|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
| |
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity
Duchoslav, Anna ; Kudr, Martin (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
Diplomová práce "Rehabilitace dětských epileptochirurgických pacientů s pooperačními motorickými deficity" ve své obecné části pojednává o epilepsii, léčbě farmakorezistentní epilepsie a epileptochirurgii. Dále je součástí obecné části kapitola o možných komplikacích epileptochirurgie ve vztahu k pohybovému aparátu. Ve speciální části je pojednáváno o rehabilitaci v neurologii, vybraných fyzioterapeutických konceptech a vztahu epilepsie a pohybové aktivity. Cílem této diplomové práce je zhodnotit účinnost zvoleného rehabilitačního postupu u pěti dětských pacientů se vzniklým pooperačním motorickým deficitem. K objektivnímu hodnocení motoriky byly použity testy Gross Motor Function Measure - 88, Barthel Index a Box and Blocks Test.
|
|
|
Intracranial Aneurysms - Treatment Options and Natural Course. Safety and Efficacy of Treatment Strategies for Posterior Inferior Cerebellar Artery Aneurysms.
Petr, Ondřej ; Beneš, Vladimír (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Přibáň, Vladimír (oponent)
ÚVOD: Aneurysmata na arteria cerebelli inferior posterior představují poměrně málo častou a heterogenní skupinu se špatnou neurologickou prognózou ve srovnání s jinými intrakraniálními aneurysmaty. První část této práce přináší systematický přehled literatury, která hodnotí bezpečnost a efektivnost léčebných strategií PICA-aneurysmat. V druhé části je představena multicentrická retrospektivní studie, jejímž cílem bylo analyzovat klinický outcome u velké série pacientů léčených současnými technikami mikrochirurgické a endovaskulární léčby. METODY: Pro metaanalýzu byly systematicky vyhledávány studie publikované do listopadu 2015 pomocí databází Medline, EMBASE, Scopus a Web of Science. Byly zahrnuty studie týkající se léčby PICA-aneurysmat, ve kterých bylo zařazeno ≥ 10 pacientů. Pomocí statistických metod metaanalýzy (random-efekt) byly analyzovány následující parametry: dosažení kompletní okluse, technická úspěšnost, periprocedurální morbidita/mortalita, výskyt iktů, rekurence/hemoragie aneurysmatu, výskyt paralýz kraniálních nervů a dlouhodobá neurologická morbidita/mortalita. Druhou část práce představuje retrospektivní studie zahrnující data 94 pacientů léčených pro PICA-aneurysma od roku 2000 do roku 2015 ve třech neurovaskulárních centrech. VÝSLEDKY: Do metaanalýzy bylo zahrnuto 29 studií s...
|
|
|
Rehabilitace dětských pacientů po neurochirurugickém odstranění ložiska epilepsie
Růžková, Anna ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Kudr, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rehabilitace dětských pacientů po neurochirurgickém odstranění ložiska epilepsie" ve své teoretické části shrnuje problematiku epilepsie, její léčby a chirurgické řešení farmakorezistentní formy onemocnění. Součástí teoretické části je rovněž obecný přístup léčebné rehabilitace u neurologických onemocnění a vztah epilepsie a fyzické aktivity. Cílem této práce je literární rešerše spolu s kazuistikou, která shrnuje proces rehabilitace u dětského pacienta po hemisferotomii provedené na Neurochirurgické klinice dětí a dospělých ve FN Motol. Práce hodnotí účinnost zvoleného rehabilitačního postupu u tohoto typu operačního výkonu. K objektivnímu hodnocení motoriky byly použity testy Gross Motor Function Measure - 88, Barthel Index a Box and Blocks Test.
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.