|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
| |
|
|
Krajina a její půdní vývoj z hlediska činnosti člověka: případová studie na soutoku Vltavy a Labe
Hrnčiarová, Slavomíra
Práce se zaměřuje na hodnocení využití krajiny během časného eneolitu na dvou studijních plochách Kly a Vrbno pomocí půdních analýz zaměřených na vybrané fyzikální, fyzikálně chemické, chemické, biochemické a biologické vlastnosti sedimentů časného holocénu, které tvoří výplň příkopů na studijních plochách. Na základě archeolodických objevů byla tato ohrazení datována do období michelsberské kultury (4400 před n. l.). Sedimenty a texturní prvky patří k nejdůležitějším zdrojům informací o historickém charakteru a využívání krajiny. Zde se nabízí otázka, jaký byl původní účel a funkce daných objektů a jak došlo k jejich zazemnění.
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
host ::
RSS.