|
|
Infekce centrálního nervového systému způsobená Escherichia coli a její dopad na signalizaci neurotransmiterů v mozku hostitele.
Lokočová, Gabriela ; Luptáková, Dominika (vedoucí práce) ; Krempaská, Katarína (oponent)
Rozšíření mikrobiálních patogenů do centrálního nervového systému (CNS) je jedním z nejzávažnějších a život ohrožujících stavů, zejména u novorozenců. Infekce CNS způsobené mikrobiálními patogeny vedoucí k meningitidě (zánět mozkových blan) a encefalitidě (zánět mozku) se rozvíjí v rámci složitých molekulárních interakcí mezi hostitelem a patogenem. Pokud je etiologickým agens bakterie, rozvoj nemoci může být charakterizován slizniční kolonizací, vysokou hodnotou bakteriémie (počet bakterií v krvi >103 mL-1 ), mikrobiální invazí do intravaskulárního prostoru či molekulárními přestupy do mozkomíšního moku. Tyto procesy následně vedou k rozvolnění CNS bariér a lokálním zánětům. Neuroinfekční procesy mohou být spojeny s akutními změnami duševních i motorických funkcí a následovány chronickými neurologickými dysfunkcemi, přetrvávajícími i dlouho po zotavení z infekční epizody. Zvýšená exprese cytokinů a chemokinů mozkovými buňkami, respektive infiltrace leukocytů a neutrofilů do specifických oblastí CNS, modulují mozkový metabolismus, a to včetně funkcí neuropřenašečů (neurotransmiterů). Tato práce si klade za cíl shrnout současné poznatky o průběhu infekcí CNS způsobené gramnegativní bakterií Escherichia coli. Práce popisuje neuromodulace charakteristické pro různé oblasti mozku, a to s důrazem na...
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Test nuceného plavání a mechanismy deprese
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Deprese je závažné psychické onemocnění, které je řazeno mezi afektivní poruchy. V současné době patří mezi nejčastější psychické poruchy, prevalence se udává mezi 5 % až 16 %. Animální výzkum je zásadní pro studium mechanismů deprese. Jeden z modelů deprese v animálním výzkumu je test nuceného plavání. Tento test, i když si nenárokuje modelování deprese v celé komplexitě, má vysokou prediktivní validitu a je používaný především pro zhodnocení účinků antidepresivních látek (na základě pozorování změn v chování experimentálních zvířat). Předmětem této bakalářské práce je seznámení s problematikou neurálních mechanismů deprese a s mechanismy, které se mohou uplatňovat v testu nuceného plavání a které mohou být ovlivněny funkcí antidepresiv. Klíčová slova: test nuceného plavání, deprese, neurotransmitery, antidepresiva, hypothalamo- hypofyzárně-adrenální osa
|
|
|
Biologické podklady duševních onemocnění se zřetelem na afektivní poruchy
Volf, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se snaží poskytnout ucelený přehled současných biologických hypotéz vzniku a projevů duševních onemocnění s akcentem na afektivní poruchy. Poruchy nálady jsou třetí nejčastější duševní poruchou a z celoživotního hlediska postihují téměř pětinu populace. Z tohoto důvodu je jejich etiologie významnou otázkou pro prevenci, terapii a následnou rehabilitaci. Bakalářská práce klade akcent na biologické dispozice, především anatomické a fyziologické abnormality typické pro afektivní poruchy a pokouší se klasifikovat a strukturovat dosavadní výzkumné poznatky. Výstupem je návrh výzkumného projektu, který by mohl poskytnout odpověď, zda je skutečně signifikantní rozdíl v biologických dispozicích (a jejich typů) u jedinců s emočními poruchami a zdravou populací ČR. Konkrétně je součástí textu anatomický a neurofyziologický popis jednotlivých struktur mozku, které jsou zodpovědné za emoční stavy člověka, klinický obraz afektivních poruch a přehled přístupů k jejich etiopatogenezi. V následující části je prostor věnován dílčím biologickým hypotézám, které ústí ve výzkumnou otázku, jíž se zabývá návrh empirického šetření.
|
|
|
Vliv chladové adaptace na imunitní systém
Vašek, Daniel ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Udržení energetické homeostázy za snížené teploty je nezbytné pro přežití organismu. V této diplomové práci jsme určili vliv chladového stresu a chladové adaptace na imunitní systém potkanů. Na procesu termoregulace se podílí řada různých faktorů, zásadní roli však hraje adrenergní signalizace. Vazba noradrenalinu na β-adrenergní receptory vede k tvorbě hnědé tukové tkáně, která je nezbytná pro netřesovou termogenezi, stejně jako i pro energetickou rovnováhu. Bioaktivní produkty adipocytů následně modulují imunitní systém, i tento proces je významně ovlivněn signalizací nervových buněk. Abychom pochopili neuroimunitní interakce během chladové aklimatizace, sledovali jsme zastoupení imunitních populací a produkci rozpustných produktů u potkanů, kterým byly podány specifické inhibitory β-adrenergních receptorů. Propojení imunitního a nervového systému se zdá být v mnoha biologických procesech velmi důležité. Pochopení základních mechanismů vlivu chladové adaptace na buňky imunitního systému může vysvětlit další klinicky relevantní témata, jako je léčba obezity. Klíčová slova: imunitní systém, chladová adaptace, noradrenalin, adrenergní receptory, cytokiny, hnědá tuková tkáň, netřesová termogeneze
|
|
|
Maternální separace a její dopad na neurotransmiterové systémy v mozku
Přítulová, Eliška ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Černá, Barbora (oponent)
Nepřiznivé události vyvolávající stres během postnatálního období života mohou změnit normální vývoj mozku a neuroendokrinního systému a zvýšit náchylnost jedince vůči různým poruchám. Maternální separace je model využívaný pro výzkum vlivů časného stresu na organismus. Principem tohoto modelu je vyvolat stres mláděte narušením jeho kontaktu s matkou, který je důležitý pro jeho správný vývoj. Cílem této práce je sjednotit dosavadní poznatky o dopadu maternální separace na signální dráhy v mozku a nastínit směry budoucího výzkumu. Přes veškeré rozdíly jednotlivých studií z nich vyplývá základní poznatek, že maternální separace vede k deficitům ve funkcích důležitých neurotransmiterových systémů, může vyvolávat dlouhodobé změny v různých signálních drahách mozku a může být doprovázena také změnami na neuroendokrinní a behaviorální úrovni.
|
|
|
Genetika psychických onemocnění
Krčmářová, Eliška ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Dudová, Iva (oponent)
Psychické poruchy jsou velmi heterogenní skupinou onemocnění se složitou a komplexní multifaktoriální etiologií, v níž může hrát významnou roli i genetická komponenta. U několika onemocnění byla zjištěna jednoznačná genetická příčina, například u Rettova syndromu, kde je ve většině případů příčinou mutace v genu MECP2. U většiny dalších psychických onemocnění je příčina komplexnější a jedná se především o kombinaci určitých polymorfismů mnoha genů s tlakem vnějšího prostředí. Mezi takové choroby patří například autismus, schizofrenie, bipolární porucha, či poruchy příjmu potravy. Zatímco u autismu pozorujeme polymorfismus několika různých genů, u dalších zmíněných onemocnění se jedná především o polymorfismy genů, zapojených do neurotransmise. Tato práce se tedy zaměří na genetické příčiny psychických onemocnění, které budou demonstrovány na konkrétních příkladech. Klíčová slova: psychické onemocnění, Rettův syndrom, autismus, neurotransmitery, úzkostná porucha, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, bipolární porucha, mutace, polymorfismus
|
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Computer modeling of ion protein interactions: Allo steric effects of phenolic ligands and ions on insulin hexamer struct ure
Palivec, Vladimír ; Jungwirth, Pavel (vedoucí práce) ; Fišer, Jiří (oponent)
Název práce: Počítačové modelování interakcí iontů s proteiny: Allosterický efekt iontů a fenolických ligandů na strukturu insulinového hexameru Autor: Vladimír Palivec Katedra: Katedra fyzikální a makromolekulární chemie PřF UK Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Pavel Jungwirth, DSc., UOCHB AV ČR, v.v.i. Email vedoucího: pavel.jungwirth@uochb.cas.cz Abstrakt: Insulinový hexamer je alosterický protein, který můžeme nalézt ve třech různých konformacích (T6, T3R3, R6). Tvorbu a konformaci inzulinového hexameru můžeme ovlivnit například vazbou iontů, či takzvaných fenolických ligandů. V této práci jsem zkoumal inzulinové hexamery v různých konformacích za pomoci molekulové dynamiky. Studie je rozdělena na dvě části. V první části zkoumám efekt vazby kationtů (Zn2+ , Ca2+ , K+ and Na+ ) na T6 a T3R3 inzulinové hexamery. V druhé části se zaměřím na neurotransmitery serotonin a dopamin, které by mohly sloužit jako fenolické ligandy v in vivo podmínkách. Výsledky první části výzkumu ukazují, že ionty s vysokou nábojovou hustotou (Zn2+ , Ca2+ ) jsou mnohem více lokalizované v kavitě, která se nachází uprostřed hexameru. Toto vede ke zpomalení difuze vodních molekul, což se projeví také tím, že uvnitř se nachází vždy pouze jeden kation. Monovalentní kationty tento efekt nemají. V druhé části práce ukáži, že z obou...
|
|
|
Test nuceného plavání a mechanismy deprese
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Vodička, Martin (oponent)
Deprese je závažné psychické onemocnění, které je řazeno mezi afektivní poruchy. V současné době patří mezi nejčastější psychické poruchy, prevalence se udává mezi 5 % až 16 %. Animální výzkum je zásadní pro studium mechanismů deprese. Jeden z modelů deprese v animálním výzkumu je test nuceného plavání. Tento test, i když si nenárokuje modelování deprese v celé komplexitě, má vysokou prediktivní validitu a je používaný především pro zhodnocení účinků antidepresivních látek (na základě pozorování změn v chování experimentálních zvířat). Předmětem této bakalářské práce je seznámení s problematikou neurálních mechanismů deprese a s mechanismy, které se mohou uplatňovat v testu nuceného plavání a které mohou být ovlivněny funkcí antidepresiv. Klíčová slova: test nuceného plavání, deprese, neurotransmitery, antidepresiva, hypothalamo- hypofyzárně-adrenální osa
|
host ::
RSS.