|
|
Aktin a komplex Arp2/3 v jádře
Němcová, Barbora ; Bellinvia, Erica (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Aktinový cytoskelet je nezbytný pro řadu buněčných procesů, včetně determinace tvaru, vývoje a pohybu buněk, vnitrobuněčný pohyb, regulace genové exprese a reakce na biotický a abiotický stres. Jeho hlavními složkami je aktin a jemu příbuzné proteiny, které vytvářejí obsáhlou rodinu proteinů. Jsou to nejrozšířenější proteiny v živých organismech. Kromě základních funkcí v cytoplazmě má aktin roli také v jádře. Nedávné studie ukázaly, že je aktin aktivně přemisťován z cytoplazmy do jádra, kde reguluje transkripční aktivitu buňky, reguluje RNA polymerázy, podílí se na remodelaci chromatinu a na opravě poškozené DNA. Přítomnost typických aktinových filament v jádře nebyla přímo prokázána, jaderný aktin se ale vyskytuje v mnoha formách jako jsou aktinové tyčinky, krátké polymery aktinu, aktinové monomery nebo komplexy s profilinem či kofilinem. Kromě klasického aktinu většina eukaryotických buněk také obsahuje alespoň jedenáct proteinů podobných aktinu, tzv. ARP (actin related proteins). ARP vykazují značnou příbuznost s aktinem. Nedávné biochemické a genetické studie prokázaly, že proteiny z rodiny ARP mají konzervované role v cytoplazmě i v jádře; některé ARP fungují převážně nebo zcela v jádře. Tyto jaderné ARP jsou uznávány jako klíčové regulátory funkce genomu a ovlivňují nejen remodelaci...
|
|
| |
|
|
Functions of actin and myosin 1c in the cell nucleus and in the cytoplasm
Kalendová, Alžběta ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Forstová, Jitka (oponent)
Gen pro lidský MYO1C kóduje tři izoformy myosinu 1c (Myo1c), které se liší pouze na N-konci. Všechny tři izoformy se nacházejí v buněčném jádře a také v cytoplazmě, kde jsou ukotveny k plazmatické membráně přes fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát (PIP2). Studie popisující funkce jednotlivých izoforem ale nejsou konzistentní. Zatímco nejkratší izoforma C (Myo1c-isoC) je zapojena do procesů probíhajících v cytoplazmě, delší izoforma B (nazývaná též jaderný myosin 1, NM1) je spojována pouze s jadernými procesy jako je transkripce DNA a zrání rRNA. Podobně i izoforma A (Myo1c-isoA) byla popsána pouze v jaderných procesech. Abychom sestavili kompletní obraz o funkcích izoforem Myo1c v buňce, hledali jsme i cytoplazmatické funkce NM1 a naopak i jaderné funkce Myo1c-isoC. V myši jsou exprimovány pouze dvě izoformy, a to NM1 and Myo1c-isoC. Podařilo se nám připravit myš, která obsahuje specifickou deleci genu pro NM1 (KO), zatímco Myo1c-isoC zůstala zachována. Delece NM1 se neprojevila žádným fenotypem. Jelikož jsme ukázali, že i Myo1c- isoC je zapojen do transkripce stejným způsobem jako NM1, došli jsme k závěru, že Myo1c- isoC a NM1 mají stejné funkce v jaderných procesech. Kromě plazmatické membrány se PIP2 nachází i uvnitř jádra, kde moduluje transkripci a sestřih. Zjistili jsme, že PIP2 v jádře kotví NM1...
|
|
|
The function of direct forms of presentation in the generic structure of newspaper reports
Urbanová, Zuzana ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent) ; Hornová, Libuše (oponent)
Dizertační práce se zabývá užitím přímých forem podání řeči v žánru novinové zprávy britského seriózního tisku. Klasifikace forem podání řeči je založena zejména na přístupu prezentovaném v Semino a Short (2004) a klade důraz na jejich deiktické a syntaktické vlastnosti, které jsou interpretovány na základě obecných konceptů z oblasti pragmatiky, např. perspektivy, věrnosti podání a role podavatele či původního mluvčího. Práce se zabývá různými typy přímých forem podání řeči, např. přímou a volnou přímou řečí a kombinovanými formami, tj. nepřímými formami s částečnou přímou citací. Druhá část práce spočívá v žánrové analýze novinové zprávy, pro niž je základním východiskem White (1998). Na žánr je nahlíženo z pohledu australské školy, která navazuje na principy systémové funkční lingvistiky M. A. K. Hallidaye. Pro žánr novinové zprávy je charakteristická tzv. orbitální struktura, tvořena nukleem a specifikujícími satelity (White 1998). Výskyt přímých a kombinovaných forem v orbitální struktuře je vysvětlován s ohledem na jejich deiktické, syntaktické a pragmatické vlastnosti, na roli a specifika nukleu a jednotlivých satelitů a na funkci novinové zprávy jako celku. Funkce novinové zprávy a forem podání řeči je interpretována na pozadí obecných konceptů heteroglosie, dialogu a objektivity. Klíčová...
|
|
|
Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv
Urbanová, Zuzana ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Hornová, Libuše (oponent) ; Malá, Markéta (oponent)
Zuzana Urbanová Formy a funkce přímé řeči v žánrové struktuře novinových zpráv Abstrakt Dizertační práce se zabývá užitím přímých forem podání řeči v žánru novinové zprávy britského seriózního tisku. Klasifikace forem podání řeči je založena zejména na přístupu prezentovaném v Semino a Short (2004) a klade důraz na jejich deiktické a syntaktické vlastnosti, které jsou interpretovány na základě obecných konceptů z oblasti pragmatiky, např. perspektivy, věrnosti podání a role podavatele či původního mluvčího. Práce se zabývá různými typy přímých forem podání řeči, např. přímou a volnou přímou řečí a kombinovanými formami, tj. nepřímými formami s částečnou přímou citací. Druhá část práce spočívá v žánrové analýze novinové zprávy, pro niž je základním východiskem White (1998). Na žánr je nahlíženo z pohledu australské školy, která navazuje na principy systémové funkční lingvistiky M. A. K. Hallidaye. Pro žánr novinové zprávy je charakteristická tzv. orbitální struktura, tvořena nukleem a specifikujícími satelity (White 1998). Výskyt přímých a kombinovaných forem v orbitální struktuře je vysvětlován s ohledem na jejich deiktické, syntaktické a pragmatické vlastnosti, na roli a specifika nukleu a jednotlivých satelitů a na funkci novinové zprávy jako celku. Funkce novinové zprávy a forem podání řeči je...
|
|
|
Nuclear dynamics and interactions of myosin 1c
Dzijak, Rastislav ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Kaňka, Jiří (oponent)
1. ABSTRAKT Myosiny jsou proteiny, které přeměňují chemickou energii uloženou v ATP na mechanickou sílu, která se aplikuje na vlákna aktinu. Jaderný myosin 1 (NM1) byl první myosin detekován v jádře buňky. Spolu s jaderným aktinem hraje důležitou roli při transkripci DNA a remodelaci chromatinu. Nicméně, molekulární mechanismy funkce NM1 jsou zatím neznámé. K získání dalších poznatků o tomto molekulárním motoru jsme studovali expresi a distribuci NM1 v tkáních, mechanismus jeho jaderné lokalizace a také jeho další molekulární interakce. V první části byla studována exprese NM1 v různých tkáních myší. Bylo prokázáno, že NM1 se vyskytuje v buněčných jádrech všech myších tkání, přičemž do studia nebyly zahrnuty buňky v terminálním stádiu spermatogeneze. Kvantitativní PCR a western blot prokázaly, že exprese NM1 je různá v jednotlivých myších tkáních a nejvyšší je v plicích. NM1 je izoforma dříve objeveného myosinu 1c (Myo1c), který byl popsán nejprve jako protein cytosolový. Jediný známý rozdíl mezi těmito dvěma proteiny je přítomnost 16 aminokyselin na N-konci NM1. V další části byl proto studován vliv NM1 domén, včetně N-koncového peptidu, na subcelulární lokalizaci tohoto proteinu. Zjistili jsme, že N-koncový peptid NM1 není nezbytný pro jeho vstup do jádra. Jaderný lokalizační signál jsme objevili v...
|
|
|
Karyotypy Giardia intestinalis
Hudosová, Lenka ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Giardia intestinalis je parazitický prvok způsobující jedno z nejrozšířenějších průjmových onemocnění parazitárního původu. Buňka giardií obsahuje dvě jádra, u kterých donedávna nebyl znám počet chromozomů. Použitím klasické cytogenetické metody byl karyotyp určen před pěti lety Tůmovou a kol. V mé práci byl pomocí této metody, určen karyotyp čtyř izolátů, šesti linií a tří klonálních populací. Bylo potvrzeno, že jádra jedné buňky mohou být aneuploidní a mohou se navzájem v počtu chromozomů lišit. Mezi jádry byl zjištěn rozdíl v počtu o 1, 2 a 6 chromozomů. Pokud byl v obou jádrech jedné buňky zjištěn stejný počet chromozomů, každé jádro obsahovalo 10 chromozomů. Bylo také zjištěno, že asambláže (v této práci A a E) není možné charakterizovat pomocí karyotypu. Karyotypy se mohou lišit i mezi liniemi a klonálními populacemi odvozených od stejného izolátu. U tří kultur byla zjištěna změna karyotypu během kultivace in vitro. Výsledky práce jsou diskutovány ve vztahu k výsledkům dosud publikovaných prací.
|
|
|
Role transportu tubulinu mezi jádrem a cytoplazmou
Bokvaj, Pavel ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zažímalová, Eva (oponent)
Tubulin je základní stavební jednotkou mikrotubulů, které zajišťují vnitrobuněčný transport, morfologické změny, propojení proteinů metabolických drah, segregaci chromozómů během mitózy a mnohé další nezbytné procesy v rostlinných buňkách. Lokalizace tubulinu vzhledem k jádru je však přísně kontrolována a během interfáze se v jádře tubulin běžně nevyskytuje. Jak jsme dříve ukázali, jednou z výjimek přítomnosti tubulinu v jádře je chladový stres. Zároveň jsme v molekulách tubulinů odhalili několik rostlinně specifických jaderných exportních sekvencí (NES): jednu v α-tubulinu a dvě v β-tubulinu. V této práci jsem zjistil, že mutace obou funkčních NES v β-tubulinu zároveň způsobuje slabou akumulaci tohoto proteinu v jádrech. Fenotyp transgenních rostlin exprimujících β-tubulin s mutacemi však pravděpodobně není přítomností mutovaného proteinu ovlivněn. Vliv exprese mutovaných β-tubulinů byl sledován i u buněk kultury Nicotiana tabacum BY-2. Exprese β-tubulinů nesoucích mutace v jednom z NES (NES3) či v obou NES způsobuje změny v dělivé aktivitě buněk, zatímco mutace v NES2 vliv nemá. Dále bylo zjištěno, že chlad 0řC nezp ůsobuje masivní akumulaci tubulinu v jádrech rostlinných buněk v kontextu celých rostlin Arabidopsis thaliana, čímž jsou doplněna naše dřívější zjištění o akumulaci tubulinu v jádrech...
|
|
|
Fotonové silové funkce v jádře 162Dy z měření dvoukrokových gamma kaskád
Chudoba, Petr ; Krtička, Milan (vedoucí práce) ; Knapp, František (oponent)
Fotonové silové funkce popisují rámci statistického modelu způsob deexcitace jádra vyzářením gamma kvant a jejich vlastnosti lze zkoumat pomocí dvoukrokových gamma kaskád. Tato práce je zaměřena na zpracování experimentálních dat z měření těchto kaskád v jádře 162Dy. Data byla nabrána na experimentu uskutečněném na výzkumném reaktoru v Řeži u Prahy. Při tomto měření byl terčík 161Dy ostřelován tepelnými neutrony. Následná deexcitace jádra 162Dy byla měřena koincidenčním spektrometrem skládajícím se ze dvou polovodičových detektorů. Účelem práce je provést energetickou a účinnostní kalibraci experimentální aparatury a převést experimentální data do spekter popisujících dvoukrokové gamma kaskády. Navíc je provedeno porovnání získaných spekter s výsledky simulací provedených pro několik modelů fotonových silových funkcí.
|
host ::
RSS.