|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
|
Tělesné schéma u pacientů s vestibulárním syndromem
Kindlmannová, Tereza ; Truc, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Rudolf (oponent)
Diplomová práce " Tělesné schéma u pacientů s vestibulárním syndromem" se zaměřuje na problematiku vnímání vlastního těla u pacientů s diagnózou fobické posturální vertigo a s diagnózou periferní vestibulární léze. V první části jsou shrnuty poznatky o řízení rovnováhy, klinických jednotkách vestibulárního syndromu a orientaci člověka v prostoru. V další části je popsáno tělesné schéma a reprezentace představy vlastního těla v CNS ve vztahu k vestibulárnímu syndromu. Hlavní část se věnuje samotné problematice vyšetření úrovně somatognostických funkcí se zaměřením na vztah vestibulární a somatosenzorické aference u skupin pacientů a zdravých probandů. Závěr přináší zhodnocení rozdílů vnímání tělesného schématu ve srovnání mezi skupinami pacientů a zdravých probandů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
|
|
| |
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
|
| |
|
|
Změny vnímání subjektivní vertikály u pacientů po CMP
Kříž, Petr ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Cévní mozková příhoda často postihuje oblasti zodpovědné za prostorovou orientaci. Optimální integrace aference z vestibulárního, zrakového a somatosenzorického systému je podstatná především pro udržení posturální stability a často ve výsledku pro soběstačnost pacienta. Citlivým ukazatelem poruch orientace v prostoru a zejména schopnosti správně posoudit směr gravitace je vyšetření subjektivní vertikály. Klinickým vyšetřením subjektivní vizuální vertikály je možné objektivizovat a kvantifikovat poruchu vnímání směru gravitace při vyloučení vizuálního kontextu. Teoretická část této práce stručně shrnuje současnou úroveň vědeckého poznání v této oblasti. V praktické části byla vyšetřena subjektivní vizuální vertikála pomocí bucket- method 29 pacientům po cévní mozkové příhodě a jejich výsledky byly statisticky porovnány s výsledky skupiny 34 seniorů. Dále byly také testovány hypotézy o vlivu doby uplynulé od léze a vlivu strany léze. Výsledky této studie potvrzují, že vnímání vertikality u pacientů po cévní mozkové příhodě může být zásadním způsobem narušeno. Dalším přínosem studie je zvýšení reliability vyšetření pomocí klinicky velmi praktické bucket-method na pacientech po cévní mozkové příhodě.
|
|
|
Tělesné schéma u pacientů s vestibulárním syndromem
Kindlmannová, Tereza ; Černý, Rudolf (oponent) ; Truc, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce " Tělesné schéma u pacientů s vestibulárním syndromem" se zaměřuje na problematiku vnímání vlastního těla u pacientů s diagnózou fobické posturální vertigo a s diagnózou periferní vestibulární léze. V první části jsou shrnuty poznatky o řízení rovnováhy, klinických jednotkách vestibulárního syndromu a orientaci člověka v prostoru. V další části je popsáno tělesné schéma a reprezentace představy vlastního těla v CNS ve vztahu k vestibulárnímu syndromu. Hlavní část se věnuje samotné problematice vyšetření úrovně somatognostických funkcí se zaměřením na vztah vestibulární a somatosenzorické aference u skupin pacientů a zdravých probandů. Závěr přináší zhodnocení rozdílů vnímání tělesného schématu ve srovnání mezi skupinami pacientů a zdravých probandů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky jako nástroj pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením
MILICHOVSKÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na tvorbu didaktické pomůcky dle zásad pedagogiky Montessori jako nástroje pro rozvoj orientace v prostoru dítěte předškolního věku se zdravotním postižením. Teoretická část práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola je zaměřena na jedince se zdravotním postižením. Druhá kapitola popisuje specifika vývoje dítěte předškolního věku a nabízí srovnání se specifiky vývoje dítěte s dětskou mozkovou obrnou a dítěte s vývojovou dysfázií v kapitole třetí. Následující tři kapitoly se věnují pedagogice Montessori, z nichž první popisuje stěžejní principy Montessori, ve druhé je zpracován teoretický základ Montessori materiálu a závěrečná kapitola se zabývá předškolním zařízením a domácímu prostředí založených na principech Montessori. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvoření didaktické pomůcky v montessoriovském pojetí pro dítě předškolního věku se zdravotním postižením se zaměřením na orientaci v prostoru. Prvním dílčím cílem bylo pozorovat dítě při práci s originálním Montessori materiálem. Druhý dílčí cíl se zaměřoval na výrobu didaktické pomůcky pro rozvoj orientace v prostoru podle montessoriovské pedagogiky. Dále byla pomůcka užita k zácviku dítěte se zdravotním postižením pro práci s pomůckou, což byl dílčí cíl třetí. Čtvrtým dílčím cílem byla ukázka práce dítěte s pomůckou za přítomnosti zákonných zástupců pro práci s touto pomůckou v domácím prostředí. Závěrečným pátým dílčím cílem byla aplikace pomůcky do domácího prostředí. Na základě těchto vytyčených cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Pro splnění cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu. Pro získání potřebných dat k vytvoření didaktické pomůcky byla použita technika pozorování dětí se zdravotním postižením, analýza osobní dokumentace, dále byla data sbírána pomocí polostandardizovaného rozhovoru s pedagogickými pracovníky a se zákonnými zástupci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v období od ledna do konce března 2016. Výzkumný soubor tvořily tři děti se zdravotním postižením navštěvující Rodinné centrum Pomněnka v Českých Budějovicích, zákonní zástupci těchto dětí a pedagogičtí pracovníci centra. Výsledkem této práce je vlastnoručně vyrobená didaktická pomůcka podle montessoriovské pedagogiky se zaměřením na orientaci v prostoru. Pomůcka byla zhotovena ve dvou modifikacích a dále byla upravena dle individuálních potřeb každého z vybraných dětí se zdravotním postižením. Na základě pozorování dětí se zdravotním postižením v centru Montessori, analýzy záznamových archů a rozhovorů se zákonnými zástupci, bylo zjištěno, že vytvořená didaktická pomůcka rozvíjí orientaci na pracovní ploše ve vertikální a horizontální rovině, základní pojmy orientace na pracovní ploše (pojmy nahoru - dolů, první - prostřední - poslední, vpravo - vlevo, nahoru vpravo/vlevo, dolů vpravo/vlevo), přesnost a schopnost vzájemného porovnávání tvarů (písmen). Vlastnoručně vyrobená pomůcka byla ověřena v pedagogickém i domácím prostředí. Výzkumné šetření poukazuje na to, že obě tato prostředí děti stimulují a vedou je k systematičnosti a samostatnosti. Pomůcka byla užívána dle základních "požadavků" Montessori pedagogiky a atributů pro práci s pomůckou s důrazem na připravenost prostředí (klid, vhodný čas, osobní prostor,..) a systematičnost práce s pomůckou. Didaktická pomůcka podle Montessori pedagogiky umožňuje zohlednění individuálních potřeb dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami a lze ji užívat v pedagogickém i domácím prostředí.
|
|
|
Zahradně architektonická studie obytného souboru z 2. poloviny 20. století
Nezvalová, Veronika
Úkolem diplomové práce bylo vytvoření zahradně architektonické studie obytného souboru z 2. poloviny 20. století. Práce je rozdělena do tří částí. První teoretická část se dále skládá ze dvou kapitol, kdy první z nich se podrobně zabývá problematikou hromadné bytové výstavby uvedeného časového období. Jsou zde nastíněny základní okolnosti, které vedly k prudkému rozmachu bytové výstavby, vymezení základních pojmů pro správnou orientaci ve zmíněné problematice a různá specifika související s bydlením na sídlišti. Druhá kapitola podává čtenáři přehled jednotlivých realizací v České republice, ale i v zahraničí, které dokládají odlišné přístupy řešení různých obytných souborů. Druhá část diplomové práce se zabývá detailními průzkumy vybraného modelového území. Byly provedeny všechny nezbytné analýzy širšího měřítka pro správné pochopení jednotlivých vztahů v území. Na základě zjištěných údajů byla formulována východiska řešení pro urbanistický celek bohunického sídliště. Poslední návrhová část obsahuje principy řešení jednotlivých problémů a hrozeb, které se na území modelového objektu objevovaly. Za určitých podmínek by mohly být principy řešení aplikovatelné při navrhování obytných souborů hromadného bydlení podobného typu. Byly zpracovány jednotlivé části sídliště různého funkčního i společenského významu, které však dohromady vytváří jeden urbanistický celek. Detailně byl zpracován centrální prostor, okrskový park, obytná skupina se sportovištěm a menší obytná skupina.
|
host ::
RSS.