|
|
Občanská kompetence učitele a pojetí výuky
Klecandová, Magdalena ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
Práce se zabývá občanskou kompetencí učitele a jejím vlivem na pojetí výuky. Ukazuje složky občanské kompetence a představuje ji v osobnosti učitele, ve školských a jiných dokumentech, ve výchově obecně, ve vyučování a v učitelově aktivním přístupu ve škole i v životě. Kvalitativní výzkum zjišťuje vliv občanské kompetence učitele na jeho pojetí výuky. Představuje osobnosti učitelů občanské výchovy a společenských věd, jejich nahlížení na občanskou kompetenci a na její prvky, které pozorují učitelé sami u sebe. Výsledky výzkumu prezentují také celkový přístup k rozvoji této kompetence u žáků a studentů a způsoby podpory dobrého občanství ve výuce. Objevuje se zde i téma apolitičnosti školy. Metodami výzkumu jsou rozhovory s učiteli a pozorování výuky.
|
|
|
Srovnání vybraných aspektů politické kultury v ČR a SRN
Gawrecká, Daniela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním vybraných témat politické kultury mezi studenty z České republiky a Spolkové republiky Německo. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření, které tato práce analyzuje a jeho výsledky prezentuje. Výzkumu se zúčastnilo 108 českých studentů Univerzity Karlovy v Praze a 102 německých studentů Brémské univerzity. Výzkum se zabýval udávanou mírou jejich volební i nevolební participace, stranickými preferencemi, ať již na škále pravice-levice nebo podpory konkrétní strany, mírou diskusí o politice a sledováním politického zpravodajství, vlastenectvím a postojem k evropské integraci, občanské společnosti a přímé demokracii. Také sledoval míru politického odcizení a znechucení politikou, důvěru v média a efektivitu státního aparátu a v neposlední řadě míru znalostí o politice mezi českými a německými respondenty. Jednotlivé orientace se sledovaly především podle státní příslušnosti respondenta a také podle pohlaví v celém souboru a v určitých případech také zvlášť mezi českými a zvlášť mezi německými respondenty. Tam, kde to bylo účelné, došlo také ke srovnání podle studijního oboru dotazovaných. Většina respondentů z obou zemí má jasně definovanou vazbu k politickému systému a ke svému místu v něm, což se projevilo např. ve vysoké míře volební účasti, ochotou...
|
host ::
RSS.