Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zobrazení lidského těla v médiích a jeho vnímání mládeží
Pavlíková, Barbora ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jak mladiství pohlíží na problematiku zobrazování lidského těla v médiích. Teoretická část této práce se zaměřuje na vývoj vizuálních médií s důrazem na rozšiřující se možnosti selekce a úprav vizuálů za pomoci moderních technologií. Dále jsou zde zmínky o vlivu zobrazování krásy a ošklivosti lidského těla v médiích na vnímání druhých osob i sebe samých. V praktické části je podrobně rozepsána metodika kvalitativní formy výzkumného šetření, respektive získávání dat pomocí ohniskových skupin, a práce s mladistvými participanty. Zároveň jsou zde analyzovány výsledky výzkumného šetření, které bylo prováděno se žáky základní školy ve věku 13 až 14 let. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pojetí krásy a ošklivosti lidského těla v mediálních prezentacích. Mladiství respondenti hodnotili tyto vizuály nejen po vizuální stránce, ale měli za úkol vybraným zobrazeným osobám přiřadit také charakteristické vlastnosti a témata, která by dle jejich názoru taková osoba mohla prezentovat druhým. Bylo zjištěno, že mladiství respondenti vnímali ženskou krásu stereotypněji, nežli mužskou, kladli důraz na decentnost a zaměřovali se nejen na to, jak osoba na vizuálu vypadala, ale také na pozadí a design fotografie.
Asymetrický vztah krásy a ošklivosti
Al-Salmanová, Sabrina ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit pojem ošklivosti jakožto estetické kategorie vzhledem k otázce jejího postavení v estetické zkušenosti, a to zejména na základě koncepce nesnadné krásy Bernarda Bosanqueta. První část práce pojednává o možnosti estetického zakoušení nelibosti, a tedy určuje ošklivost jako inherentně estetickou kategorii, v komparaci s neestetickou responsí hnusu. Druhá část práce přistupuje k zodpovězení otázky pozice ošklivosti a pociťované nelibosti, je-li ošklivost plnohodnotnou součástí estetické zkušenosti považované za výtečnou a přínosnou. Řešení představené Bosanquetem v jeho pojetí nesnadné krásy však není plně uspokojivé a poslední kapitola proto představuje problematiku ošklivosti z jiného hlediska, které zdůrazňuje nezrušitelnou negativitu a znepokojivost ošklivosti. Klíčovým rysem ošklivosti je však ambivalentní prolínání odpudivosti a přitažlivosti v jejím estetickém zakoušení. Přisouzení ošklivosti významu v celku estetické zkušenosti, tj. možnost dosažení nového vhledu díky ní, však může provázet tendence k určitému vyrovnání ošklivosti. Původní nelibost a rušivá povaha ošklivosti se vytrácí spolu se začleněním do integrované estetické zkušenosti. Takové pojetí ošklivosti ji však příliš omezuje. Ani schopnost ošklivosti fascinovat, a tedy svým způsobem...
Stopy času (proměny umělých struktur jako inspirace k výtvarné tvorbě)
Blahníková, Jana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
JANA BLAHNÍKOVÁ Klíčová slova: struktura, hmota, informel, existencialismus, čas, proměna, stopy, krása, ošklivost, imaginace Abstrakt: Diplomová práce zpracovává téma proměn umělých struktur jako inspiraci k výtvarné tvorbě. Umělými strukturami jsou myšleny nátěry a vrstvy předmětů, které jsou poznamenány časem. Část práce stručně pojednává o základních kategoriích estetiky se zaměřením na proměnu struktur. Práce mapuje českou i světovou výtvarnou scénu 50. a 60. let 20. století a přibližuje stěžejní autory té doby, kteří se k tématu vztahují. Teoretická východiska souvisejí s uvedenými umělci a výtvarnými směry, což je propojeno v didaktické části, jejíž část jsem zrealizovala a popsala v reflexi.
Aspekty výtvarného projevu
VOHRADSKÁ, Zuzana
Teoretická část mé bakalářské práce se zabývá aspekty výtvarného projevu. Tyto aspekty jsou rozděleny do pěti kategorií: techniky, historie, estetiky, psychologie a pedagogiky. Technický aspekt zahrnuje základní techniky kresby, malby a grafiky. Historický aspekt pojednává o proměnách umění v dějinách. Popisuje také podstatu výtvarného projevu jednotlivých uměleckých stylů. Estetický aspekt pracuje s předními pojmy estetiky, tj. krása a ošklivost či umění a kýč. Psychologický aspekt se zabývá psychologickým pohledem na vkus. Zahrnuje také psychologii umění a arteterapii. Pedagogický aspekt se zabývá popisem pojmů jako vývoj dětské kresby, výtvarná výchova, motivace, námět, výtvarný proces, osobnost výtvarného pedagoga. Praktická část práce popisuje jednotlivé činnosti výtvarného projektu. Záznamy výtvarných činností obsahují vzdělávací a výchovný cíl, úkol, výtvarně technické informace, výtvarné potřeby, motivaci, závěrečné hodnocení a reflexi. Cílem práce je specializace pedagoga volného času pro výtvarnou oblast a aplikace jednotlivých aspektů do kontextu výtvarné výchovy.
Tváří v tvář - rozštěp jako stigma (Orofaciální rozštěp v etických a sociálních souvislostech )
GAJEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá vlivem orofaciálního rozštěpu na psychosomatiku rodiny v psycho-sociálně-etických souvislostech.Shrnuje historii, dělení a léčbu rozštěpových vad. Následuje rozbor praktických potíží, které se objevují při péči o dítě s orofaciálním rozštěpem.Práce obsahuje specifikaci pojmů, které jsou v souvislosti s označením orofaciálního rozštěpu jako stigmatu používány. Jedná se pojmy stigma a stigmatizace, norma a normalita, krása a ošklivost.Dále jsou blíže rozpracovány fenomény strachu a bolesti, potíže v komunikaci s nejbližším sociálním okolím rodičů a dítěte, bariéry mezi odbornou veřejností a rodiči.Poslední část reflektuje orofaciální rozštěp s přihlédnutím ke křesťanské etice. Rozpracovává vztah potratu a rozštěpové vady a role naděje v péči o dítě s orofaciálním rozštěpem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.