|
|
Komparace rodinné politiky umožňující slučitelnost práce a rodiny v České republice a Německu
Estočinová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Předmětem práce je komparace rodinné politiky České republiky a Spolkové republiky Německo z hlediska nastavení opatření umožňující harmonizaci práce a péči o děti do předškolního věku. V textu je problematika work-life balance blíže představena v kontextu tradičních sociologických konceptů a teorií modelu sociálního státu. Dále následuje popis vývoje a současný stav zaměstnanosti žen na trhu práce v obou zemích doplněný o demografické údaje. Práce se konkrétně zaměřuje na popis vládní rodinné politiky obou zemí v perspektivě nastavení rodičovské dovolené, služeb zařízení denní péče o děti, tedy jeslí a školek, a formálního zapojení otců do péče o děti. Metodologická část práce je zaměřena na popis jednotlivých opatření rodinné politiky daného státu. Komparace obou zemí z hlediska umožnění sladění práce a péče o děti je provedena na základě analýzy a porovnání jak sekundárních kvantitativních dat, tak kvalitativních dat, které byly čerpány z diskusních příspěvků umístěných na veřejně dostupných webových serverech. V závěru práce je řešena otázka možné aplikovatelnosti opatření rodinné politiky Spolkové republiky Německo na podmínky v České republice, a zda lze rodinnou politiku Německa považovat za příklad dobré praxe.
|
|
|
Zavedení otcovské dovolené jako podpora aktivního otcovství v České republice.
Havlásková, Anna ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem aktivního otcovství v České republice. Záměrem práce je popsat proces tvorby politiky, konkrétně neschváleného návrhu ministra Petra Nečase a poslankyně Michaely Šojdrové z roku 2009. Nejprve je popsána změna postavení a role otce v rodině od prehistorické doby až po současnou. Následně jsou představeny typy finančních podpor aktivního otcovství státem a jsou srovnány s evropskými státy - rodičovský příspěvek, otcovská dovolená a nemocenská dovolená. Jedno z navržených opatření, tzv. otcovská dovolená, mělo za cíl podpořit fungující rodinu, rodinné vztahy a podpořit aktivní otcovství. Část zákona, otcovská dovolená, je analyzována pomocí teorie tří proudů, jejímž cílem je najít vysvětlení, proč některé veřejné politiky akceptovány jsou a jiné nikoli. Aktivním otcovství se zabývají různé neziskové organizace, například Liga otevřených mužů nebo Gender Studies. Cílem zavedení otcovské je podpora většího zapojení otců do výchovy dětí, což usnadňuje přístup ženám na trh práce, s čímž je spojena možnost využívání jejich pracovního potenciálu což zároveň ve výsledku sníží diskriminaci žen na trhu práce. Okno příležitostí se tedy podle analýzy Teorie tří proudů otevřelo problémem v proudu problémů a souslednost je problém - řešení.
|
|
| |
|
|
Introduction of Paternity Leave: Expected Costs and Benefits in the Czech Republic
Jirůtková, Petra ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Přestože byla otcovská dovolená zavedena již ve většině zemí Evropské unie, v České republice je otcovské poporodní volno zavedeno až legislativní změnou účinnou od února 2018. Tato práce se zabývá vyhodnocením očekávaných nákladů a přínosů spojených se zavedením otcovského volna v České republice. Vzhledem k nedávné změně legislativy je provedena ex ante analýza. Tato analýza porovnává situaci z roku 2016 s hypotetickou situací zavedení otcovského volna v tomto roce. V porovnání se studií Evropské komise, která analyzuje zavedení otcovské dovolené v jiných evropských státech, bereme v potaz rozdílné sklony k využití otcovského volna sociálně ekonomických skupin otců. Podobně se zabýváme rozdílnými scénáři procent mužů, kteří otcovské volno využijí, a rozdílnými mírami substituce otců v době jejich otcovského volna. Výsledky ukazují, že nejmenší očekávané roční náklady jsou 427 milionů Kč, naopak největší spočítané náklady jsou 1,28 miliardy Kč. Nejnižší náklady jsou spojené s nejnižším procentem mužů využívajících otcovského volna a vyšší mírou substituce. Naopak nejvyšší náklady jsou spočítány v případě nejvyššího procenta využití a nižší míry substituce.
|
|
|
Aktivní otcovství jako součást rodinné politiky států EU
Rathouská, Kateřina ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Aktivní otcovství jako součást rodinné politiky států EU Abstrakt Cílem práce je prozkoumat podmínky, které determinují aktivní zapojení mužů při výchově dětí v členských zemích Evropské unie a analyzovat dopady tohoto zapojení na ekonomickou aktivitu žen a na plodnost. Součástí práce je typologie rodinných dovolených s přihlédnutím k možnostem naplňování podstaty aktivního otcovství, analýza legislativních podmínek vážících se k otcovské a rodičovské dovolené a dále také rozbor části šetření Eurobarometer 59.1 věnující se postojům mužů k využití rodičovské dovolené a okolnostem této volby. Na základě dat jsou provedeny analýzy souvislostí mezi hlavními faktory, jež ovlivňují rozhodování mužů o své participaci při péči o nejmladší děti a testován vliv tohoto rozhodnutí. V závěru práce je nastíněn vývoj možnosti péče o děti muži v ČR a shrnuty návrhy legislativních změn vážících se ke studované problematice v České republice.
|
|
|
Slaďování rodinného a pracovního života na pozadí konceptu familismu ve vybraných zemích
Krám, Milan ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Cílem této práce je na pozadí konceptu familismu a s přihlédnutím k genderové rovnosti analyzovat vybrané veřejně politické nástroje České republiky a Spolkové republiky Německo, které ovlivňují harmonizaci privátního a pracovního života u rodin s dětmi do tří let věku. Práce se ve své teoretické části zabývá popisem dopadů současných společenských změn na slaďování obou sfér života, genderovou rovnost, ženy a jejich aspirace, rozhodování rodin o reprodukčních plánech či samotnou fertilitu. Dále nabízí vysvětlení vztahu mezi různými koncepty veřejných politik a jejich vlivu na harmonizaci obou světů, genderovou rovnost a svobodnou volbu životní strategie. V analytické části posléze nabízí vhled do příslušných konceptů veřejně-politických nástrojů obou vybraných zemí, komparuje je mezi sebou za použití předem definovaných kategorií a přináší jejich analyzu optikou konceptu familismu formulovaného Sigrid Leitnerovou. Ve svém závěru, konkrétně v kapitole "Diskuse a souhrn doporučení", pak práce nabízí návrhy na úpravu některých veřejně-politických nástrojů v ČR inspirované těmi regulacemi Spolkové republiky Německo, které mají potenciál positivně ovlivnit podmínky harmonizace obou životních sfér, jakož i svobodnou volbu životní strategie a genderovou rovnost.
|
|
|
Introduction of Paternity Leave: Expected Costs and Benefits in the Czech Republic
Jirůtková, Petra ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Přestože byla otcovská dovolená zavedena již ve většině zemí Evropské unie, v České republice je otcovské poporodní volno zavedeno až legislativní změnou účinnou od února 2018. Tato práce se zabývá vyhodnocením očekávaných nákladů a přínosů spojených se zavedením otcovského volna v České republice. Vzhledem k nedávné změně legislativy je provedena ex ante analýza. Tato analýza porovnává situaci z roku 2016 s hypotetickou situací zavedení otcovského volna v tomto roce. V porovnání se studií Evropské komise, která analyzuje zavedení otcovské dovolené v jiných evropských státech, bereme v potaz rozdílné sklony k využití otcovského volna sociálně ekonomických skupin otců. Podobně se zabýváme rozdílnými scénáři procent mužů, kteří otcovské volno využijí, a rozdílnými mírami substituce otců v době jejich otcovského volna. Výsledky ukazují, že nejmenší očekávané roční náklady jsou 427 milionů Kč, naopak největší spočítané náklady jsou 1,28 miliardy Kč. Nejnižší náklady jsou spojené s nejnižším procentem mužů využívajících otcovského volna a vyšší mírou substituce. Naopak nejvyšší náklady jsou spočítány v případě nejvyššího procenta využití a nižší míry substituce.
|
|
|
Politika aktivního otcovství v České republice v komparaci se Slovenskou republikou.
Češková, Eliška ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Práce se zabývá politikou aktivního otcovství v České a Slovenské republice. Cílem práce je srovnat zapojení otců do péče o děti a politiku aktivního otcovství v těchto zemích. Dále pak zmapovat typy podpory aktivního otcovství, které zde můžeme nalézt, jejich historický vývoj a legislativní ukotvení v obou zemích. Konkrétní opatření jsou zasazena do rodinných politik. Zajímám se také o postoje občanů k většímu zapojení otců do péče. Jedná se o komparaci dvou případových studií (ČR, SR), současný stav politik je zjišťován prostřednictvím expertních dotazníků. Dotazováni byli experti na danou oblast z obou zemí. Výsledky výzkumu ukazují, že ačkoli se počet mužů pobírajících rodičovský příspěvek v zemích moc neliší, Slovenská republika postrádá dávku poporodní otcovské péče, která by znamenala obrovský posun dopředu. V České republice je navíc rodinná politika více orientovaná na větší zapojení otců do péče, v současné době je diskutován motivační bonus, který by zvýšil počet mužů na rodičovské dovolené. V závěru jsou uvedeny příklady dobré praxe z Evropy, kterými by se obě země měli řídit.
|
|
|
Rovnost mužů a žen jako jeden z cílů udržitelného rozvoje
Povýšilová, Emília ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit problematiku rovnosti pohlaví v multikulturním světě 21. století a zjistit, zda už bylo rovnosti dosaženo. Rovnost pohlaví je jedním z cílů udržitelného rozvoje a je tedy součástí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Ta má zajistit dobrý život pro budoucí generace. V teoretické části této bakalářské práce jsou popsány hlavní faktory, které mají vliv na postavení pohlaví ve společnosti. Mezi hlavní faktory patří historický vývoj (přirozená dělba práce a stereotypy), geopolitické podmínky a náboženství (kulturní tradice). Dále je na tento problém pohlíženo z pohledu rozvinutých zemí, konkrétně České republiky a Velké Británie, kdy jsou pomocí indexu skleněného stropu popsány jejich trhy práce. V praktické části jsou statistická data ověřena pomocí dotazníkového šetření, které bylo provedeno v České republice a Velké Británii.
|
|
|
Komparace rodinné politiky umožňující slučitelnost práce a rodiny v České republice a Německu
Estočinová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Předmětem práce je komparace rodinné politiky České republiky a Spolkové republiky Německo z hlediska nastavení opatření umožňující harmonizaci práce a péči o děti do předškolního věku. V textu je problematika work-life balance blíže představena v kontextu tradičních sociologických konceptů a teorií modelu sociálního státu. Dále následuje popis vývoje a současný stav zaměstnanosti žen na trhu práce v obou zemích doplněný o demografické údaje. Práce se konkrétně zaměřuje na popis vládní rodinné politiky obou zemí v perspektivě nastavení rodičovské dovolené, služeb zařízení denní péče o děti, tedy jeslí a školek, a formálního zapojení otců do péče o děti. Metodologická část práce je zaměřena na popis jednotlivých opatření rodinné politiky daného státu. Komparace obou zemí z hlediska umožnění sladění práce a péče o děti je provedena na základě analýzy a porovnání jak sekundárních kvantitativních dat, tak kvalitativních dat, které byly čerpány z diskusních příspěvků umístěných na veřejně dostupných webových serverech. V závěru práce je řešena otázka možné aplikovatelnosti opatření rodinné politiky Spolkové republiky Německo na podmínky v České republice, a zda lze rodinnou politiku Německa považovat za příklad dobré praxe.
|
host ::
RSS.