|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Práce Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace se zaměřuje na regionální parlamentní spolupráci na území západního Balkánu a na programy Evropské unie podporující tuto spolupráci. Studie je zasazena do teoretického rámce nového regionalizmu a socializace v mezinárodních vztazích, které v případě evropské integrace nabízejí vysvětlení, jakým způsobem dochází k regionalizaci. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je Evropská unie úspěšná v podpoře regionalizace skrze proces posilování parlamentní spolupráce v regionu, tedy zda zvolený socializační mechanizmus je efektivní, a zda programy na podporu této spolupráce vedou k budování institucionální kapacity parlamentů pro tuto spolupráci. A to ať již skrze přímé programy, v nichž EU a národní parlamenty spolupracují, nebo nepřímo skrze regionální iniciativy v oblasti parlamentní spolupráce jako COSAP, Cetinjské parlamentní fórum a Rada pro regionální spolupráci. Analýzou socializačního mechanizmu a prostředí, v němž mechanizmus působí, práce identifikuje zda, a do jaké míry je EU schopná dosáhnout svých cílů v regionální parlamentní spolupráci, případně určit důvody selhání.
|
|
|
Politika regionálního rozvoje na Korsice v letech 2000-2013
Rubešová, Alžběta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou regionálního rozvoje regionu Korsika v letech 2000- 2006 a 2007-2013. V prvním ze zkoumaných období setrval region přechodně pod cílem 1 - Podpory rozvoje a strukturální adaptace zaostávajících regionů, což mu mělo pomoci připravit se na přechod mezi vyspělé evropské regiony. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda se region dokázal vyrovnat s novými požadavky regionální politiky v letech 2007-2013 a k jakému došlo oproti předchozímu období posunu směrem k ekonomice založené na konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Na základě teorií nového regionalismu a učících se regionů práce definuje tři kritéria, na jejichž základě porovnává regionální politiku regionu v daném časovém rozmezí. Jedná se o institucionální ukotvenost s ohledem na to, kdo je zapojen do vyjednávání regionální politiky, prostředí ve smyslu ekonomické konfigurace regionu a o hustotu institucí se zaměřením na spolupráci odborného vzdělávání, výzkumu a soukromého sektoru. Z provedené analýzy vyplývá, že došlo k ekonomickému růstu regionu, avšak regionální politika se nemohla plně soustředit na oblast konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, protože se nadále se musela potýkat se strukturálními problémy plynoucími z insulárního charakteru regionu. Hlavními důvody proč Korsika doposud zaostává v plnění...
|
|
|
Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie
Kimelová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Postavení Anglie v kontextu regionálního uspořádání Velké Británie" se v časovém období let 1997 až 2004 věnuje problematice vytvoření regionální úrovně vládnutí v osmi regionech, které jsou součástí Anglie. Tato politika byla vládou New Labour prosazována jako odpověď na požadavky na demokratizaci a odpovědnost vládnutí v regionech a na požadavky na zlepšení výkonnosti jejich ekonomik. Cílem práce je odpovědět na otázku, proč není posílení regionálního vládnutí v regionech a vytvoření volených regionálních shromáždění obyvateli regionů podporováno a bylo odmítnuto v referendu pořádaném v roce 2004 v regionu North East. Výzkum je proveden s využitím teorie nového regionalismu a koncepce konstrukce regionu. Jsou stanovena kritéria, na jejichž základě je analyzována situace v anglických regionech ve zvoleném časovém rámci. Prvním kritériem je teritoriální rámec anglických regionů, druhým kritériem je jejich institucionální rámec a posledním kritériem je regionální identita. Z provedené analýzy vyplývá, že anglické regiony nejsou institucionalizovány jako svébytné jednotky a není v nich dostatečně rozšířena politizovaná regionální identita obyvatel, což jsou nezbytné podmínky pro rozvoj regionalismu.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Nový regionalismus v praxi : strategické partnerství mezi Evropskou unií a MERCOSUR
Fanturová, Anna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou vztahy mezi Evropskou unií a Mercosur, které jsou od roku 1995 zaměřené na uzavření interregionální asociační dohody. Práce je zpracovaná jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako "strategické partnerství mezi EU a Mercosur v kontextu nového regionalismu". Práce sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola nejprve vysvětluje fenomény nový regionalismus a interregionalismus a pojednává o dvou teoretických přístupech k regionální integraci - neofunkcionalistickém a intergovernmentálním. Předmětem druhé kapitoly je charakteristika Mercosur a analýza vztahů mezi EU a Mercosur od roku 1991 do současnosti. Ve třetí kapitole práce analyzuje jednotlivé pilíře budoucí asociační dohody a snaží se odpovědět na otázku, jaké efekty očekávají EU a Mercosur od uzavření interregionální asociační dohody a jaké jsou hlavní překážky bránící úspěšnému ukončení vyjednávání. Zvláštní pozornost je věnována obchodní kapitole asociační dohody, konkrétně obchodu s agrární produkcí.
|
|
|
Rozvojová spolupráce Evropské unie se zeměmi ACP z hlediska teorie regionalismu
Šimák, Ota ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Jádro diplomové práce "Rovojová spolupráce Evropské unie se zeměmi ACP z hlediska teorie regionalismu" leží v případové studii, která analyzuje historický vývoj vzájemných vztahů a rozvojové spolupráce mezi EHS / EU a skupinou sátů ACP od Římské smlouvy do současnosti. Analýza je zaměřena na vnější znaky rozvojové kooperace, jak se vyvíjela společně s jednotlivými mezinárodními smlouvami, které její fungování definují. Výzkum je podložen koncepty teorie nového regionalismu a zaměřuje se na hledání souvislostí mezi vyvíjející se rozvojovou spoluprací a praktikovaným evropským regionalismem. Základním předpokladem stanoveným hypotézou je, že rozvojová kooperace EHS / EU se zeměmi ACP naplňuje mimo jiné i podstatu evropského regionalismu. V závěru případové studie je tato hypotéza potvrzena jako pravdivá s tím, že se však nejedná o jev stálý a ukotvený, nýbž o fenomén, který disponuje značnou vnitřní dynamikou. Při aplikaci principů rozvojové spolupráce dochází k vývoji podoby evropského regionalismu. To je patrné zejména v přesunech priorit mezinárodních smluv, kde EHS / EU klade stále větší důraz na politicko - sociální požadavky jako podmínky pokračující rozvojové kooperace, přičemž ekonomický rozměr je v deklaratorní rovině zdánlivě upozaděn.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
|
Vliv Evropské unie na vývoj integrace Rady pro spolupráci v zálivu
Paščenková, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak Evropská unie (EU) ovlivňuje integraci zemí v méně vyspělých regionech světa. Nejdříve je zkoumán obecný potenciál EU v této oblasti. Jeho využití v praxi je následně ověřen na příkladu spolupráce s Radou Perského zálivu (GCC) a rozvojem tohoto uskupení. První část práce zkoumá politické a ekonomické změny ve světě od konce 80. let minulého století, které s sebou přinesly vlnu liberalizace světového obchodu, otevření rozvojových ekonomik a zrod nových fenoménů, především nový regionalismus a interregionalismus. Druhá kapitola se věnuje zahraniční politice EU, a jakým způsobem přistupuje ke spolupráci s rozvojovými zeměmi. V bezpečnostní oblasti je více rozpracována snaha EU šířit mír, prosperitu a stabilitu pomocí nevojenských prostředků, tedy principy soft diplomacy. V hospodářské dimenzi je ukázán postupný vývoj od nereciproční spolupráce s méně vyspělými zeměmi ke snaze uzavírat reciproční zóny volného obchodu. Prostřednictvím obchodních dohod, konzultací a jiné spolupráce se unie také snaží přispět v partnerských zemích ke změnám ve společnosti a k ekonomickým reformám. Třetí kapitola již aplikuje získané poznatky na GCC. Patrná je inspirace unii při vzniku rady a formování jejích orgánů. Na vývoji GCC a její spolupráci s EU je ukázáno, jak velký, a v jakých...
|
|
|
Regions in the EU after the Lisbon Treaty
Štoková, Daniela ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Během posledních desetiletí můžeme pozorovat pokračující emancipační tendence evropských regionů spojené s požadavky širší samosprávy, autonomie či dokonce nezávislosti. Cílem diplomové práce je zhodnotit vztah vybraných regionů k institucionální úrovni EU. Obecná výzkumná otázka tedy zní: "Jaké regiony jsou při prosazování svých zájmů na evropské úrovni úspěšnější?" Použitou metodou je komparativní případová studie spojující prvky kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Zkoumané regiony, vybrané s ohledem na hypotézy práce a se snahou analyzovat problém z více perspektiv, jsou Skotsko (Velká Británie), Hesensko (Německo), Trentino-Jižní Tyrolsko (Itálie) a Středočeský kraj (Česká republika). Na základě komparativní analýzy bylo možno dojít k závěru, že "ekonomicky silné regiony disponující velkým rozsahem pravomocí na národní úrovni jsou obecně při prosazování svých zájmů na evropské úrovni úspěšnější."
|
host ::
RSS.