|
|
Mezi realismem a abstrakcí: Tvorba významu u Františka Kupky
VANDERKOVÁ, Andrea
Magisterská práce Andrey Vanderkové se zabývá otázkami tvorby a interpretace významu v abstraktním díle Františka Kupky. Hlavní důraz je kladen na objasnění vztahu Kupkova abstraktního díla k realitě a realismu a jeho specifického přístupu k tvorbě a sdílení významu v obraze. Kromě Kupkova díla samotného se práce věnuje také vytvoření dostatečného teoretického rámce pro jeho interpretaci. Tato část práce se zaměřuje na vizuální komunikaci, zejména na znakovost obrazu ve vztahu k (ne)podobnosti a na procesy identifikace a artikulace významu v abstraktním obraze. Toto teoretické pozadí, inspirované vizuálními studii, zahrnuje poznatky z více vědních oborů, především ze sémiotiky, psychologie a neuroestetiky. Syntéza těchto poznatků je představena na konkrétním díle Františka Kupky, Katedrále. Interpretace díla vychází jednak z teorií vizuálních studií, jednak z vlastních názorů Františka Kupky a jednak z vlastního pozorování a recepce, přičemž důraz je kladen i na podmínky vzniku dané interpretace.
|
|
|
Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky
Klimešová, Petra ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Ve výzkumu Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky se zabývám tématem, jak je krása vnímána ve výtvarné výchově a současném umění. Konkrétně se zaměřuji na otázku, jaká je zkušenost umělců a studentů s vnímáním krásy? Současně se zabývám studiem Hegelovy Estetiky, ve které je Hegelem popsáno umění a krása jako nástroj, skrze který poznáváme/odkrýváme sami sebe a přibližujeme se absolutnímu duchu. Toto odkrytí nebo také neskrytost je rovněž termínem pro pravdu (alétheia), která je klíčovým prvkem filosofie Jana Patočky a Anny Hogenové. Patočka a následně po něm Hogenová ve svém filosofickém díle usilují o to, aby se člověk navrátil ke svému původnímu pramenu prostřednictvím sebepoznání (gnothi seauton) a touto myšlenkou je celá práce inspirovaná, jako hledání významu. Práce je rozdělena do třech oblastí. První část se zabývá teoretickým úvodem do celé problematiky výzkumu, tedy je zde řešen pojem samotné krásy, problém objektivity a subjektivity poznání, estetická východiska současného umění a také Hegelovo pojetí estetiky a problematika vnímání. Druhá část reflektuje výpovědi jednotlivých respondentů. V reakci na výpovědi bylo vytvořeno deset oblastí, které se nějakým způsobem vztahují ke kráse: 1. Jak vnímáme krásu. 2. Krása a umění. 3. Krása...
|
|
|
Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy
Hadravová, Tereza ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Název práce: Estetický soud z perspektivy filozofie, psychologie a neurovědy Autorka: Tereza Hadravová Katedra: Katedra estetiky Vedoucí dizertační práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt: Otázka vztahu vědy a estetiky mívá formu: Může mít věda pro estetiku nějaký přínos? Skepticismu, který často zaznívá z filosofických pozic, kontrastuje optimismus psychologů a, nověji, neurovědců. V předkládané práci argumentuji, že obě tyto odpovědi v posledku brání možnému vzájemnému obohacení vědy a estetiky. Za východisko práce slouží radikální formulace George Dickieho, podle které nemůže žádná vědecká informace být pro estetiku relevantní. Ukazuji, že tento požadavek je ukotven v myšlenkovém odkazu logického pozitivismu a souvisí se snahou estetiku zachránit před postupnou eliminací. Argumentuji, že převážná část analytické estetiky se vzdala psychologicky informovaného pojetí estetického soudu a v důsledku toho odmítla některé jemnější distinkce, které psychologická estetika vypracovala: především požadavek rozlišovat mezi soudy o příjemném a soudy o krásném. S pomocí různých autorů jak z oblasti psychologické tak filosofické estetiky se tyto rozdíly pokouším upřesnit. Na základě podrobného...
|
|
|
Geometrie život podporujících forem v architektonickém návrhu
Volnohradský, Radan
Proces vizuálního vnímání, popsaný v první stati, podrobněji zkoumá neuroestetika, která se stává pojítkem k pochopení přijímaných obrazů a reakcí v mozku. V této souvislosti poukazuje na význam a krásu fraktálních struktur. Fraktály a jejich aplikace například v urbanistickém návrhu jsou náplní další kapitoly. Dále je pozornost zaměřena na objasnění harmonických poměrů (především úlohu zlatého řezu) a geometrických forem, kteréžto v sobě často fraktální struktury obsahují. Je nastíněna základní pythagorejská geometrie se svými metafyzickými aspekty. Ty v sobě uchovává i tajemný obrazec květu života a jeho geometrický přerod v platónská tělesa, jakožto matricí vesmíru. Nakonec je odkryt a odůvodněn vztah zmíněných geometrii s architektonickým návrhem.
|
host ::
RSS.