|
|
Reprodukční systémy velkých lupenonožců (Crustacea: Branchiopoda) a jejich vliv na genetickou diverzitu populací
Šimková, Zuzana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem reprodukčních systémů čtyř skupin tzv. velkých lupenonožců (Crustacea: Branchiopoda) na genetickou variabilitu jejich populací. Jedná se o řády žábronožky (Anostraca), listonozi (Notostraca), škeblovky (Spinicaudata) a hrašníci (Laevicaudata). V této práci jsou zkoumány primárně populace na území Evropy. Reprodukční strategie jsou jedním z faktorů, které ovlivňují genetickou variabilitu populací. Dalšími faktory jsou historické děje, například rozpad superkontinentů Gondwany a Pangey a poslední doba ledová, a procesy, které s nimi souvisí (kolonizace nových stanovišť po skončení poslední doby ledové atd.) V Evropě jsou nejvíce geneticky variabilní populace gonochoristické (Branchipus schaefferi, Phallocryptus spinosa, Triops mauritanicus, Leptestheria dahalacensis a Lynceus brachyurus), pak následují populace s ostatními reprodukčními systémy. Některé gonochoristické druhy i druhy využívající jiný reprodukční systém mají ve svém areálu výskytu více genetických linií. Vznik těchto linií je však většinou datován před poslední dobou ledovou v závislosti na již zmíněných historických procesech. U všech velkých lupenonožců je tedy současná geografická distribuce linií odrazem kolonizace jednotlivých populací z refugií, kam se stáhly linie oddělené již před poslední...
|
|
|
Reprodukční strategie termita Silvestritermes minutus a její důsledky pro životní cyklus a ekologický úspěch
Křivánek, Jan ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Smíšené reprodukční strategie jsou unikátním způsobem, jak pomocí střídání pohlavně a nepohlavně vzniklých generací potomstva získat výhody z obou mechanismů. U termitů byla taková strategie poprvé popsána v roce 2009 a pojmenována Asexual Queen Succession (AQS). Rozmnožování většiny termitích druhů je založeno na přítomnosti jediného páru dlouhověkých pohlavních jedinců, primárního krále a královny, kteří ve striktní monogamii produkují všechny ostatní členy kolonie klasickým sexuálním procesem. U několika málo druhů však bylo pozorováno, že královna zakladatelka je v určité fázi nahrazena harémem neotenických královen, které vznikají z neoplozených vajíček s pomocí thelytokní partenogeneze a rozmnožují se s původním králem. Zatímco dělníci, vojáci a okřídlení králové a královny jsou i nadále produkováni pohlavní cestou, další generace neotenických královen opět vznikají partenogeneticky a doplňují přítomný harém. Dokud žije původní král, zůstává genetická struktura většiny potomstva v kolonii stejná, jako by byla královna zakladatelka stále přítomna. Díky velkému počtu královen však stoupá celková plodnost kolonie, kontinuální obnova harému partenogenů zároveň nabízí teoreticky neomezené prodloužení plodného života kolonie. Ve své práci jsem se podílel na popisu AQS u neotropického termita...
|
|
|
Diverzita a rozšíření štírů (Arachnida: Scorpiones)
Plíšková, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Kůrka, Antonín (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje otázce druhové rozmanitosti a biogeografii řádu Scorpiones. V rámci tohoto zaměření je nastíněna základní problematika a hlavní rozkol ve vyšší klasifikaci štírů, která v současné době není pevně stanovena a stále doznává určitých změn. V práci je dále uveden přehled současných 15 čeledí, na něž se řád štírů dělí podle klasifikace navržené Solegladem & Fetem (2003), včetně jejich rozšíření, počtu rodů a druhů, které zahrnují. Dále jsou zde diskutovány faktory, které měly nebo stále mají vliv na rozšíření štírů. Mezi faktory ovlivňující rozšíření a diverzitu štírů byly zahrnuty kontinentální drift a čtvrtohorní klimatické změny jakožto aspekty historické, a dále teplota, partenogeneze a lidský faktor jakožto aspekty ekologické. Ty ovlivnily biogeografii štírů na odlišné taxonomické úrovni, v jinak dlouhém časovém evolučním měřítku a na různě velkém území.
|
|
|
Faktory ovlivňující vývoj parthenogenetických embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Vývoj haploidních parthenogenetických embryí myši (Mus musculus) nedosahuje stejné úrovně jako je tomu u normálních embryí. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se haploidní parthenogenetická embrya myši odlišují nukleocytoplasmatickým poměrem. Objem jádra parthenogenetických embryí roste s ploiditou. Nukleocytoplasmatický poměr haploidních embryí se mezi dvoubuněčným a čtyřbuněčným stádiem statisticky neliší (p = 0.052), u diploidních a tetraploidních embryí byl naopak statisticky významný rozdíl (p < 0.001). Nestandardní nukleocytoplasmatický poměr by mohl souviset s problematickým vývojem. Pochopení faktorů ovlivňujících preimplantační vývoj parthenogenetických embryí zvýší efektivitu derivace haploidních embryonálních kmenových buněk.
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Reprodukční strategie termita Silvestritermes minutus a její důsledky pro životní cyklus a ekologický úspěch
Křivánek, Jan ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Smíšené reprodukční strategie jsou unikátním způsobem, jak pomocí střídání pohlavně a nepohlavně vzniklých generací potomstva získat výhody z obou mechanismů. U termitů byla taková strategie poprvé popsána v roce 2009 a pojmenována Asexual Queen Succession (AQS). Rozmnožování většiny termitích druhů je založeno na přítomnosti jediného páru dlouhověkých pohlavních jedinců, primárního krále a královny, kteří ve striktní monogamii produkují všechny ostatní členy kolonie klasickým sexuálním procesem. U několika málo druhů však bylo pozorováno, že královna zakladatelka je v určité fázi nahrazena harémem neotenických královen, které vznikají z neoplozených vajíček s pomocí thelytokní partenogeneze a rozmnožují se s původním králem. Zatímco dělníci, vojáci a okřídlení králové a královny jsou i nadále produkováni pohlavní cestou, další generace neotenických královen opět vznikají partenogeneticky a doplňují přítomný harém. Dokud žije původní král, zůstává genetická struktura většiny potomstva v kolonii stejná, jako by byla královna zakladatelka stále přítomna. Díky velkému počtu královen však stoupá celková plodnost kolonie, kontinuální obnova harému partenogenů zároveň nabízí teoreticky neomezené prodloužení plodného života kolonie. Ve své práci jsem se podílel na popisu AQS u neotropického termita...
|
|
|
Faktory ovlivňující vývoj parthenogenetických embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Vývoj haploidních parthenogenetických embryí myši (Mus musculus) nedosahuje stejné úrovně jako je tomu u normálních embryí. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se haploidní parthenogenetická embrya myši odlišují nukleocytoplasmatickým poměrem. Objem jádra parthenogenetických embryí roste s ploiditou. Nukleocytoplasmatický poměr haploidních embryí se mezi dvoubuněčným a čtyřbuněčným stádiem statisticky neliší (p = 0.052), u diploidních a tetraploidních embryí byl naopak statisticky významný rozdíl (p < 0.001). Nestandardní nukleocytoplasmatický poměr by mohl souviset s problematickým vývojem. Pochopení faktorů ovlivňujících preimplantační vývoj parthenogenetických embryí zvýší efektivitu derivace haploidních embryonálních kmenových buněk.
|
|
|
Mechanismy asexuality u plazů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Abramjan, Andran (oponent)
U plazů byly popsány případy asexuálního rozmnožování zejména u skupiny Squamata, ale byli pozorováni i asexuálně se rozmnožující ptáci (Aves). Ke vzniku asexuality došlo u plazů vícekrát, byly nalezeny případy obligátně i fakultativně asexuálních druhů. Většina obligátně asexuálních druhů má svůj původ v jedné nebo několika hybridizačních událostech mezi blízce příbuznými druhy. V rámci čeledi Xantusiidae byly ale objeveny dvě výjimky, u kterých zřejmě ke vzniku asexuality došlo bez hybridizace. Fakultativní partenogeneze se dříve předpokládala pouze u plazů chovaných v zajetí, kde byly samice dlouhodobě odloučeny od samců. Tento předpoklad byl ale později vyvrácen. Většina jedinců vzniklých fakultativní partenogenezí má sníženou životaschopnost, což může být způsobeno nedokonalým mechanismem vzniku partenogenetických potomků. U fakultativně partenogenetických plazů je pravděpodobným mechanismem vzniku diploidních oocytů terminální fúze. U obligátně partenogenetických druhů byl cytologický mechanismus vzniku partenogenetických potomků podrobně popsán pouze u rodu Aspidoscelis. K zachování ploidie buněk během oogeneze v tomto případě dochází díky premeiotickému zdvojení chromozomů. Dalším možným mechanismem obligátně partenogenetických plazů je apomixie. Klíčová slova: Asexualita, partenogeneze,...
|
|
|
Nový případ smíšené reprodukční strategie a její adaptivní význam u neotropického termita Silvestritermes minutus (Termitidae: Syntermitinae)
Křivánek, Jan ; Hanus, Robert (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Díky rozvoji genetických metod v populační ekologii se podařilo v nedávné době učinit mnohé zásadní objevy v oblasti rozmnožovacích strategií společenského hmyzu. Jedním z nich je i popis smíšených reprodukčních strategií kombinujících výhody pohlavního rozmnožování a thelytokní partenogeneze. Královny takových druhů produkují sterilní jedince pomocí klasické pohlavní cesty z oplozených vajíček, zatímco budoucí královny vznikají nepohlavně z neoplozených vajíček. Tento originální reprodukční systém byl nejdřívepopsán u několika rodů mravenců,velmi nedávno však bylo zjištěno, že se nevyskytuje jen u Hymenoptera, ale byl nalezen i u tak fylogeneticky vzdálené eusociální skupiny jako jsou termiti. Střídání pohlavního procesu a thelytokní partenogeneze, které bylo popsáno jako Asexual Queen Succession (AQS), jež umožňuje pokračování geneticky identických generací královen po smrti královny primární, bylopůvodně pozorováno jen u jediného rodu nižších termitů Reticulitermes. Našemu pracovišti se však nedávno podařilo podílet se na odhalení AQS u dalších čtyř druhů ze dvou podčeledí vyšších termitů. Jedním z nich je i Silvestritermes minutus. Tento ve Francouzské Guyaně lokálně abundantní druh, žijící v malých a dobře ohraničených koloniích na lokalitách se střední mírou disturbance, má ve svém životním...
|
|
|
Produkce a vývoj haploidních embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Petelák, Aleš (oponent)
Přehledová bakalářská práce se zabývá dosavadními poznatky o haploidních embryích, určených pro derivaci haploidních embryonálních kmenových buněk. Hlavním tématem literární rešerše jsou metody produkce haploidních blastocyst laboratorní myši (Mus musculus) a zvláštnosti jejich vývoje. Haploidní blastocysty mohou být připraveny parthenogeneticky, gynogeneticky nebo androgeneticky. Vývoj haploidních embryí bývá zřetelně odlišný od vývoje diploidních embryí. Dělení blastomer jsou zpožděna v řádu hodin a úspěšnost dosažení stádia blastocysty je nízká. Příčinou narušeného vývoje haploidních embryí by mohla být nedostatečná aktivace a/nebo nestandardní genová exprese. Navazující práce, využívající monitorovací systém Primo Vision, je přiblížena v experimentální části. Znalost tématu je zásadní pro zefektivnění produkce haploidních blastocyst a odvození stabilních linií haploidních embryonálních kmenových buněk pro další biologický a medicínský výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.