|
|
Odposlechy jako nový fenomén v médiích
Lang, Václav ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
(abstrakt) Práce pojednává o etických a legislativních hlediscích v případech, kdy sdělovací prostředky uveřejňují informace získané prostřednictvím skrytých nahrávacích zařízení a odposlechů. Zaměřuje se zejména na situace, kdy je předmětem zájmu veřejně činná osoba. Konkrétně je v práci konfrontován postup časopisů Respekt a Týden v takzvané obálkové kauze, která zasáhla politickou scénu v roce 2011.
|
|
|
Odposlechy - věc veřejná? Zveřejňování policejních odposlechů v médiích.
Janoušek, Milan ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zabýval problematikou zveřejňování policejních odposlechů ve sdělovacích prostředcích. Diplomová práce je rozdělena do čtyřech částí. V první části jsem se zaměřil na roli masmédii v dnešní společnosti a jejich vliv na demokracii a politiku z pohledu mediální teorie. Jelikož odposlechy považuji za jeden z nejkřiklavějších projevů "zezábavňování" zpravodajství, obšírně jsem popsal také problematiku mediálního infotainmentu. V druhé části práce jsem se zaměřil na média z pohledu práva. Popsal jsem současný stav mediální legislativy i oborové samoregulace. Vymezil jsem základní pojmy a definoval postavení novináře. Za pomoci testu proporcionalitu jsem nastínil, jak soudy postupují v případě kolize práv na svobodu projevu a informace na straně jedné a ochranou soukromí a práva na spravedlivý proces na straně druhé. Pro lepší pochopení problematiky jsem hojně citoval z judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. V třetí části jsem analyzoval rozličné aspekty odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prováděné Policií České republiky podle trestního řádu. Vedle legislativy jsem si všímal i praktických stránek celého procesu nakládání s odposlechy. Zamýšlel jsem se také nad možnostmi, jak zabránit jejich vynášení z trestních spisů. V závěrečné,...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Odposlechy - věc veřejná? Zveřejňování policejních odposlechů v médiích.
Janoušek, Milan ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Shrnutí Ve své diplomové práci jsem se zabýval problematikou zveřejňování policejních odposlechů ve sdělovacích prostředcích. Diplomová práce je rozdělena do čtyřech částí. V první části jsem se zaměřil na roli masmédii v dnešní společnosti a jejich vliv na demokracii a politiku z pohledu mediální teorie. Jelikož odposlechy považuji za jeden z nejkřiklavějších projevů "zezábavňování" zpravodajství, obšírně jsem popsal také problematiku mediálního infotainmentu. V druhé části práce jsem se zaměřil na média z pohledu práva. Popsal jsem současný stav mediální legislativy i oborové samoregulace. Vymezil jsem základní pojmy a definoval postavení novináře. Za pomoci testu proporcionalitu jsem nastínil, jak soudy postupují v případě kolize práv na svobodu projevu a informace na straně jedné a ochranou soukromí a práva na spravedlivý proces na straně druhé. Pro lepší pochopení problematiky jsem hojně citoval z judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. V třetí části jsem analyzoval rozličné aspekty odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu prováděné Policií České republiky podle trestního řádu. Vedle legislativy jsem si všímal i praktických stránek celého procesu nakládání s odposlechy. Zamýšlel jsem se také nad možnostmi, jak zabránit jejich vynášení z trestních spisů. V závěrečné,...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním právu procesním a komparace s anglosaským právním systémem
Skokanová, Regina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Cílem této práce je srovnat zvláštní způsoby dokazování v trestním právu procesním v České republice a v anglosaských zemích (Anglii, Irsku a Skotsku). Nejdříve rozeberu stručný historický vývoj trestního procesu v českých zemích, následovat bude stručná charakteristika jednotlivých fází trestního procesu a poté podrobně rozeberu zvláštní způsoby dokazování v české jurisdikci (rekognice, rekonstrukce, konfrontace, prověrka na místě, vyšetřovací pokus) a poté způsoby dokazování v anglosaském právním systému. Kde to bude vhodné, upozorním na zjevné rozdíly mezi právními systémy v jednotlivých zemích přímo v jednotlivých kapitolách. V závěrečné kapitole pak podrobně rozeberu, čím se zvláštní způsoby dokazování v jednotlivých zemích liší a co mají naopak společného Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální diskurz regulace médií: komparativní analýza českého a britského denního tisku
Pospíchal, Tomáš ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobou mediálního obrazu regulace českého a britského tisku se zaměřením na zpravodajské deníky. V teoretické části pojednává o vybraných normativních požadavcích na média včetně konceptu veřejného zájmu, legislativním rámci fungování tištěných médií v České republice a Spojeném království a principu autoregulačního mechanismu britského tisku. V neposlední řadě se zabývá otázkou etických norem a profesních postupů souvisejících s povoláním novináře. Práce dále představuje hlavní představitele a východiska kritické diskurzivní analýzy, jejíž vybrané postupy využívá v následném výzkumu mediálních obsahů. Analytická část se zaměřuje na diskurz vybraných titulů českého a britského denního tisku a zkoumá ho v kontextu dvou událostí spojených se zásahy státu do regulace médií. V českém prostředí jde o schválení zákona č. 52/2009 Sb., médii označovaného jako "náhubkový zákon", v případě Spojeného království o odhalení nezákonných metod získávání informací týdeníkem News of the World. Obě tyto události vyvolaly významný mediální ohlas, mimo jiné proto, že úzce souvisely s problematikou regulace médií, potažmo tisku. Pomocí nástrojů kritické diskurzivní analýzy se práce snaží odkrýt záměrně či nezáměrně skryté aspekty ideologie v diskurzu a reflektovat důsledky dominantního...
|
|
|
Odposlechy jako nový fenomén v médiích
Lang, Václav ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
(abstrakt) Práce pojednává o etických a legislativních hlediscích v případech, kdy sdělovací prostředky uveřejňují informace získané prostřednictvím skrytých nahrávacích zařízení a odposlechů. Zaměřuje se zejména na situace, kdy je předmětem zájmu veřejně činná osoba. Konkrétně je v práci konfrontován postup časopisů Respekt a Týden v takzvané obálkové kauze, která zasáhla politickou scénu v roce 2011.
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.