|
|
Reflexe koncepce občanské společnosti do rakouských ústav 19. století
Hájek, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá občanskou společností a občanskými právy v 19. století v rakouské monarchii. Autor zdůrazňuje souvislost mezi vývojem občanské společnosti a koncepcí občanských práv. Analyzuje občanská práva a ukazuje rozdíl mezi právní úpravou občanských práv a skutečnou realitou, to znamená mezi stavem de iure a de facto. Důležité místo zaujímá idea rovnosti, která nemohla být realizována, dokud existovaly šlechtické výsady. Klíčová slova: občanská práva, občanská společnost, ústava, rakouská monarchie
|
|
|
Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických
Spilková, Eva ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických" pojednává o dvou rozdílných vizích boje za občanská práva, které jsou reprezentovány dvěma klíčovými osobnostmi - Martinem Lutherem Kingem a Malcolmem X. Porovnává jestli je lepší a pro černochy výhodnější rasová integrace či separace, a zda je možné získat práva a respekt pomocí nenásilného boje, či je nutné požadovat je "všemi dostupnými prostředky". Pozornost je také věnována proměnám názorů a myšlenek obou osobností v průběhu jejich životů.
|
|
|
Reflexe koncepce občanské společnosti do rakouských ústav 19. století
Hájek, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá občanskou společností a občanskými právy v 19. století v rakouské monarchii. Autor zdůrazňuje souvislost mezi vývojem občanské společnosti a koncepcí občanských práv. Analyzuje občanská práva a ukazuje rozdíl mezi právní úpravou občanských práv a skutečnou realitou, to znamená mezi stavem de iure a de facto. Důležité místo zaujímá idea rovnosti, která nemohla být realizována, dokud existovaly šlechtické výsady. Klíčová slova: občanská práva, občanská společnost, ústava, rakouská monarchie
|
|
|
Autobusový bojkot v Montgomery. Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA
Schielová, Renata ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obdobím a událostmi, které lze považovat za nejbouřlivější v národních dějinách Spojených států Amerických. Jedná se o 50. a 60. léta 20. století, během kterých došlo k revoluci v občanských právech pro Afroameričany. V této době došlo k významnému posunu kupředu. Iniciátory protestů proti segregaci černochů se stali Rosa Parksová a Martin Luther King, který ve svém úsilí o spravedlivou společnost pokračoval až do své smrti. Samozřejmě již před touto bouřlivou dekádou se objevovaly náznaky snah o změnu situace, ale zkostnatělá americká společnost nechtěla měnit téměř století zažité zvyky. I přes skutečnost, že incident v Montgomery s Rosou Parksovou, její zatčení za porušení segregačních zákonů a následný autobusový bojkot v Montgomery, nebyl první událostí tohoto druhu, z hlediska načasování šlo o spouštěcí mechanismus, který dokázal vyburcovat Afroameričany k činnosti. Do jejich čela se postavil právě M. L. King. Následovala vlna demonstrací a mnoho různých akcí, které měly vyjádřit nespokojenost se segregací Afroameričanů z veřejného života. I přes často tvrdé zásahy policejních složek ve svém úsilí nepolevovali. Znatelnějšího pokroku v dosažení rovnoprávnosti Afroameričané dosáhli až při příchodu J. F. Kennedyho do Bílého domu. Během jeho funkčního období byl podán...
|
|
|
Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století
Lehečka, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve 40. a 50. letech 20. století se věnuje okolnostem a důvodům, jež vedly k prolomení rasové segregace v amerických profesionálních baseballových soutěžích několik let před hlavní vlnou hnutí bojujícího za občanská práva v 50. a 60. letech. Většina společnosti 40. let ve Spojených státech amerických se řídila pravidly rasové segregace. Práce zohledňuje motivy a kořeny, které vedly k rasové integraci baseballu v době, kdy byly ještě společenské zvyklosti segregace nezpochybněny. Hlavním úkolem práce je zohlednit, jakou roli sehrála osobnost a osobní motivace generálního manažera Brooklyn Dodgers Branche Rickeyho a vnější okolnosti, především 2. světová válka a zákonodárný proces státu New York v 1.polovině 40. let. Podle závěrů práce se Rickey jednoznačně zasloužil o ukončení rasové diskriminace v baseballu. Tento krok byl zapříčiněn souhrou jeho ekonomických, sportovních i čistě osobních důvodů. Předpokladem pro úspěch integrace však bylo zákonné prostředí ve státě New York, jež odmítalo rasovou segregaci na trhu práce a vytvářelo tlak na dosud segregované instituce, tedy i baseballové profesionální kluby.
|
|
|
Evidence obyvatel podle zákona 133/2000 Sb. se zaměřením na místo trvalého pobytu a problematika „úředních adres“ při výkonu státní správy a občanskoprávních řízeních
Cibulková, Pavlína ; Kadlecová, Eva (vedoucí práce) ; Pavla, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce na téma Evidence obyvatel podle zákona 133/2000 Sb., se zaměřením na místo trvalého pobytu a problematika úředních adres při výkonu státní správy a občanskoprávních řízení pojednává o problematice evidence obyvatel od vzniku domovského práva po současnou legislativní úpravu.
V první části práce jsou v teoretické rovině definovány pojmy týkající se správního řízení, evidence obyvatel a legislativního rámce zkoumané problematiky.
V praktické části je rozbor provedených dotazníkových šetření. Respondenty byly osoby s úřední adresou a dotazníkové šetření zkoumalo i zkušenosti občanů s adresou trvalého pobytu v sídle ohlašovny. Další metodou zkoumání dané problematiky byly řízené rozhovory. Dotazovanými byly osoby s úřední adresou, úředníci městského úřadu a pracovnice podatelny soudu.
Vyhodnocením získaných dat jsou objasněny různé aspekty institutu úřední adresy. Posouzen byl její dopad nejen na osoby, které jsou na úřední adrese hlášeny, ale i na ostatní občany a veřejnou správu.
|
|
| |
|
|
Politika domácí bezpečnosti USA a EU po 11. září
Vycudilík, Vojtěch ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Chalupský, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá vývojem politiky vnitřní / domácí bezpečnosti v USA po 11. září 2001 s ohledem na vývoj v Evropské unii v této oblasti. Zachycuje hlavní změny v architektuře institucí zodopovědných za domácí bezpečnost USA a sleduje vývoj legislativy spjaté s domácí bezpečností. Následně práce analyzuje vliv těchto změn na americký politický systém, na občanské svobody a na rovnováhu moci.
|
host ::
RSS.