Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Pruchová, Patricie ; Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Předmětem této práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Tento objekt se nachází ve středu jižní části obce Vážany nad Litavou, na hlavní ulici této jižní části obce. Objekt je nárožní budova, která poměrně nabývá na dominanci svým členěním. Stavba není kulturní památkou, ale v rámci této práce se snažíme ke stavbě přistupovat, jako by byla kulturní památkou. Objekt pochází z 80. let 16. století. Součástí objektu je přistavená kůlna, která je pravděpodobně přistavena později. Při prohlídce objektu je zřejmé, že stavba prošla několika různými časovými obdobími. Je to zřejmé u výplní otvorů, hlavně u oken. Cílem mého návrhu je obnovit živost budovy, přinutit nejen místní obyvatele k návštěvě krásných klenebních prostor a navrátit dominantu objektu.
Obnova dvorce Medov Heřmanův Městec
Grünwald, Jakub ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby. Projekt vychází z architektonické studie, jež byla vypracována v letním semestru roku 2019 v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby V. – Obnova památek. Hlavním tématem studie je celková obnova historického dvorce a především také nalezení nového funkčního využití památkově chráněného objektu. Zadaná parcela se nachází na Masarykové náměstí v Heřmanově Městci. Stavebně-historický průzkum uvádí doklady o existenci dvora již v roce 1591. Složité stavební dějiny objektu odpovídají jeho funkci jako hospodářského, obytného a správního zázemí sousedního šlechtického sídla. Významnou klasicizující proměnou, která definuje jeho vzhled dodnes, prošel řešený objekt koncem 18. století. V dnešní době je objekt využíván převážně jako ubytování pro sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, čemuž odpovídá i jeho technicky stav, stále více ohrožující chráněné hodnoty památky. Prvotním úkolem bylo nalezení správného konceptu z hlediska funkčního využití řešeného objektu. Snahou bylo vytvořit takovou funkční náplň, která vdechne dvorci Medov nový život, otevře jeho bránu obyvatelům města a především také návštěvníkům. V objektu jsou umístěny provozy, které svoji činností nebudou přímo ohrožovat a degradovat památkově chráněnou stavbu a umožní její maximální využití v průběhu celého dne. V neposlední řadě jsem kladl důraz na ekonomickou stránku věci, a to umístěním provozů (viz. administrativní prostory, restaurace, prodejna), které budou městu generovat určitý finanční zisk.
Obnova vybraných částí zahradních úprav zámeckého areálu Valeč v Čechách
Arnošt, Vladimír
Tématem této práce je stanovení základních principů pro rozvoj konkrétní památky zahradního umění, s tím, že se tak děje na pokladu podrobného rozboru historického vývoje a současného stavu tohoto objektu. Modelovým územím práce je zámecký areál ve Valči v Čechách. Celek práce je členěn na část literární, analytickou a návrhovou. V rámci návrhové části vzniká architektonická studie obnovy bývalého zámeckého zahradnictví. Cílem návrhu je vedle obnovy tohoto prostoru též jeho uzpůsobení novým potřebám. Vzniká tak návrh konverze prostoru původně čistě užitkového v prostor intenzivního návštěvnického využití. Celek zámeckého zahradnictví je úzce spjat s valečským zámeckým skleníkem.
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Kaděrková, Erika ; Mikeš, Stanislav (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce je zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér architektonické tvorby V. Předmětem této studie je obnova a návrh nového využití objektu bývalého Nejvyššího státního zastupitelství v ulici Kobližná č.p. 22, který se nachází v centru města Brna v blízkosti náměstí Svobody. Podmínkou obnovy je, aby byl zachován půdorys původního objektu a ve velké míře i jeho vnější ráz. Zachování celkového funkcionalistického vzhledu budovy je docíleno například návrhem nových oken, vzhledem připomínajících pásová okna. Vnitřní struktura objektu je kompletně změněna a co nejlépe přizpůsobena pro jeho nové využití. I zde jsem se ovšem čerpala inspiraci z některých původních prvků, jako jsou luxfery, či lité teracové podlahy. Objekt bude využíván jako sídlo Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, konkrétně se zde budou nacházet ateliéry scénografie a světelného designu a kanceláře rektorátu. Prostory pro ateliéry jsou navrhovány multifunkčně, pomocí posuvných stěn lze měnit jejich vnitřní strukturu a přizpůsobit je pro různá využití. Podlaží, ve kterých se ateliéry nachází, jsou nově propojena závěsným schodištěm. V přízemí objektu bude také kavárna pro veřejnost. Součástí této práce je i úprava prostoru před objektem. Zde je navržen vodní prvek s využitím jako pódium, posezení a doplňková zeleň.
Památková péče o drobnou barokní sakrální architekturu na příkladu regionu Českolipska
Klapetková, Jana ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá problematikou památkové péče o drobné barokní sakrální objekty, které doposud unikaly bližší pozornosti badatelů. Jako příkladný region byl vybrán současný okres Česká Lípa, byl nastíněn jeho historický vývoj od 18. století do současnosti. V rámci práce bylo pojednáno i o základních fenoménech, které se podílely a stále podílejí na tom, v jakém stavu jsou dnes nemovité památky. Konkrétně byly jmenovány okolnosti v daném regionu, které vedly k zániku či ničení staveb, dále pak okolnosti a instituce, které se podílí na jejich obnově a dokumentaci. Zpracován byl i stručný přehled typologie a vymezení pojmů v oblasti drobné sakrální architektury. Nejobsáhlejší kapitolou práce je pak katalog zkoumaných sakrálních objektů, kde je kromě základního nastínění vývoje obce a stavby samotné, také její umělecko-historické zhodnocení. Každá stavba je navíc nahlížena i z hlediska památkové péče, popsána a kriticky zhodnocena je její poslední památková obnova, připojeno je případně i další doporučení pro památkovou péči. V závěru jsou popsány výsledky, které z výzkumu vyplynuly, naznačeno je možné řešení stávajících problémů, a také směr, kterým by se mělo ubírat budoucí bádání.
Ekonomické zhodnocení činnosti spolků pečujících o sakrální stavby na Mělnicku
Bursová, Jana ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Sakrální památky jsou už po staletí součástí české kulturní krajiny, kterou spoluvytvářejí a dávají jí obsah. Tato práce přibližuje jednotlivé druhy sakrálních památek, specifika sakrálních staveb a sadu hodnot, které jsou s nimi spojeny. Vysvětluje důvody pro jejich animaci, definuje aktéry, kteří jsou v procesu animace zainteresovaní a uvádí zdroje finančních prostředků na animační činnosti. Praktická část práce je zaměřena na oblast Mělnicka a Kokořínska. Popisuje a hodnotí šest animačních projektů na významných sakrálních památkách v této oblasti, které byly v posledních letech obnoveny. Na základě zjištěných poznatků práce v závěru přináší doporučení pro chystanou animaci poutního kostela v Liběchově.
Vztahy mezi účastníky obnovy památek
Badal, Ivo
Today, heritage conservation is a problematic process from the point of view of the legislative framework as well as the relations among the stakeholders. The Act on Heritage Conservation, still in force, was adopted in 1987. Since then, several amendments to this Act have been made to reflect changes in related legislation (the Code of Administrative Procedure, the Building Act, the Civil Code, harmonisation with EU legislation,…); nevertheless, the Act on Heritage Conservation does not respond to all of the heritage conservation needs in the context of the current economic situation and situation in society.
Obnova staré pošty Rousínov
Chovanečková, Nikol ; Vaněk, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova objektu bývalé pošty na náměstí v Rousínově, a k ní přiléhající přístavba. Tento projekt vychází z ateliérového projektu zpracovaného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. V minulosti byl v patře budovy poštovní úřad, telegrafní a telefonní ústředna. V přízemí byl byt a prodejní krámky. V průčelí holič Svoboda, sběr hader a kostí, schodiště do patra a dále obydlí chudých. V dřívější době, při obraně městských hradeb v objektu bylo ubytováno dvanáct najatých vartýřů s rytmistrem. Objekt byl dlouhou dobu nevyužíván, což se podepsalo i na jeho nynějším technickém stavu. V současné době není možné objekt využívat ke stejným účelům jako v minulosti, proto je třeba najít jeho nové funkční využití. Samotný objekt je poměrně malý, jednoduchého půdorysného tvaru obdélníku. Spolu s kostelem a opravenou starou radnicí tvoří důležité body na rousínovském náměstí. Vzhledem k poloze stavby je do objektu bývalé pošty navrženo v 1. NP informační centrum, služby pro veřejnost, jako je kadeřnictví, kosmetika, manikúra, pedikúra. Ve 2. NP jsou pronajímatelné prostory pro administrativu. V podkroví se nachází společenské prostory, jako promítací sál či prostory pro rodinné oslavy nebo firemní setkání. Důležitým požadavkem bylo zachovat charakter prvků baroka – šambrány, římsy, okenní otvory, mansardovou střechu a lomené oblouky, arkády v interiéru. Nově navržený objekt je koncipován do dvou celků – spojovacího proskleného krčku a objektu sloužícího jako výstavní prostory s veřejnými toaletami. Z důvodu nedostatku veřejného, společenského vyžití v městě Rousínov, je navrženo v 1. PP novostavby sportovní centrum se dvěma víceúčelovými sály, masážemi a recepcí. Všechny prostory, jak u novostavby, tak u stávající budovy jsou zcela závislé na proskleném krčku, ve kterém je situováno jednoramenné schodiště a výtah pro snadný a plynulý provoz. Vše je řešeno bezbariérově. Cílem práce je nové využití staré rousínovské pošt
Obnova historického objektu - Malá Františkánská, Znojmo
Šašinka, Jaromír ; Hubáček,, Petr (oponent) ; Myslín, Jiří (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérové práce letního semestru během třetího ročníku bakalářského studia. Tématem tohoto projektu je obnova gotického domu. Stavba se nachází v památkově chráněném území města Znojma na rohu ulic Malé Františkánské a Klácelovy v blízkosti kostela sv. Mikuláše. Dům prošel jak barokní tak klasicistní přestavbou. Počátkem tohoto století přišel dům zbytky střechy. Během následujících let ztratil dům i stropní konstrukce. Ze stavby zůstal zachován jen vstupní gotický portál a obvodové gotické zdivo. Ačkoli se dům nachází v památkově chráněné části města, rozhodl jsem se pro netradiční architektonické pojetí stavby. Hlavní myšlenkou bylo navrhnout jednoduchou hmotu nové stavby, která bude v harmonii s původním gotickým zdivem. Rozhodl jsem se nenadstavovat obvodové gotické zdivo, ale umístit stavbu až za něj. První podlaží tvoří prosklená fasáda, která nabízí průhledy z interiéru do exteriéru přes pozůstatky gotického obvodového zdiva. Na sloupech za prosklenou fasádou je vynesena hmota druhého nadzemního podlaží, která svým tvarem odkazuje na okolní zástavbu. Materiál této hmoty je jednotný. Výrazným prvkem exteriéru jsou vystupující okenní rámy druhého nadzemního podlaží a prosklená výtahová šachta. V objektu se bude nacházet bar s kavárnou a galerií moderního umění. V suterénu bylo zachováno sklepení s renesanční klenbou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.