Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Predikce ekonomického vývoje regionů Česka pomocí modelu potenciální dostupnosti
Elster, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Hudeček, Tomáš (oponent)
Záměrem této práce je zjistit vztah mezi vývojem ekonomické situace regionů Česka a potenciální dostupností po silniční síti na základě síťové analýzy. Cílem vytvořeného modelu je najít a definovat vztah mezi dopravní dostupností a ekonomickou situací obcí v letech 2001, 2011 a pokusit se predikovat stav v roce 2021. Toho bylo dosaženo pomocí modelu potenciální dostupnosti. Zde bylo potřeba vyřešit několik metodických problémů. Hlavní řešenou otázkou byla kalibrace modelu tak, aby model odpovídal realitě a zároveň aby nejlépe vysvětloval proměnnou ekonomické situace regionů v Česku. Po nalezení vhodného modelu potenciální dostupnosti byla pomocí rovnice lineární regrese predikována hrubá přidaná hodnota (HPH) sledovaných regionů. Výsledky modelu naznačují jen velmi pozvolný růst HPH v jádrových oblastech Česka. Naopak periferní oblasti prokázaly dynamičtější růst díky zlepšené potenciální dostupnosti. Tato práce se připojuje k trendu v dopravní geografii a rozvíjí možnosti samotného modelování potenciální dostupnosti. Klíčová slova: Potenciální dostupnost, lineární regrese, hrubá přidaná hodnota, obec s rozšířenou působností, kalibrace
Spolupráce veřejného a občanského sektoru - Komunitní plánování sociálních služeb na Pelhřimovsku
Pfaurová, Petra ; Haken, Roman (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na spolupráci mezi veřejným a občanským sektorem, zejména v oblasti plánování a rozvoje sociálních služeb. V teoretické části lze nalézt obecné informace o obou sektorech a jejich vzájemných vztazích. Více je popsána metoda Komunitního plánování, která je v práci nabídnuta jako jedna z možných forem mezisektorové spolupráce vhodné pro plánování sociálních služeb. Empirická část, založená na kvalitativním výzkumném šetření, se věnuje konkrétní spolupráci organizací občanského a veřejného sektoru při rozvoji sociálních služeb v regionu Pelhřimovsko a také tomu, jak ji místní zástupci obou sektorů hodnotí. Cílem práce je charakterizovat mezisektorovou spolupráci na Pelhřimovsku v oblasti sociálních služeb a nalézt prostor a způsoby pro zvýšení její kvality a účinnosti.
Problematika spolupráce zřizovatele (obce s řozšířenou působností) a ředitele školy
Kynčlová, Alica ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
NÁZEV: Problematika spolupráce zřizovatele (obce s rozšířenou působností a ředitele školy. AUTOR: Alica Kynčlová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Irena Lhotková ABSTRAKT: Závěrečná práce se zabývá oblastmi, v nichž se odehrává spolupráce zřizovatele, obce s rozšířenou působností, a ředitele školy. Jejím cílem je posoudit současný stav vzájemné spolupráce, analyzovat hlavní problémy ředitelů škol při zajišťování kvality vzdělávání, ve kterých je vazba na zřizovatele nutná, či potřebná a nastínit model spolupráce, která povede ke zlepšení kvality výchovy a vzdělávání na školách, zřizovaných obcí. Vychází z platných školských právních předpisů, ze závěrů sociologického výzkumu zaměřeného na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání (Stemmark), z dostupných odborných publikací a článků na dané téma. Zdrojem informací je dotazníkové šetření, ve kterém respondenti odpovídali na otázky související s hlavním tématem práce. Přináší současný pohled zřizovatelů škol (obcí s rozšířenou působností), zastoupených pracovníky odborů/oddělení školství úřadu měst a obcí a ředitelů škol na vzájemnou spolupráci na cestě k vyšší kvalitě vzdělávání a výčet jejich hlavních zásad. KLÍČOVÁ SLOVA: Obec s rozšířenou působností, státní správa, samospráva obce,...
Analýza řešení připravenosti obcí na mimořádnou událost sucho v regionu Jihočeského kraje
FURIK, Miroslav
Cílem této diplomové práce je zhodnocení potřeb a připravenosti obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na mimořádnou událost sucho. K dosažení stanoveného cíle byla provedena rešerše dostupné literatury a zahraničních pramenů, která napomohla k získání základních informací nezbytných k pochopení této problematiky. Pro analýzu potřeb a připravenosti obcí s rozšířenou působností byla využita metoda kvalitativního výzkumu, provedená na základě řízeného strukturovaného rozhovoru. Tento výzkum byl uskutečněn mezi pracovníky krizového řízení obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Dotazováni byli i další odborníci, jako např. pracovníci odboru krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí obcí s rozšířenou působností nebo Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. V dostupných dokumentech byly dále zkoumány podrobnosti týkající se vybraných aspektů zvyšujících odolnost a připravenost obcí s rozšířenou působností na výskyt sucha. V těchto dokumentech byla zkoumána míra zapojení státní správy a samosprávy v otázkách řešení připravenosti na sucho a způsob implementace v analyzovaných dokumentech. Zjištěné informace byly následně uspořádány a vyhodnoceny. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že připravenost obcí s rozšířenou působností na mimořádnou událost sucha je nedostatečná. Dokumentace, která by řešila problematiku sucha, nebyla pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností zpracována a též nebyla zapracována do havarijního plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností. Dalším problémem je nedostatečná informovanost obcí s rozšířenou působností o epizodách výskytu sucha ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Provedeným výzkumem byl také zjištěn problém v nízkém počtu zdrojů pitné vody a nedostatečného zajištění náhradních či nouzových zdrojů pitné vody.
Analýza podmínek podnikatelského sektoru města Písek
KOSTOHRYZOVÁ, Andrea
Cílem mé práce je analýza podnikatelského sektoru města Písku a jeho pozitivní přístup města vůči soukromému podnikatelskému sektoru v rámci největší průmyslové zóny v Jihočeském kraji. V teoretické části se zaměřuji na popis a vysvětlení základních pojmů a vztahů, které se zabývají problematikou regionálního rozvoje. Poté se zaměřuji na popis veřejného a soukromého sektoru a možnosti čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. První sekce praktické části se zabývá podrobným popisem regionu Písek a to z hlediska sociálního, demografického, ekonomického, skladby průmyslových odvětví a konkurenceschopnosti. Dále popisuji a analyzuji podmínky podnikání v průmyslové zóně ležící na severním okraji města Písek a to se zaměřením na minulost, současnost a budoucnost. Také popisuji klastry a hodnotím úspěšnost a efektivnost města Písku z hlediska čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. V závěrečné části používám zjištěné informace pro porovnání průmyslové zóny Písek s podobnou průmyslovou zónou ve Vodňanech. V závěrečné části shrnuji a hodnotím všechny zjištěné informace. Navrhuji možnosti dalšího vývoje průmyslové zóny Písek a způsoby čerpání finančních zdrojů z dostupných evropských fondů pro rozvoj podnikatelského sektoru města Písek.
Analýza činnosti prvostupňového orgánu státní správy lesů zejména s ohledem na údaje a vedení lesní hospodářské evidence
Pelc, Jiří ; Hrib, Michal (vedoucí práce) ; Oliva, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou specifického institutu lesního zákona, lesní hospodářské evidence, ve vztahu k výkonu státní správy lesů. V teoretické části se práce věnuje historii lesní hospodářské evidence na našem území, příklady ze zahraničí a legislativou, která se problematiky lesní hospodářské evidence dotýká. Dále je v práci možné nalézt návrhy změn stávající legislativy s cílem zlepšení současného stavu. Součástí aplikační části práce je analýza činnosti prvostupňového orgánu státní správy lesů, která se týká činnosti státní správy lesů vztahující se k jednotlivým paragrafům a odstavcům lesního zákona. Data jsou analyzována ze šesti subjektů státní správy lesů, které jsou kompetenčně příslušné pro kontrolu lesní hospodářské evidence a výkon státní správy lesů. Na rozbor rozhodovací činnosti orgánu státní správy lesů bylo zvoleno období od roku 2008, do roku 2012 včetně, tedy pět let.
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území vybrané obce s rozšířenou působností do r. 2030 (akcent na determinující faktory strategie)
TOURKOVÁ, Olga
V diplomové práci se zabývám problematikou dlouhodobé strategie rozvoje sociálních služeb na území obce s rozšířenou působnosti Světlá nad Sázavou do r. 2030. Cílem práce bylo popsat aktuální situaci vybrané obce z hlediska vybavenosti sociálních a navazujících služeb, zpracovat prognózu vývoje obyvatel na daném území do roku 2030 a ratifikovat získané poznatky z hlediska potřeby sociálních služeb v rozhovorech s klíčovými aktéry z oblasti sociálních a navazujících služeb. Teoretická část je orientována zejména na pojetí a charakteristiku sociálních služeb a s nimi související problematiku s ohledem na demografický vývoj obyvatelstva. Praktická část byla rozdělena do tří částí. V rámci případové studie jsem nejprve popsala současný stav sociálně zdravotních služeb na území obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou. V druhé části diplomové práce jsem zpracovala prognózu vývoje obyvatel na vybraném území do roku 2030. V závěrečné části práce jsem za účelem dosažení cíle provedla rozhovory s klíčovými aktéry sociálních služeb na zkoumaném území. Z provedeného výzkumu vyplynulo několik doporučení pro město Světlá nad Sázavou. Do budoucna by bylo vhodné podporovat terénní a ambulantní služby a ve větší míře rozvíjet spolupráci s již existujícími neziskovými organizace, které na vybraném území působí. Dále je nutné dořešit vhodným způsobem problematiku osob, kterým hrozí sociální vyloučení. Do roku 2030 vzroste počet obyvatel starších 65 let na zkoumaném území téměř dvojnásobně. S tím bude jistě souviset potřeba rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb. Pro město z toho vyplývá v následujících 15 letech přijetí příslušných opatření v návaznosti na sociální politiku státu. Rovněž stávající systém financování sociálních služeb a příspěvku na péči je hodnocen jako neefektivní, a vyžaduje vhodnou legislativní úpravu tak, aby byla síť sociálních služeb v České republice v budoucnu připravena na očekávané demografické trendy.
Hodnocení spolupráce obcí v SO ORP Kuřim jako faktoru rozvoje venkova
Novotný, Filip
Hlavním cílem této bakalářské práce je poskytnout komplexní zhodnocení meziobecní spolupráce v správním obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim, prostřednictvím projektu Obce sobě. Práce se zabývá historickým vývojem sídelních struktur a veřejné správy v České republice. Popisuje jednotlivé formy meziobecní spolupráce a ve výzkumné části analyzuje rozhovory se zástupci obcí ve správním obvodu, získané polo-standardizovaným výzkumem. Tento výzkum ukázal, že meziobecní spolupráce je spíše neformální, v území není plně rozvinut její potenciál a prostřednictvím projektu k rozvoji spolupráce v území nedošlo. Díky značnému množství získaných informací, obsahuje práce následné zhodnocení účinnosti projektu ve správním obvodu a zabývá se otázkou, zda došlo k naplnění vytčených cílů.
Evaluation of selected municipal co-operation as a factor of rural development
Surovcová, Petra
Bakalářská práce hodnotí projekt meziobecní spolupráce Obce Sobě v rámci obce s rozšířenou působností Židlochovice na základě vlastního kvalitativního šetření řešeného formou řízených rozhovorů s hlavními představiteli jednotlivcýh obcí, doplněného o výsledky kvantitativní výzkumu provedeného za dané ORP koordinátorkou projektu Lucií Kubalíkovou. Jednotlivá šetření ukazála, že daná forma meziobecní spolupráce, realizovaná prostřednictvím projektu Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností známého jako Obce Sobě, vede k rozvoji samosprávných obcí venkovského charakteru v daném územním administrativním celku ORP Židlochovice, podporuje efektivnější výkon veřejné správy, poskytuje svým občanům rozmanitejší a kvalitnější veřejné služby, posiluje neformální spolupráci a buduje důvěru mezi jednotlivými obcemi a současně také může přinášet finanční úspory skrze sdílené projekty v daním správním obvodu.
Časová dostupnost středisek veřejné správy ve vybraných okresech Jihočeského kraje (Strakonice, Písek, Tábor)
ZÁPOTOČNÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou časové dopravní dostupnosti středisek veřejné správy z částí obcí spadajících do správních obvodů těchto center. Toto je realizováno na území třech bývalých okresů Jihočeského kraje - Strakonice, Písek a Tábor na základě statistického šetření časové dostupnosti jak hromadnou tak individuální dopravou. Nejprve jsou však v práci popsána teoretická východiska a nejdůležitější prameny, z nichž autor čerpá. Dále jsou vysvětleny nejdůležitější pojmy, se kterými autor v práci operuje. V kapitole Metodika práce je podrobně vysvětlen postup při tvorbě praktické části této práce. Výsledky zkoumání jsou adekvátně zhodnoceny a kartograficky znázorněny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.