|
|
Prosincové nepokoje 1897 v Praze
Smrček, David ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
(česky) Ve své práci jsem se pokusil vylíčit genezi a průběh pražských prosincových nepokojů roku 1897. Bouře probíhaly ve dnech 29. 11. - 2. 12. a vyznačovaly se masovostí, násilnostmi a antisemitismem. Jejich konec přineslo až vyhlášení stanného práva v odpoledních hodinách 2. prosince. Kromě popisu událostí každého ze čtyř dní jsem hledal jejich společné a rozdílné tendence, a popisoval jsem, jak se demonstrace šířily z Prahy do okolních okresů, roli vůdcovství nebo psychologii masy. Dále jsem zpracoval odraz prosincových nepokojů roku 1897 v politickém tisku. Pro tuto část jsem využíval pražských českých a německých liberálních, realistických a sociálně demokratických novin. Konkrétně jsem zkoumal deníky Národní listy, Prager Tagblatt, Bohemia, Právo lidu a týdeník Čas. Svou práci jsem doplnil ilustracemi z Pražského ilustrovaného kurýra a karikaturami z Šípů.
|
|
|
Securitsation of the "Jewish Question" in Slovakia in 1945-1948
Moravská, Dorota Tabitha ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Dorota T. Moravská ABSTRAKT Diplomová práca "(De)sekuritizácia ‚židovskej otázky‛ na Slovensku v rokoch 1945 - 1948" skúma z hľadiska teórie sekuritizácie proces, akým bolo v povojnovom období pristupované k riešeniu "židovskej otázky". Práca rozlišuje vnútropolitickú a zahraničnopolitickú rovinu procesu a ukazuje, že v spoločnosti existovali súčasne protichodné tendencie - kým na zahraničnopolitickej scéne vyvíjali aktéri tlak na slovenské politické elity, aby otázku desekuritizovali, v domácom prostredí podnikala "zainteresovaná verejnosť" kroky opačným smerom. Politické elity tak boli donútené čeliť (de)sekuritizačnej dileme. Práca zdôrazňuje význam sociálneho a historického kontextu, v ktorom je sekuritizačný proces ukotvený a z tohto hľadiska si všíma historickú kontinuitu vzniku a vývoja "židovskej otázky" na Slovensku, ktorú následne stavia do kontrastu k radikálnej zmene spoločenskej situácie v povojnovom období. V tej sa z hľadiska skúmanej otázky reštitúcia židovského majetku stala kľúčovým faktorom, ktorý ovplyvnil priebeh udalostí. V dôsledku protižidovsky zameraných akcií a násilných činov bola "židovská otázka" po vojne politizovaná a posunutá do sféry "nevyhnutnosti a urgentnosti". Vo výsledku tieto okolnosti spôsobili, že očakávaný reštitučný zákon na Slovensku nebol implementovaný. Práca...
|
|
|
Příčiny a etnické rysy konfliktu v Albánii v roce 1997
Řezáčová, Veronika ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
V této bakalářské práci je zpracováno téma nepokojů v Albánii v roce 1997, primární a sekundární příčiny a eventuální etnické rysy konfliktu. Jako bezprostřední příčina konfliktu je uváděna krach pyramidových fondů a následný ekonomický kolaps. Práce si klade za cíl dokázat, že první krok ke konfliktu byl učiněn již dříve. Nedostačující demokratická transformace a nefungující státní aparát po pádu komunismu se staly předpokladem pro vypuknutí konfliktu. Od března 1992 do června 1997 vládla v Albánii Demokratická strana v čele se Salim Berishou, který se stal následně albánským prezidentem. Jelikož probíhala postkomunistická transformace především v první polovině devadesátých let, je předpokládáno, že Demokratická strana se Salim Berishou se významně zasadily o vznik konfliktu. Tezí je, že prezident Berisha nejen zapříčinil, ale záměrně prohluboval konflikt. Důležitou roli při určení příčin konfliktu představují dvě albánská etnika Gegové a Toskové, jejichž vztahy nejsou zcela idylické a v průběhu historických událostí se vykazovaly častým soupeřením a napětím. Jelikož v době komunismu byly problémy mezi Gegy a Tosky zatlačovány do pozadí, práce dále předpokládá, že během postkomunistické transformace se spory mezi Gegy a Tosky mohly natolik prohloubit, že nepokoje v roce 1997 lze charakterizovat...
|
|
|
Integrace muslimských přistěhovalců do západoevropské společnosti - vybrané státy
Eisenbarthová, Tereza ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá integrací muslimských přistěhovalců do západoevropské společnosti. Na vybraných státech, kterými jsou Německo, Nizozemí, Francie a Velká Británie, ukazuje jak vlády jednotlivých států přistupují ke svým přistěhovalcům muslimského původu a do jaké míry se jim daří jejich začleňování mezi domácí obyvatelstvo. U každého státu je nejprve přiblížena historie příchodu muslimů do dané země, dále se práce zabývá integrací na různých úrovních jako je školství, pracovní trh, bydlení, náboženství, hodnoty a identifikace. V závěru je uvedeno zhodnocení aktuálního stavu a očekávané budoucí tendence dané problematiky.
|
|
| |
host ::
RSS.