|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
|
|
Proměny německé energetické politiky po jaderné havárii ve Fukušimě
Špeciánová, Sára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Dne 11. března 2011 zasáhla Japonsko vlna tsunami, která měla za následek, mimo jiné, i havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Tato katastrofa měla velký vliv na německou energetickou politiku, přestože se Japonsko nachází na druhé straně zeměkoule a reálná rizika spojená s jadernou energií v Německu nijak nevzrostla. Tato práce se zabývá proměnami v rámci energetické politiky, které nastaly následkem této katastrofy. Jelikož energetická rozhodnutí jsou převážně dlouhodobého charakteru, práce nejprve shrnuje vývoj energetické politiky od přelomové vlády rudo- zelené koalice. Hlavním obdobím práce je druhá polovina roku 2010 a rok 2011, kdy došlo k nejvíce proměnám. Detailněji jsou popsány změny v sektoru jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Cílem práce je kvalitativní popis proměny a zmapování jejích následků, dále pak zhodnocení celkového vlivu na německou energetiku. Jaderná havárie ve Fukušimě urychlila vývoj v rámci energetického obratu, který začal již v roce 2000. Proměna nastala velmi rychle a nejvýrazněji se projevila v jaderném sektoru, a to urychleným odstoupením od jádra. V sektoru obnovitelných zdrojů měla vliv minimální, cíle zůstaly stejné. Energetický obrat je na dobré cestě i přes několik negativních následků. Do budoucna je potřeba zvýšit efektivitu a, pokud Německo uspěje,...
|
|
|
Rise of Renewable Energies in the Government of Gerhard Schröder 1998-2005
Lohnertová, Daniela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Cílem této práce je analyzovat příčiny vedoucí k německé "energetické revoluci". Volby do Spolkového sněmu v roce 1998 znamenaly výraznou změnu na německé politické scéně. Vytvořením vládní koalice složené ze zástupců SPD a Bündnis 90 / Die Grünen došlo k ukončení šestnáctileté vlády koaličních stran CDU/CSU a FDP. Tento zlom byl výsledkem celospolečenského vývoje a zvláště pak vlivu protiatomového hnutí, které se formovalo od počátku 70. let. Tomuto fenoménu je věnována první kapitola. S nástupem červeno-zelené vlády kancléře Gerharda Schrödera byla prosazena podpora elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů a postupné omezení atomové energie. Historický obrat v koncepci energetické politiky přinesl zákon o obnovitelných energiích, který nastavuje pevné výkupní ceny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů. V platnost vstoupil roku 2000. Důvody vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou rozebrány ve druhé kapitole, přičemž k těm hlavním jednoznačně patří nový koncept financování sociálního systému zavedením ekologické daně (Ökosteuer) a vývoj inovativních technologií realizovaných silným německým průmyslem. I přes počáteční neshody mezi koaličními partnery se o dva roky později podařilo vyjednat se zástupci energetického průmyslu "konsens" o postupném odpojení jaderných elektráren, který byl ratifikován a platí...
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Nuclear power phase-out in Germany
Koňasová, Alena ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje odstupu od jaderné energie ve Spolkové republice Německo. Hlavní část práce se zabývá procesy, které vedly v roce 2002 k podepsání novely zákona o jaderné energii. Protože je ale také důležité, jak německá veřejnost a některé politické strany k odstupu dospěly, je v úvodu práce stručně nastíněn vývoj názorů na jadernou energii v německých kruzích od roku 1955 do roku 1986. V následující kapitole je na základě volebních programů jednotlivých stran (CDU/CSU, FDP, SPD, Bündniss 90/Die Grünen, PDS) zpracován jejich postoj k odstupu od atomu ve volbách do Spolkového sněmu v roce 1998. Krátce jsou popsány i výsledky těchto voleb. Druhá část práce se zabývá již samotnými procesy, které vyústily ve změnu zákona o jaderné energii. Nejprve je zde vylíčeno utvoření nové vlády a její jednání o koaliční smlouvě. Následně se práce zabývá tím, jaké konkrétní představy měly jednotlivé strany o podobě odstupu od jaderné energie. To bude ukázáno na konceptech, které jednotliví koaliční partneři vypracovali. Dále je popsán důvod vzniku fóra "Energiedialog 2000". V závěru tohoto oddílu je popsáno vyjednávání vlády s energetickými koncerny, které vyústilo v "die Vereinbarung zwischen den Energieversorgungsunternehmen und der Bundesregierung" ze 14. června 2000. V závěru práce je popsána vlastní novela...
|
host ::
RSS.