|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor Brno Holásky, lokalita V Aleji
Čeleda, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Územní studie řeší lokalitu v katastrálním území Brno – Holásky. Toto území je v územním plánu města Brna vedeno jako rozvojová lokalita, kde se počítá s plochami pro bydlení, sociální péčí a školství. Řešené území má rozlohu cca 42ha a je vymezeno železničním tělesem na východě, z jihu ulicí V Aleji a U Potoka. Hranice dále lemuje silnici vedoucí směrem k obchodnímu centru Olympia. Západní okraj území tvoří Holásecká jezera. Na severu potom prochází hranice zástavbou mezi ulicemi Ledárenská a V Aleji. Lokalita je svou polohou poměrně atraktivní zejména kvůli blízkosti přírodní památky Holáseckých jezer. Zajímavá je také svojí polohou v rámci města Brna. I když území leží mimo širší centrum, je zde do centra poměrně dobrá dostupnost. Nový obytný soubor vytváří prostor pro bydlení přibližně 1400 obyvatel. Struktura a výškové členění souboru vychází z návaznosti na okolní zástavbu. Ulice V Aleji zde definuje osu, která spoluutváří nově vzniklý centrální prostor náměstí. Další osou je komunikace směřující od ulice V Aleji k Holáseckým jezerům. Ta je hlavní spojnicí obytného souboru a blízkého okolí s přírodní památkou jezer. Tato komunikace rozděluje území na dvě části. Pravá, severní, je tvořena uceleným blokem o rozměrech 300x200 metrů. Vnější část bloku je tvořena bytovými domy. Vnitřní část vyplňují rodinné domy a veřejný prostor náležící k bytovým domům. Součástí tohoto bloku je i dům s pečovatelskou službou. Levá část, jižní, uzavírá započatý blok do L, opět je hrana tvořena bytovými domy a vnitřní část domy rodinnými. Na konci osy vedoucí směrem k jezerům je objekt mateřské školy v přímé návaznosti na přírodní park. V těsném sousedství Holáseckých jezer vznikne plocha pro sport a rekreaci. Součástí budou hřiště na beach volejbal, malou kopanou a dřevěné molo vystupující na jezero. Do tohoto prostoru zároveň ústí cyklostezka směřující do centra města. Doprava v klidu je řešena převážně na terénu. V obou částech se nachází jedny podzemní garáže, které vy
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor Brno Holásky, lokalita V Aleji
Čeleda, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Územní studie řeší lokalitu v katastrálním území Brno – Holásky. Toto území je v územním plánu města Brna vedeno jako rozvojová lokalita, kde se počítá s plochami pro bydlení, sociální péčí a školství. Řešené území má rozlohu cca 42ha a je vymezeno železničním tělesem na východě, z jihu ulicí V Aleji a U Potoka. Hranice dále lemuje silnici vedoucí směrem k obchodnímu centru Olympia. Západní okraj území tvoří Holásecká jezera. Na severu potom prochází hranice zástavbou mezi ulicemi Ledárenská a V Aleji. Lokalita je svou polohou poměrně atraktivní zejména kvůli blízkosti přírodní památky Holáseckých jezer. Zajímavá je také svojí polohou v rámci města Brna. I když území leží mimo širší centrum, je zde do centra poměrně dobrá dostupnost. Nový obytný soubor vytváří prostor pro bydlení přibližně 1400 obyvatel. Struktura a výškové členění souboru vychází z návaznosti na okolní zástavbu. Ulice V Aleji zde definuje osu, která spoluutváří nově vzniklý centrální prostor náměstí. Další osou je komunikace směřující od ulice V Aleji k Holáseckým jezerům. Ta je hlavní spojnicí obytného souboru a blízkého okolí s přírodní památkou jezer. Tato komunikace rozděluje území na dvě části. Pravá, severní, je tvořena uceleným blokem o rozměrech 300x200 metrů. Vnější část bloku je tvořena bytovými domy. Vnitřní část vyplňují rodinné domy a veřejný prostor náležící k bytovým domům. Součástí tohoto bloku je i dům s pečovatelskou službou. Levá část, jižní, uzavírá započatý blok do L, opět je hrana tvořena bytovými domy a vnitřní část domy rodinnými. Na konci osy vedoucí směrem k jezerům je objekt mateřské školy v přímé návaznosti na přírodní park. V těsném sousedství Holáseckých jezer vznikne plocha pro sport a rekreaci. Součástí budou hřiště na beach volejbal, malou kopanou a dřevěné molo vystupující na jezero. Do tohoto prostoru zároveň ústí cyklostezka směřující do centra města. Doprava v klidu je řešena převážně na terénu. V obou částech se nachází jedny podzemní garáže, které vy
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.