahradě.
Jedlé zahrady ve městě
Roubíčková, Martina
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku jedlých zahrad v městském prostředí. V rámci teoretické části byla vypracována literární rešerše, kde jsou mimo jiné charakterizovány pojmy městské a ekologické zemědělství a jedlé zahrady. V praktické části diplomové práce byla vypracována případová studie ukázkové jedlé zahrady v České republice. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na obyvatele města Brna, s cílem zjistit povědomí o problematice jedlých zahrad a zájem o ně. Z dotazníkového šetření vyplývá, že povědomí o jedlých zahradách je nízké a obyvatelé Brna-města by ji ve své blízkosti uvítali. Z výsledků je patrné, že zájem o jedlé zahrady v Brně je relativně vysoký a byla navržena doporučení v rámci jejich realizace. Následně byla vypracována SWOT analýza, s převládajícími silnými stránkami jedlých zahrad, včetně navržení strategií.
Jedlé zahrady a jejich uplatnění ve městech
Kroulová, Iveta
Bakalářská práce se zaměřuje na téma jedlých zahrad ve městě. V rámci teoretické části byla vypracována literární rešerše, týkající se možností pěstování plodin (potravin) ve městě. V praktické části byla použita metoda terénního šetření, srovnávací metoda a SWOT analýza. Terénní šetření proběhlo ve dvou různých lokalitách a typech městských zahrad. V zahrádkářské kolonii bylo sledováno množství vyprodukovaných plo-din/potravin během jedné sezóny. Druhé šetření proběhlo v komunitní zahradě a byly zde posuzovány její funkce a možnosti, které nabízí obyvatelům. Srovnávací metodou byly zachyceny rozdíly mezi sledovanými zahradami, a to zejména v přínosu pro obyva-tele. Výsledkem je přehled konkrétní produkce ovoce a zeleniny na sledovaných plo-chách, jejich srovnání a zhodnocení přínosu. Z výsledků SWOT analýzy vyplývá, že u komunitní zahrady převažují silné stránky, a to především díky tomu, že zájem o životní prostředí a biopotraviny neustále stoupá. Analýza limitů ve vztahu k současnému způso-bu života poukázala na fakt, že nejvýznamnějšími limitujícími faktory jsou snadno do-stupné potraviny v supermarketech a finanční / časová náročnost provozu zahrady.
Přírodní zahrady
Řezanina, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá problematikou přírodních zahrad v praktické i teoretické části. Praktická část je zaměřena na proudy ovlivňující přírodní zahrady a potenciál přírodních zahrad. V praktické části je zpracován ideové řešení zadaného území, s důrazem na podporu biodiverzity v souladu s požadavky zadavatelů. V práci je rozpracováno rozsáhlé dotazníkové šetření na téma přírodní zahrada a jeho výsledky jsou vztaženy k současnému stavu zahradní architektury.
SEN A SKUTEČNOST: Případové studie ostrovního bydlení v České republice
RYBÁK, Hynek
Cílem této práce je teoreticky a empiricky obsáhnout téma soběstačného způsobu života v jeho spektru od sdružení podporujících lokální ekonomiku až po vykreslení přesného obrazu života aktérů snažících se o soběstačnost. Práce se zabývá různými formami soběstačnosti: energetickou nezávislostí, domácím vzděláváním a sdílením. V teoretické části si autor pokládá výzkumné otázky na jejichž základě rozšiřuje či verifikuje závěry a data z jiných výzkumů. Praktická část se zabývá analýzou dat získaných pomocí etnografického výzkumu, ve kterém byly použity metody zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů ve třech různých domácnostech respondentů. Pomocí dat jsou rovněž zodpovězeny výzkumné otázky.
Návrh rostlinných druhů pro jedlou lesní zahradu
Houdková, Kristýna
V bakalářské práci je provedena základní charakteristika jedlé lesní zahrady a její historie. Následuje přehled principů, na kterých je založeno fungování zahrady a také výčet přínosů, které nám zahrada poskytuje. Samostatná kapitola je věnována prvkům ekozahrady, mezi nejdůležitější patří zlepšování půdních vlastností. A dále je uvedeno několik možností, jak smyslně a co nejvíce využít prostor, který nám zahrada poskytuje. V práci nechybí přehled rostlinných druhů, které můžeme využít v podmínkách aridního klimatu. Druhy jsou vybrané především ty méně tradiční nebo původní a dnešní generací již zapomenuté.
Individual food self-sufficiency in Czech Republic: case study of permaculture oriented families and individuals
Soukup Tůmová, Terézia ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Táto diplomová práca je deskriptívnou prípadovou štúdiou permakultúrne orientovaných rodín a jednotlivcov, snažiacich sa o dosahovanie potravinovej sebestačnosti v rámci Českej republiky. Jej cieľom je popísať životný štýl ašpirujúcich samozásobiteľov, odkazujúcich sa v svojom snažení na permakultúrne princípy trvale udržateľného rozvoja a tvorby poľnohospodárskych systémov. Sústredí sa pritom na popis ekonomických a vecných pomerov daných domácností, stratégií a postupov pri dosahovaní potravinovej sebestačnosti a motivácií a prekážok s tým spojených. Vychádza z pozorovania a rozhovorov prevádzaných v 8 permakultúrnych domácnostiach.
Individual food self-sufficiency in Czech Republic: case study of permaculture oriented families and individuals
Soukup Tůmová, Terézia ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Táto diplomová práca je deskriptívnou prípadovou štúdiou permakultúrne orientovaných rodín a jednotlivcov, snažiacich sa o dosahovanie potravinovej sebestačnosti v rámci Českej republiky. Jej cieľom je popísať životný štýl samozásobiteľov, odkazujúcich sa v svojom snažení na permakultúrne princípy trvale udržateľného rozvoja a tvorby poľnohospodárskych systémov. Vychádza z pozorovania a rozhovorov prevádzaných v 8 domácnostiach, relevantnej literatúry a ďalších zdojov dát poskytnutých samostatne respondentmi. Sústredí sa pritom na popis ekonomických a vecných pomerov daných domácností, stratégií a postupov pri dosahovaní potravinovej sebestačnosti a motivácií a prekážok s tým spojených.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.