|
LABORARTORY BRNO
Červinková, Šárka ; Volnohradský, Radan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY BRNO- BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013, FAKULTA ARCHITEKTUYY VUT v Brně Objekt je navržen jako galerie architektury, moderního umění a designu s přidruženými provozy komerčního zaměření jako je kavárna, obchod odborných knih uměleckého charakteru s prodejem suvenýrů a prostory pronajímatelných kancelářských míst či plochy ateliéru. Navržený objekt reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří tak v současné době proluku na exponovaném místě. Řešený objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území, aby tak plně využilo potenciálu místa. Vstupy do objektu jsou při ulici Milady Horákové, taktéž vjezd pro zásobování a vjezd autovýtahu. Při ulici Koliště a v poloze nároží je objekt charakteristický zaoblenou fasádou bez otvorů, která tak tvoří bariéru proti nepřízni hluku z dopravy, ochranu proti přehřívání objektu, jelikož orientace stěny je na jiho- západ. Stěna však především vytváří z hlediska architektonicko- urbanistického clonu- vymezení a jasný názor na dění vně a uvnitř budovy. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb- ruh přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakterem řešení hmoty je princip ulity, která chrání- vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozložena jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak ploch teras sloužích veřejnosti jako vyhlídkové místo. Kompaktnost tvaru a materiálové řešení dali stavbě charakter pevnosti s jasným urbánním vymezení vůči dopravnímu ruchu. Charakterem budovy je bariérová oblá stěna při ulici Koliště a v nárožní pozici k ulici Milady Horákové. Fasáda při ulici Milady Horákové je rozehrána čtvercovými otvory oken. V horním podlaží se objekt dynamicky otvírá městu. Výrazným prvkem je řešení vstupu, které návštěvníky, tak jako ulita šneka, vtahuje do vnitřního dění.
|
|
Transcendentální aspekty architektonického návrhu jako činitelé udržitelnosti
Volnohradský, Radan ; Peřinková, Martina (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá souborem procesů, zákonitostí a jevů přesahující běžné materiální vnímání světa a jejich vztahem k architektonickému návrhu. Objasňuje a redefinuje tak pojem udržitelnosti z pohledu vyšších univerzálních principů utvářejících naše prostředí. V úvodu nás seznamuje s širokou znalostní bází holistických systému zahrnující Feng-shui, posvátnou geometrii, geomancii či numerologii. Účelem je vytvořit základ pro další zkoumání i srozumitelnou formou objektivně interpretovat méně známou problematiku, aby dávala smysl jako celek. Na základě průnikových témat a informací zmíněných oblastí stanovujeme hypotézu o existenci jednotící matrice harmonických struktur v architektuře. Vodítko k její verifikaci skýtá vědecká analýza lidského vnímání, která nás postupně seznamuje se systémy soběpodobných kontextuálních referencí živých i neživých forem. Matematicky i geometricky je lze nejlépe přiblížit popisem fraktálů. V rámci výzkumu jsou vybrány konkrétní sídla a stavby, které podrobujeme analýze fraktality, symbolismu a skrytých nosných geometrií. Doplňujeme průzkum sledovaných jevů v pedagogické činnosti a případovou studii jejich aplikace na posouzení rozvoje sídla. Z výsledků práce abstrahujeme pět nedogmatických zásad pro architektonický návrh, které jsou podpořeny experimentálním ověřením na autorských stavbách. Zásady představují pilíře implozivní architektury, která v kontextu transcendentálních přesahů nabízí možnost, jak antropogenní prostředí více přiblížit přirozenému a harmonickému řádu univerza.
|
| |
| |
|
Transcendentální aspekty architektonického návrhu jako činitelé udržitelnosti
Volnohradský, Radan ; Peřinková, Martina (oponent) ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá souborem procesů, zákonitostí a jevů přesahující běžné materiální vnímání světa a jejich vztahem k architektonickému návrhu. Objasňuje a redefinuje tak pojem udržitelnosti z pohledu vyšších univerzálních principů utvářejících naše prostředí. V úvodu nás seznamuje s širokou znalostní bází holistických systému zahrnující Feng-shui, posvátnou geometrii, geomancii či numerologii. Účelem je vytvořit základ pro další zkoumání i srozumitelnou formou objektivně interpretovat méně známou problematiku, aby dávala smysl jako celek. Na základě průnikových témat a informací zmíněných oblastí stanovujeme hypotézu o existenci jednotící matrice harmonických struktur v architektuře. Vodítko k její verifikaci skýtá vědecká analýza lidského vnímání, která nás postupně seznamuje se systémy soběpodobných kontextuálních referencí živých i neživých forem. Matematicky i geometricky je lze nejlépe přiblížit popisem fraktálů. V rámci výzkumu jsou vybrány konkrétní sídla a stavby, které podrobujeme analýze fraktality, symbolismu a skrytých nosných geometrií. Doplňujeme průzkum sledovaných jevů v pedagogické činnosti a případovou studii jejich aplikace na posouzení rozvoje sídla. Z výsledků práce abstrahujeme pět nedogmatických zásad pro architektonický návrh, které jsou podpořeny experimentálním ověřením na autorských stavbách. Zásady představují pilíře implozivní architektury, která v kontextu transcendentálních přesahů nabízí možnost, jak antropogenní prostředí více přiblížit přirozenému a harmonickému řádu univerza.
|
|
LABORARTORY BRNO
Červinková, Šárka ; Volnohradský, Radan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
LABORARTORY BRNO- BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013, FAKULTA ARCHITEKTUYY VUT v Brně Objekt je navržen jako galerie architektury, moderního umění a designu s přidruženými provozy komerčního zaměření jako je kavárna, obchod odborných knih uměleckého charakteru s prodejem suvenýrů a prostory pronajímatelných kancelářských míst či plochy ateliéru. Navržený objekt reaguje na urbánní souvislosti v území a dotváří tak v současné době proluku na exponovaném místě. Řešený objekt reaguje svým hmotovým a tvarovým řešením na půdorysnou stopu vymezeného území, aby tak plně využilo potenciálu místa. Vstupy do objektu jsou při ulici Milady Horákové, taktéž vjezd pro zásobování a vjezd autovýtahu. Při ulici Koliště a v poloze nároží je objekt charakteristický zaoblenou fasádou bez otvorů, která tak tvoří bariéru proti nepřízni hluku z dopravy, ochranu proti přehřívání objektu, jelikož orientace stěny je na jiho- západ. Stěna však především vytváří z hlediska architektonicko- urbanistického clonu- vymezení a jasný názor na dění vně a uvnitř budovy. Pěti podlažní hmota budovy galerie je v hmotovém řešení a půdorysné stopě kompaktní. Tvarové řešení vychází z reakce na pohyb- ruh přilehlých ulic, což je zřejmé z půdorysů objektu. Charakterem řešení hmoty je princip ulity, která chrání- vymezuje a zprostředkovává klid pro koncentraci vnímaní umění. Zaoblení stěn také vychází v maximálně možné míře z principu zlatého řezu a v aplikaci Fibionaciho spirály, která se především propisuje do polohy vstupu a vnitřního auditoria. Kompaktnost tvaru je v posledním podlaží rozložena jak do dynamického zešikmení střechy s orientací k dominantám kostela sv. Jakuba a hradu Špilberku, tak ploch teras sloužích veřejnosti jako vyhlídkové místo. Kompaktnost tvaru a materiálové řešení dali stavbě charakter pevnosti s jasným urbánním vymezení vůči dopravnímu ruchu. Charakterem budovy je bariérová oblá stěna při ulici Koliště a v nárožní pozici k ulici Milady Horákové. Fasáda při ulici Milady Horákové je rozehrána čtvercovými otvory oken. V horním podlaží se objekt dynamicky otvírá městu. Výrazným prvkem je řešení vstupu, které návštěvníky, tak jako ulita šneka, vtahuje do vnitřního dění.
|
|
Identita místa jako výchozí činitel architektonického návrhu
Volnohradský, Radan
Příspěvek se zabývá vlastnostmi a aspekty místa, pozemku v převážně přírodním prostředí. Pohlíží na problematiku zvíce úrovní. Za cíl si klade nastínění co nejvíce parametrů určující identitu místa. Odhaluje tak souvislost mezi místem, architektonickým návrhem a člověkem. Úvodní stať pojednává o působení prostředí na člověka. Dále je siřeji rozvedena problematika mnohovrstevnatosti místa z pozice holistické architektury. Jsou popsány jednotlivé úrovně od materiální až po duševně duchovní. Předposlední část je věnována alternativním systémům (Feng-shui a posvátné geometrii) a jejich perspektivě nazírání na místo. Rozbor pozemku dle Feng-shui spolu se zjištěním geopatogenních zón umožňuje zabývat se jeho jemnohmotnějšími kvalitami. Více vědecky jsou vysvětleny podobné kvality a vazby pomocí principů posvátné geometrie. Završením je pojednání o působení člověka na místo a z toho plynoucí zodpovědnost.
|
|
Geometrie život podporujících forem v architektonickém návrhu
Volnohradský, Radan
Proces vizuálního vnímání, popsaný v první stati, podrobněji zkoumá neuroestetika, která se stává pojítkem k pochopení přijímaných obrazů a reakcí v mozku. V této souvislosti poukazuje na význam a krásu fraktálních struktur. Fraktály a jejich aplikace například v urbanistickém návrhu jsou náplní další kapitoly. Dále je pozornost zaměřena na objasnění harmonických poměrů (především úlohu zlatého řezu) a geometrických forem, kteréžto v sobě často fraktální struktury obsahují. Je nastíněna základní pythagorejská geometrie se svými metafyzickými aspekty. Ty v sobě uchovává i tajemný obrazec květu života a jeho geometrický přerod v platónská tělesa, jakožto matricí vesmíru. Nakonec je odkryt a odůvodněn vztah zmíněných geometrii s architektonickým návrhem.
|