|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
|
Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad
Kučera, Patrik ; Kárníková, Hana ; Maierová, Lenka
Architekturní osvětlení plní estetickou funkci, zdůrazňuje význam historických objektů či významných veřejných prostranství. V době vzniku historických objektů nebylo umělé noční osvětlování fasád cenově ani technologicky možné. Architektura byla koncipována pro denní osvětlení, které je dynamické, má jiné směrování světla, a proto vytváří odlišné stíny a kontrasty. S příchodem nových výkonných světelných LED zdrojů se umělé osvětlení stále více zapojuje do atmosféry nočního prostředí, a to nejen při slavnostních příležitostech, ale i trvale. Intenzivní kužely světla tvoří nové, cizorodé prvky v noční krajině. Navyšování četnosti a intenzity elektrického osvětlení v nočním prostředí přispívá ke vzniku světelného znečištění, které zatěžuje přírodu a kulturní krajinu znehodnocuje. Studie analyzuje osvětlení historických objektů Národní kulturní památky Vyšehrad, hodnotí vliv osvětlení na památkovou hodnotu objektů a míru zásahu do přírodního prostředí parku. Pomocí jasové analýzy sleduje přiměřenost využití světla, identifikuje nadměrně osvětlené plochy a místa s rizikem vzniku oslnění od světelných zdrojů. Výsledky studie prokazují podíl architekturního osvětlení na vzniku světelného znečištění. Vysoká intenzita osvětlení a umístění světelných zdrojů, které nepodporuje plasticitu architektonického detailu, ovlivňuje historický kontext v prostředí. Vysoké kontrasty ovlivňující zrakovou pohodu a orientaci uživatele. Negativně působí světelné kužely zasahující do korun stromů. Nadměrná intenzita a nevhodné směrování světla se neblaze propisuje i do širšího kontextu města.
|
|
|
Dokumentace hřbitovů a sepulkrálních objektů s památkovou a kulturní hodnotou: certifikovaná metodika
Hečková, Petra
Tato metodika představuje základní terminologická východiska a soubor možných postupů pro průzkum a dokumentaci sepulkrálních památek a historických hřbitovů. Cílem těchto postupů je vytvoření návodu, který zohledňuje podstatné a specifické znaky moderních sepulkrálních památek - tedy především objektů z 19. a první poloviny 20. století - jako je diverzita a vzájemná koexistence různých materiálů, význam epigrafické složky náhrobků nebo výtvarné řešení hrobového místa. Na straně druhé se snaží navrhnout postupy pro dokumentaci historických hřbitovů jako systému se složitým vývojem, jehož nedílnou součástí je i složka vegetace (hřbitovní zeleně) a další prvky hřbitovní architektury (hřbitovní zdi, umrlčí komory, mobiliář), nikoli jen jako prostého souboru jednotlivých sepulkrálních objektů. Zároveň nastiňuje určité možnosti, jak lze postupovat při stanovení památkové hodnoty historických hřbitovů. Metodika je určena pro různé skupiny uživatelů, od odborníků a specialistů v památkové péči, až po občanské inciativy věnující se revitalizaci zaniklých hřbitovů. Důležitou skupinou jsou také správci hřbitovů a samosprávy menších obcí.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
| |
|
|
Metody kvantifikace hodnoty ohrožených nemovitých památek
Merta, Petr ; Elingerová,, Helena (oponent) ; Blažek,, Jiří (oponent) ; Dlesková, Zuzana (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Zchátralé kulturní nemovité památky, péče o ně, jejich záchrana, a případné další využití či jejich zachování pro budoucí generace jsou v posledním době stále aktuálnějšími tématy. I přes nákladnou údržbu a mnohdy značné (ať už očekávané či již vynaložené) investice do těchto objektů si stále více uvědomujeme, že tyto památky jsou nedílnou součástí hmotného kulturního dědictví, které jedinečným způsobem dokládá tvořivou práci, úsilí, snahu, způsob myšlení i řemeslnou zručnost předchozích generací, čímž se stává nenahraditelným a nezastupitelným zdrojem poznání národních dějin, a je tedy naší morální odpovědností o tento kulturní odkaz minulosti řádně pečovat. Stále více pak tedy platí, že úroveň památkové péče vyjadřuje vyspělost společenského systému, veřejného smýšlení a demokracie v dané zemi. V předkládané disertační práci je tedy představena problematika kulturních nemovitých památek, definice základních pojmů z hlediska platné i připravované legislativy, a dále obecný popis památkové péče, včetně možných úhlů pohledu na hodnotu historicky cenných objektů a její stanovení. Dále jsou zde zpracovány základní metody využitelné právě pro kvantifikaci hodnoty, včetně příkladů jejich použití, popisu vhodnosti pro konkrétní potřeby, případně úskalí jednotlivých metod. Navržená metodika kvantifikace hodnoty pomocí multiplikátorů je pečlivě popsána a následně představena i na konkrétním investičním záměru rekonstrukce a dalšího využití zchátralé kulturní nemovité památky. Cílem disertační práce je tak prokázat či vyvrátit, že za použití multiplikátoru produkce národního hospodářství lze sestavit metodu vhodnou pro kvantifikaci hodnoty investice do kulturní nemovité památky.
|
|
|
Dochované stopy komponované krajiny v okolí poutního místa Lomec u Vodňan
Daňková, Lenka ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Diana, Diana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem krajiny v okolí poutního místa Lomec v jižních Čechách.
Výběr řešené lokality proběhl na základě osobní návštěvy a následného získání základních informací o území. Při výběru a vymezování oblasti se rovněž dbalo na to, aby obsahovala všechny klíčové hodnoty a prvky, jež jsou pro zdejší krajinu charakteristické.
Práce je tvořena dvěma částmi, přičemž první část je obecná (teoretická) a druhá konkrétní (analytická). Obecná část pojednává o dané problematice a představuje seznámení s tématem. Konkrétní část pak obsahuje již samotnou vlastní činnost autora. Ta mimo jiné ztělesňuje i hlavní přínos diplomové práce (zejména některé její pasáže, v katalogu).
Cílem a zároveň výsledkem práce je vytvoření rozboru (ve formě katalogu) výše zmíněného území. K tomuto účelu je využito dat získaných během vlastní terénní obchůzky. Dále se aplikují poznatky ze všech dostupných pramenů týkajících se dané problematiky.
|
|
|
Problematika správy a hospodaření památkového objektu - státní zámek Konopiště
Hovadová, Kateřina ; Lojdová, Alena (vedoucí práce) ; Netková, Jarmila (oponent)
Kulturní památky se vyznačují specifickými znaky a hodnotami, díky nimž obohacují veřejnost a uspokojují její kulturně-výchovné potřeby. Tyto hodnoty jsou prospěchem, na základě kterého lze argumentovat ve prospěch podpory památek z veřejných zdrojů. Památky je třeba nejen finančně podporovat, ale také starat se o jejich ochranu, uchování a prezentaci, což je úkolem státní památkové péče. V poslední době se často hovoří o potřebě reformy této oblasti, což dokládají i vydané dokumenty zabývající se touto problematikou. Práce se zabývá rozborem těchto materiálů a hodnocením nejpodstatnějších aktuálních problémů. Praktická část diplomové práce je pak věnována státnímu zámku Konopiště, přibližuje jeho provoz, financování a především hospodaření objetku, zároveň poukazuje na problémy s nimiž se správa zámku potýká.
|
host ::
RSS.