|
|
Vyhodnocení komunikačních kanálů při oslovování veřejnosti v plánování měst
Hroneš, Michal ; Mička, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupová, Petra (oponent)
Práce se zabývá komunikací rozvojových dokumentů obcí v České republice. Na komunikaci je pohlíženo z pozice autorů mediálních sdělení. Autor nejprve dokládá důležitost stupně informovanosti jako podmínky pro zapojení občanů do tvorby veřejných politik a zasazuje téma participace do konceptu governance. Na základě mediální analýzy dat z let 1996 až 2014 a pěti hlavních kritérií, ze kterých vychází pro další interpretaci dat v souvislosti s rozvojovými plány měst a obcí, identifikuje hlavní trendy v komunikaci tématu v médiích. Hlavní otázkou pro tuto práci je: Jaké jsou dosavadní zkušenosti s komunikací rozvojových dokumentů obcí a měst v České republice v médiích? Tato otázka evokuje další podotázky, které v rámci mediální analýzy bude nutné zodpovědět. Jak se nazývají rozvojové plány v médiích? Jak jsou vysvětlovány veřejnosti? Jaké další techniky vysvětlení komplexního procesu plánování můžeme zapojit? Autor se věnuje posledním publikacím Světové banky, která v tomto smyslu vydává nejrůznější materiály a sdílí zkušenosti s participací z celého světa. Tyto metody autor předkládá k dalšímu výzkumu v oblasti participačních metod.
|
|
|
Občanská angažovanost očima členů mládežnických organizací politických stran
Vachule, Filip ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
Tématem mé práce je občanská angažovanost očima členů mládežnických organizací politických stran. Vybral jsem si tři konkrétní organizace pokrývající klasické politické spektrum. Cílem práce je zjistit, jaký vztah mají tito reprezentanti formální politické participace k občanské angažovanosti. Ta je reprezentována novým typem angažovaných NNO. Dílčím cílem bylo také zjistit, co členy do mládežnických organizací přivedlo a jestli se jejich názory shodují s názory mateřské strany. V teoretické části představuji koncept politické participace a občanské angažovanosti v souvislosti s občanským sektorem a politickými stranami. V empirické části prezentuji analýzu dat a zjištění a výsledky z ní získané. Pro výzkum jsem použil kvalitativní strategii a data jsem získal pomocí rozhovorů. V závěru práce jsou zjištění shrnuta a propojena s teoretickým rámcem.
|
|
|
Jak otevřít dveře mužům? Projekt Patron - příklad zapojení mužů v oblastech občanského, veřejného a soukromého života, které dlouhodobě postrádají jejich větší participaci
Petr, Josef ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Jak otevřít dveře mužům? Projekt Patron - příklad zapojení mužů v oblastech občanského, veřejného a soukromého života, které dlouhodobě postrádají jejich větší participaci. Abstrakt Podpora angažovanosti mužů v oblastech občanského, soukromého a veřejného života, které postrádají jejich větší zapojení, je tématem, které se v posledním desetiletí řeší na úrovni EU i některých národních států. Výzkum se ovšem pouze málo orientuje na praktické cesty, kterými je možné větší participaci mužů v těchto oblastech podpořit. Tato práce nabízí vhled z perspektivy studií občanské společnosti, konkrétně motivace k dobrovolnictví, kterou kombinuje s perspektivou studia mužů a maskulinit. Jádrem práce je případová studie projektu Patron, ve kterém dospělí muži vytvářejí přátelské vztahy s dospívajícími kluky z dětských domovů a pomáhají jim zvládnout přechod z ústavní péče do "běžného života". Cílem je analýza motivací těchto mužů k této dobrovolnické činnosti, zejména ve vztahu k prožívání mužství a maskulinity. Práce nabízí závěry ve formě hypotéz, kterými je možné rozvíjet sociálně-vědní výzkum o tomto tématu. Závěry je možné brát i jako konkrétní praktickou inspiraci pro projekty a organizace, které chtějí do své činnosti zapojit více mužů. Klíčová slova: muži, mužství, maskulinity, dobrovolnictví, motivace, mužské...
|
|
|
Zapojení mladých rusky mluvících imigrantů do života občanské společnosti v Praze
Shalygina, Anna ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Valeš, František (oponent)
Rusky mluvící přistěhovalecká komunita v ČR je poměrně rozsáhlá a dosti uzavřená. Velké podíl v této skupině patří vysokoškolským studentům, jejichž občanská angažovanost je výborným indikátorem pro posouzení úrovně integrace do české společnosti. Cílem práce je zjistit, jak se mladí rusky mluvící migranti zapojují do občanské společností v Praze a jaké případné překážky v zapojování mají nebo mohou mít. Velkou roli navíc hraje i osobní zázemí a motivace migrantů. Mezi teoretická východiska patří dějiny ruské migrace v Československu, teorie integrace a teorie občanské angažovanosti. Design práce je kvalitativní výzkum.
|
|
|
Problematika domácího násilí a její řešení z pohledu státního a občanského sektoru v Hradci Králové
Baštová, Lucie ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Práce se věnuje řešení problematiky domácího násilí v Hradci Králové. Na problematiku nahlíží z pohledu praxe v rámci sociální práce, poskytuje náhled na zúčastněné aktéry, tedy na pracovníky daných organizací či institucí z občanského i veřejného sektoru. Hlavním předmětem zájmu je nejen obecně efektivita řešení, ale i konkrétní předpoklady úspěšnosti, dostupné a vhodné nástroje, motivace či přístupy. Obecně jsou zkoumány veškeré skutečnosti a faktory ovlivňující vhodné řešení daného společenského problému ve zmíněném regionu. Přístup Hradce Králové se jeví jako příklad dobré praxe, přičemž výzkum se snaží objasnit, co se na této skutečnosti podílí. Relevantní je i pohled zúčastněných aktérů, jejich motivy a způsoby, jakými se sami angažují. První část práce popisuje teoretická východiska, běžné přístupy řešení a institucionální předpoklady z pohledu terénního výzkumu. Druhá část práce pak na základě výzkumu odpovídá na výzkumné otázky a objasňuje, co konkrétně stojí za úspěšným řešením problematiky. Cílem není podrobný teoretický popis fenoménu domácího násilí, ale práce se zaměřuje na konkrétní subjekty a podmínky, zejména pak na jakýsi přesah v podobě zkoumání chování jedinců s motivací angažovat se v sociální práci a občanské společnosti.
|
|
|
Sociální angažovanost na venkově severních Čech
Dopitová, Michaela ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
V Českém výzkumném prostředí je v současnosti věnována malá pozornost výzkumu občanské společnosti na venkově. Jedním ze základních předpokladů pro rozvoj občanské společnosti je angažovanost občanů. Cílem této práce je proto prozkoumat sociální angažovanost, která je důležitou součástí občanské angažovanosti, ve dvou obcích venkovského typu. Regionem, kde byl proveden výzkum, je sever České republiky, konkrétně specifická oblast bývalých Sudet. Podpora sociální angažovanosti může být jedním z faktorů ovlivňující rozvoj českého venkova, který se potýká s dlouhodobým odlivem obyvatelstva. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů a analýzy dokumentů bylo ve dvou venkovských obcích prozkoumáno, jaké jsou hlavní faktory důležité pro sociální angažovanost a jak sociální angažovanost přispívá k rozvoji sociálního kapitálu.
|
|
| |
|
|
Civic engagement in Romania - testing the applicability of mainstream theories on the winter protests of 2012
Macsut, Andrei-Cosmin ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
V posledních několika letech jsme svědky vzniku nových typů občanské angažovanosti. Občané jsou nyní schopni organizovat se více než kdykoliv předtím, což vytváří nový vzor sociální mobilizace, která se dosud neocitla v centru akademické pozornosti. Tato práce analyzuje konkrétní případ rumunských protestů v zimě roku 2012 ve snaze dokázat, že současná mainstreamová teorie mobilizace zdrojů a její způsob rámování plně nevysvětlují vznik nestrukturovaných hnutí. Cílem práce je s využitím získaných poznatků připravit půdu pro ustavení nové teorie občanské angažovanosti, která se hodí na nově zjištěné skutečnosti a mohla bý celkově vysvětlit všechny formy strukturované nebo nestrukturované účasti na kolektivní akci.
|
|
|
Vliv médií na proměnu demokracie
Půlpánová, Barbora ; Pehe, Jiří (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Masová média jsou od prvopočátku nedílnou součástí demokracie. Nejen že jsou ukazatelem jejího správného fungování, ale svou podstatou jí rovněž utvářejí. Při pohledu do historie je patrné, že technologický pokrok a změna ve způsobu informování vždy stály také u proměny v politické oblasti. Spolu s narůstajícím vlivem však začala média ztrácet svojí původní funkci prostředníka mezi veřejnou sférou a politikou, a z kritického mezičlánku se postupem času stal významný hybatel společenského dění. Klasická média, tedy tisk, rádio a televize, tak částečně nesou odpovědnost za komercionalizaci veřejného prostoru a depolitizaci občanů - jevů, jež jsou vlastní současné podobě většiny zastupitelských demokracií. Když se k tomu připojí silný vliv globalizace, který významně oslabuje legitimitu národního státu, zjistíme, že řada aspektů klíčových pro demokracii, je v ohrožení. Určitou naději proto představují média nová, internet a sociální sítě, jež svou interaktivní podstatou zatahují občana zpět do centra dění. Od toho si proto řada odborníků slibuje zvýšení občanské angažovanosti a možné vytvoření nového demokratického uspořádání založeného na větší participaci. KLÍČOVÁ SLOVA Masová média, demokracie, veřejná sféra, občanská angažovanost, internet, sociální sítě, participativní demokracie, deliberativní...
|
|
|
Vliv kultury na občanskou aktivitu: Proč se lidé v postkomunistických zemích méně angažují?
Kašová, Vanda ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Dobrovolné zapojení občanů do formálních organizací je považováno za důležitý ukazatel fungující občanské společnosti a je také jedním z předpokladů fungující demokracie. Ve své diplomové práci dokazuji, že část rozdílů mezi zeměmi v tomto ukazateli lze vysvětlit pomocí obecných charakteristik jednotlivých národních kultur. Tyto charakteristiky přehledně popsal a vymezil Geert Hofstede, jehož kulturní dimenze v této práci využívám. Především byl prokázán vztah mezi počtem organizací, v kterých se jedinec angažuje, a dimenzí Vyhýbání se nejistotě. Práce mimo jiné přispívá k pochopení motivací pro zapojení se do formálních organizací. Protože se prokázalo, že angažovanost významně souvisí s kulturou národa (zejména s dimenzí Vyhýbání se nejistotě), je zřejmé, že ke změně v aktivitě občanů může dojít jen velmi pomalu a rozdíly mezi národy pravděpodobně zůstanou zachovány.
|
host ::
RSS.