|
|
Způsoby oslovování na území Latinské Ameriky
PIVKOVÁ, Dominika
Uvedená diplomová práce se zabývá oslovováním ve španělském jazyce, konkrétně na území Latinské Ameriky. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Část teoretická je rozdělena do sedmi kapitol, které předchází dvě kratší kapitoly věnované oslovování v obecné rovině a pojmu zdvořilosti. První kapitola je již zaměřena na oslovování ve španělském jazyce, v následujících dvou kapitolách je objasněn zájmenný a nominální systém oslovování. Čtvrtá kapitola nahlíží na konkrétní oslovovací prostředky užívané ve španělském jazyce. V páté kapitole je studován sociolingvistický pohled na oslovování dle zemí v Latinské Americe. Šestá kapitola je věnována gramatickým aspektům vosea, jeho dělení a časování sloves. V poslední sedmé kapitole stručně popíšeme historii a vývoj oslovovacích prostředků. Praktická část je postavena ze dvou částí, první z nich je korpusová, především kvantitativní analýza oslovovacích prostředků. Druhá z nich je analýza dotazníku směřovaný na mluvčí z Latinské Ameriky, který je spíše zaměřen na sociolingvistickou analýzu. Praktická část obsahuje závěr z obou zmíněných analýz, kde potvrzujeme uvedená fakta v části teoretické.
|
|
|
Formy oslovování v TV
Škodová, Kateřina ; Hirschová, Milada (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se věnuje oslovování v českých televizních pořadech typu tzv. talk- show. Celkem bylo analyzováno 54 pořadů z roku 2012 a přelomu roku 2013. Nejprve definujeme, co je oslovení a jaké jsou jeho funkce, dále pak na základě prostudované odborné literatury vydělujeme jednotlivé typy oslovení, zejm. oslovování přímé a nepřímé, vztah k vertikální sociální distanci a frekvenci užívání tzv. honorifik. Na základě analýzy vzorku vybraných televizních pořadů (jednotlivé pořady jsou charakterizovány, výsledky analytických pozorování jsou shromážděny v sumarizujících tabulkách - protokolech) dále popisujeme výskyty jednotlivých typů oslovení v souvislosti s typem talk-show (zaměření na jistou skupinu diváků), v níž se využívají (zábavná versus politická talk-show, klasické interview). Protože zvolený způsob oslovování do značné míry předurčuje celkový ráz komunikace vedené v pořadu, je jeho důležitost pro vyznění talk show značná. Někde je jednoznačně dán formální a distanční způsob oslovování (Otázky Václava Moravce), jinde se o způsobu oslovení "vyjednává" (Drzá Diana). Televize je vlivné médium, jehož komunikační normy a konvence se přenášejí do situací v komunikaci interpersonální - zejména se ukazuje nárůst neformálního oslovování, ať už jde o neformálnost skutečnou, nebo o komunikační...
|
|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
|
|
Formy oslovování v TV
Škodová, Kateřina ; Hirschová, Milada (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se věnuje oslovování v českých televizních pořadech typu tzv. talk- show. Celkem bylo analyzováno 54 pořadů z roku 2012 a přelomu roku 2013. Nejprve definujeme, co je oslovení a jaké jsou jeho funkce, dále pak na základě prostudované odborné literatury vydělujeme jednotlivé typy oslovení, zejm. oslovování přímé a nepřímé, vztah k vertikální sociální distanci a frekvenci užívání tzv. honorifik. Na základě analýzy vzorku vybraných televizních pořadů (jednotlivé pořady jsou charakterizovány, výsledky analytických pozorování jsou shromážděny v sumarizujících tabulkách - protokolech) dále popisujeme výskyty jednotlivých typů oslovení v souvislosti s typem talk-show (zaměření na jistou skupinu diváků), v níž se využívají (zábavná versus politická talk-show, klasické interview). Protože zvolený způsob oslovování do značné míry předurčuje celkový ráz komunikace vedené v pořadu, je jeho důležitost pro vyznění talk show značná. Někde je jednoznačně dán formální a distanční způsob oslovování (Otázky Václava Moravce), jinde se o způsobu oslovení "vyjednává" (Drzá Diana). Televize je vlivné médium, jehož komunikační normy a konvence se přenášejí do situací v komunikaci interpersonální - zejména se ukazuje nárůst neformálního oslovování, ať už jde o neformálnost skutečnou, nebo o komunikační...
|
|
|
Pojetí a způsob vyjádření zdvořilosti v komunikaci ve švédštině a češtině
Malíková, Kamila ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat pojetí zdvořilosti ve švédštině a češtině a porovnat prostředky jejího vyjádření v obou jazycích. V teoretické části jsou představeny nejvlivnější přístupy ke zdvořilosti. Další dvě kapitoly jsou již zaměřeny na praxi a konkrétní příklady. V první z nich jsou shrnuty jazykové prostředky, které k vyjádření zdvořilosti používá čeština, a následně jsou porovnány se švédštinou. Druhá z nich se věnuje několika konkrétním řečovým aktům, ve kterých se zdvořilost uplatňuje. Srovnání češtiny a švédštiny zde nevychází pouze z odborných pramenů, ale také z výsledků vlastních dotazníkových šetření. Práce se zabývá jak mluvenou, tak psanou komunikací. Klíčová slova: komunikace, zdvořilost, čeština, švédština, jazyk, oslovování, tykání, vykání, písemná komunikace, pozdrav
|
|
|
Oslovování v současné evropské portugalštině
Knollová, Eva ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem ekvivalentu české opozice tykání - vykání v evropské portugalštině a s ní souvisejícím oslovováním. Začíná revizí existující terminologie a ve snaze podchytit jev v celé jeho komplexnosti je autorkou zaveden pojem allokuční forma, který zahrnuje zájmena označující adresáta promluvy, příslušný tvar slovesa, ale také zájmenné výrazy označující adresáta v předmětu věty, výrazy adresátovi přivlastňující a v neposlední řadě formalizované oslovení tituly. Východiskem vlastního výzkumu je teoretická studie srovnávající zahraniční (české a francouzské) a domácí (portugalské) zpracování dané problematiky. Samotný výzkum je inspirován autorčinou vlastní jazykovou zkušeností a dostupnými referencemi o jazykové nejistotě rodilých mluvčí. Výzkum je realizován pomocí dvou dotazníků. První z nich (D1) vyplnilo 21 respondentů z prostředí Portské univerzity. Druhý dotazník (D2) má značně širší sociodemografický a geografický záběr, který se promítá i do mnohonásobně vyššího počtu respondentů (202 z celého Portugalska). Základní zadání zůstává v obou dotaznících zachováno: respondenti se mají vyjádřit k tomu, jakými výrazovými prostředky se obracejí na známé i neznámé osoby (rozdělené podle blízkosti a druhu vztahů, který je s respondenty spojuje), a také zaznamenat, jakým...
|
|
|
K otázce vývoje oslovování v portugalštině - textová analýza
Wagenknechtová, Hana ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Jindrová, Jaroslava (oponent)
Předmětem diplomové práce "Formy oslovování v portugalštině z diachronního hlediska" je přehled a rozbor jmenných, zájmenných a slovesných forem oslovování. V titulu práce je zdůrazněn diachronní přístup, jež by byl však neúplný bez hlediska synchronního. Mým cílem bylo nahlédnout problematiku více způsoby se zohledněním širších historických, politických a sociolingvistických souvislostí. Teoretická část je zaměřena na obecné principy oslovování z hlediska vnější, vnitřní a historickosrovnávací jazykovědy a na popis vývoje oslovování v portugalštině, včetně specifik portugalské terminologie, mezi něž patří například forma voc. Praktická část se věnuje oslovování v portugalštině. Obsahuje vymezení terminologie, zvlášť se věnuje oslovení voc. Následuje analýza oslovování v portugalské divadelní hře Mnich Luís de Sousa z roku 1844, která se odehrává na počátku 17. století a srovnání forem užitých v této hře s autentickými texty dané doby. V závěru prezentujeme výsledky textových analýz a shrnujeme problémy spojené s tématem oslovování a zdvořilosti v jazykovědě.
|
host ::
RSS.