|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První Československá republika jako poloprezidentský systém
Raška, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jestli první Československá republika vykazovala znaky poloprezidentského režimu. V teoretické části se práce věnuje teoretickému vymezení parlamentního, prezidentského a poloprezidentského systému. Praktická část je rozdělena do několika kapitol, ve kterých se věnuje instituci československého prezidenta, její roli v politickém systému a charakteristice Výmarské republiky. Prezidentské období T. G. Masaryka se zaměřuje na ústavní zakotvení hlavy státu a její reálný politický vliv na vznik a činnost vlád. Práce také zkoumá postavení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta republiky v době mnichovské krize a února 1948 včetně jeho působení v exilové vládě. Studie Výmarské republiky se soustřeďuje na postavení říšského prezidenta a porovnává ho s československou hlavou státu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu: Studie č. 1.206
Veselá, Hana ; Syllová, Jindřiška ; Dupláková, Daniela
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Etické kodexy v parlamentech zemí Evropské unie: Studie č. 1.205
Němec, Jan
Práce se zabývá druhy etických kodexů používaných v politické sféře, např. kodexy politických stran nebo předvolebních kampaní, hlavní pozornost je věnována kodexům chování přijatých v zákonodárných sborech ve vztahu k působení poslanců. Jsou uvedeny argumenty pro a proti zavádění takových kodexů a na základě rozboru existujících kodexů v irském, polském a britském parlamentu blíže představen obsah a sankční mechanismy. Přiloženy jsou texty etických kodexů zákonodárných sborů tří výše uvedených parlamentních komor (v původním znění).
Plný text: PDF
|
|
|
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách): Studie č. 1.209
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.
Plný text: PDF
|
|
|
Způsoby udržení pořádku v parlamentní komoře (ve vybraných státech): Studie č. 1.210
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá právními úpravami, které jsou zde podrobně uvedeny. Je možno konstatovat, že v zajištění kázně a pořádku jsou neúspěšné zejména ty parlamenty, které ponechávají zajištění pořádku v sále okamžitému rozhodnutí pléna a nemají dostatečně ustálenou aplikační a interpretační praxi při řešení nepořádku a zachování důstojnosti parlamentu. Nejúspěšnější jsou naproti tomu parlamenty, kde má předsedající vyšší autoritu a nemusí se obracet k nějakému jinému orgánu, který často rozhoduje stranicky. Důležité a pozitivní je rovněž to, když předsedající může rozhodnout o řešení záležitosti okamžitě a bez toho, že by se k porušení pořádku mohli vyjádřit jiní poslanci. Základním návodem pro to, jak udržet pořádek v plénu komory parlamentu, by měla být britská praxe. Vzhledem k tomu, že britská Dolní sněmovna je, na rozdíl od kontinentálních parlamentů, více divadlem, zatímco kontinentální parlamenty slouží více ke skutečné práci a tvorbě legislativy, je pro ni nezbytné, aby způsoby parlamentního divadla plnily dva základní úkoly: musí být pro diváky atraktivní a zároveň nesmí snižovat důstojnost parlamentu.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.