|
|
Vývoj postoje k bolesti zad u studentů fyzioterapie
Bláhová, Zuzana ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Obešlo, Marek (oponent)
Pozadí: Existují důkazy, že přesvědčení fyzioterapeuta ovlivňuje jeho postup terapie u pacientů s bolestí zad. Základy těchto přesvědčení získáváme již během studia vysoké školy. Prozatím nebylo v České republice zkoumáno, jaká přesvědčení nám předá odborné studium a jaký je jejich následný vývoj. Cíle: Tato práce má za cíl zmapovat vývoj postojů k bolesti zad a znalostí souvisejících s neurofyziologií bolesti u studentů fyzioterapie v České republice a zda je mezi těmito znalostmi korelace. Účastníci: Studenti fyzioterapie v 1., 3. a 5. (2. navazujícího magisterského) ročníku, vysokoškolští studenti laici ve věkovém rozmezí 22-26 let (kontrolní skupina) Metodika: 1) vyplnění přeloženého a kulturně adaptovaného dotazníků The Back-Pain Attitudes Questionnaire (Back-PAQ), 2) vyplnění přeloženého a kulturně adaptovaného dotazníků The Neurophysiology of Pain Questionnaire (NPQ) Výsledky: Do studie bylo zahrnuto 251 respondentů. V kontrolní skupině bylo průměrně dosažené skóre 107 bodů (SD 8.47) a.k statisticky významnému snížení skóre v Back-PAQ došlo až v 5. ročníku studia fyzioterapie na 95.4 bodů (SD 12.5, p < 0.01). V případě NPQ dosáhla kontrolní skupina skóre 6.92 (SD 3.65) a k...
|
|
|
Jazyk a instituce
Kučerová, Barbora ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Záměrem této práce je objasnit normativní charakter jazyka, tedy jak jsme v každé řeči vázáni určitým systémem pravidel. Tento normativní charakter jazyka budeme zejména zkoumat s ohledem na dvě ústřední otázky: v čem se tato normativita jazyka zakládá a jaké momenty ji konstituují. V první části práce podáme interpretaci děl tří autorů - Ferdinanda de Saussure, Charlese S. Peirce a Pierra Bourdieu - a zaměříme se na otázku, co normativitu jazyka zakládá. Zde půjde zejména o vyjasnění vztahu jazyka k společenskému konsensu, k zvyku a jednání a k institucím. V druhé části práce podáme definici instituce jazyka, která je inspirovaná teoriemi Peirce a Bourdieua. Následně se systematicky pokusíme vymezit ty aspekty, které jsou pro jazyk jako instituci normativní. Nejdříve se věnujeme těm aspektům, které jsou ryze jazykové, tj. lexikon, výslovnost a intonace, oficiální jazyk a instituce symbolizovaná jazykem. Posledními analyzovanými momenty jsou řečové žánry, sdílené mínění, zvyk či jednání a moc.
|
|
|
Radikální interpretace, pravda, objektivita
Vašíček, Jan ; Koťátko, Petr (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Nikdo se nemůže mýlit ve většině toho, co si myslí o světě. Jaké má důvody tohle Donald Davidson tvrdit? Tato práce se zabývá spojením tří důležitých témat Davidsonova myšlení - radikální interpretace, pravdy a objektivity. V experimentu radikální interpretace půjde o určení základních podmínek komunikace. Na jejich základě bude vidět, po krátkém shrnutí nedostatků jiných teorií, proč je možné mluvit o objektivní a epistemicky nezávislé pravdě. Zde se rovněž upřesní vztah pravdy k poznání. Zkoumáním toho, jak se konstituuje obsah našich přesvědčení, se ukáže fundamentální závislost myšlenek o objektivním světě na společenské základně komunikujících osob. V tom bude dále obsažen Davidsonův argument proti globálnímu skepticismu. Nejprve na ne zcela uspokojivém příkladu "vševědoucího interpreta" a později s pomocí pojmu triangulace se upřesní, v jakém smyslu lze u Davidsona mluvit o objektivitě a do jaké míry je odůvodněné nazývat ho realistou.
|
|
|
Postoje českých politických stran k institutu veřejné služby v České republice
Šlechtová, Markéta ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
V důsledku ekonomické nákladnosti klasického welfare a dalších příčin došlo v evropských zemích, včetně České republiky, k zavedení aktivizačních opatření typu workfare. Jedním z nich je i veřejná služba, která je chápána jako pomoc obci formou veřejně prospěšných prací. K zavedení veřejné služby do českého právního řádu došlo v roce 2008 a od té doby prošel tento institut řadou změn, které vyústily až v jeho aktuální podobu, jež nabyla účinnosti 1. 2. 2017. Dle teorie advokačních koalic je možné v konkrétním politickém subsystému identifikovat přesvědčení politických aktérů a jejich koalice. Tato práce si klade za cíl identifikovat přesvědčení politických stran v politickém subsystému veřejné služby v České republice s důrazem na policy core beliefs a vymezit jejich advokační koalice v tomto subsystému.
|
|
|
Vliv médií na utváření hodnotové orientace středoškolské mládeže
Adámková, Michaela ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje vlivu působení médií na formování hodnot a hodnotových systémů mládeže. Práce nejprve představuje související teoretické koncepty - charakterizuje hodnoty, jejich utváření a možné náhledy na jejich kategorizaci a dále se věnuje také vývojovým specifikům pojícím se s adolescencí, především pak z perspektivy vývojové psychologie. Nedílnou součástí teoretické části je potom uchopení mediální problematiky, je tematizována mediální typologie, účinky médií a také vliv, který mají (nejen) na dospívající, a to konkrétně z hlediska utváření jejich hodnotového systému. Praktickou část tvoří výzkum, dotazníkové šetření realizované mezi středoškoláky, a jeho vyhodnocení/interpretace. Primárním cílem je zjistit, jaké typy médií dominují v životech vybraných respondentů, jaké obsahy je formují a jakým způsobem se působení médií odráží v jejich žebříčcích hodnot.
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
|
|
Jazyk a instituce
Kučerová, Barbora ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Záměrem této práce je objasnit normativní charakter jazyka, tedy jak jsme v každé řeči vázáni určitým systémem pravidel. Tento normativní charakter jazyka budeme zejména zkoumat s ohledem na dvě ústřední otázky: v čem se tato normativita jazyka zakládá a jaké momenty ji konstituují. V první části práce podáme interpretaci děl tří autorů - Ferdinanda de Saussure, Charlese S. Peirce a Pierra Bourdieu - a zaměříme se na otázku, co normativitu jazyka zakládá. Zde půjde zejména o vyjasnění vztahu jazyka k společenskému konsensu, k zvyku a jednání a k institucím. V druhé části práce podáme definici instituce jazyka, která je inspirovaná teoriemi Peirce a Bourdieua. Následně se systematicky pokusíme vymezit ty aspekty, které jsou pro jazyk jako instituci normativní. Nejdříve se věnujeme těm aspektům, které jsou ryze jazykové, tj. lexikon, výslovnost a intonace, oficiální jazyk a instituce symbolizovaná jazykem. Posledními analyzovanými momenty jsou řečové žánry, sdílené mínění, zvyk či jednání a moc.
|
|
| |
|
|
Radikální interpretace, pravda, objektivita
Vašíček, Jan ; Koťátko, Petr (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Nikdo se nemůže mýlit ve většině toho, co si myslí o světě. Jaké má důvody tohle Donald Davidson tvrdit? Tato práce se zabývá spojením tří důležitých témat Davidsonova myšlení - radikální interpretace, pravdy a objektivity. V experimentu radikální interpretace půjde o určení základních podmínek komunikace. Na jejich základě bude vidět, po krátkém shrnutí nedostatků jiných teorií, proč je možné mluvit o objektivní a epistemicky nezávislé pravdě. Zde se rovněž upřesní vztah pravdy k poznání. Zkoumáním toho, jak se konstituuje obsah našich přesvědčení, se ukáže fundamentální závislost myšlenek o objektivním světě na společenské základně komunikujících osob. V tom bude dále obsažen Davidsonův argument proti globálnímu skepticismu. Nejprve na ne zcela uspokojivém příkladu "vševědoucího interpreta" a později s pomocí pojmu triangulace se upřesní, v jakém smyslu lze u Davidsona mluvit o objektivitě a do jaké míry je odůvodněné nazývat ho realistou.
|
host ::
RSS.