|
|
Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice
Mandíková, Darina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Přechod k demokracii v Československu v roce 1989 z hlediska teorie tranzice" je analýzou Československého přechodu k demokracii v roce 1989. Autor analyzuje komunistický režim v Československu a následný vývoj po roce 1989 a snaží se o zachycení obecnějších politologických aspektů, kterými jsou vedle teorie tranzice i strategie aktérů změny, analýza všech významných činitelů a faktorů změny. Proto jsou v první, teoretické, části práce uvedeny politologické teorie (teorie nedemokratických režimů, teorie tranzice, použity teorie Juana J. Linze, Carla J. Friedricha, Alfreda Stepana, Samuela Huntingtona a dalších relevantních autorů), které jsou později aplikovány na československý komunistický režim a na následný přechod k demokracii. Práce je zaměřena na aplikaci teorie přechodů na Československo se zaměřením na problematiku počtu tranzicí. Cílem práce je vysvětlení (opřeno o názory např. Caroly Skalnik Leff, Soni Szomolanyi či Jana Rychlíka), že v Československu proběhlo tranzicí více, a to nejen politická, ale i ekonomická a národní, ústící nakonec v rozpad Československa. Z tohoto důvodu je část práce věnována vývoji česko-slovenských vztahů, souvislosti mezi přechodem k demokracii a následnému rozpadu Československa v roce 1992.
|
|
| |
|
|
Fenomén digitální propasti v době rozvoje demasifikovaných médií
Pečiva, Martin ; Očko, Petr (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Závěrečná práce se zabývá zmapováním využití síťových médií jako jednoho z nástrojů politické komunikace během událostí, které jsou nazývány arabské jaro (arabské revoluce). Vychází z hypotézy, že někteří lidé v nedemokratických zemích dokážou efektivně nakládat s informacemi a dokážou je efektivně šířit mezi sebou a za hranice své země pomocí síťových médií. To vše i přes to, že v těchto režimech existuje cenzura, omezení nebo blokace internetu. Přináší poznatky o tom, že využití síťových médií spočívá v tom, že pomáhají informovat okolní svět o dění v zemi, ve které probíhají protesty nebo nepokoje. Sociální sítě nesloužily k organizaci a koordinaci protestů, jak jim bylo v médiích často přičítáno. Síťová média fungovala spíše jako alternativní informační kanál směrem ven ze země.
|
|
|
Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur
Klapal, Petr ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jednostranické režimy ve srovnání: Čína, Malajsie a Singapur se věnuje problematice nedemokratických režimů, ve kterých vládne jedna strana a které se legitimizují konceptem asijských hodnot. První část se podrobně věnuje nejvýznamnějším typologiím a přístupům ke zkoumání jednostranických režimů. V druhé části jsou představeny proměny a samotný koncept asijských hodnot, podle něhož je demokracie kvůli kulturní odlišnosti nevhodná pro asijské země. Další části jsou věnovány deskripci režimů v Číně, Malajsii a Singapuru, které jsou zařazeny do jednotlivých typologií. Cílem práce pak je ukázat, že asijské hodnoty nevysvětlují zrod těchto režimů ani jejich formy nedemokratické vládnutí.
|
host ::
RSS.