|
|
Mobilita lidských populací na konci doby kamenné
ČERVINKA, Pavel
Předkládaná práce nazvaná "Mobilita lidských populací na konci doby kamenné" popisuje, zobecňuje, shrnuje a následně hodnotí faktor migračních tendencí v pravěku - pro období neolitu, eneolitu a starší doby bronzové. Důraz je kladen na zpřehlednění celé interdisciplinární problematiky. Dále na detailní popis jednotlivých procesů a archeologických přístupů k nim. Jako podklad pro vlastní výzkum byla vytvořena databáze z dat (z větší části impaktovaných) článků založených na studiu analýz izotopů stroncia. V dalších krocích byla databáze zpracována za pomoci statistických nástrojů a jejími výstupy byly kontingenční tabulky a grafy. Prostorové hodnocení a souvislosti byly řešeny v GIS (geografický informační systém).
|
|
|
Nálezové kontexty neolitické figurální plastiky na jihozápadním Slovensku.
Němcová, Eliška ; Remišová Věšínová, Kamila (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o nálezových kontextech figurální plastiky v období neolitu na území jihozápadního Slovenska. Katalog, který je k práci přiložen, uvádí nálezy z Trnavského, Bratislavského a Nitranského kraje. K těmto nálezům bylo vytvořeno kritické hodnocení a v práci je uveden stav zachování, vzhled a rozměry nálezů, případně jejich analogie z okolních oblastí. Práce se dále věnuje typologickému vývoji figurální plastiky na jihozápadním Slovensku v jednotlivých obdobích neolitu. Nedílnou součástí práce je porovnání paleolitického a neolitického figurálního umění. Uvádí, jaké jsou podobnosti a rozdíly ve formě, materiálu a nálezových kontextech na území Evropy. Dále popisuje nejčastější typy nálezových okolností a jejich případnou interpretaci v rámci Evropy a Předního východu. Vyzdvihuje také neobvyklé, ale zásadní nálezové kontexty z území jihozápadního Slovenska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Počátky textilnictví v České republice. Vybrané otázky textilní výroby v závěru doby kamenné na území ČR.
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Práce hodnotí vývoj textilní výroby v eneolitu na našem území, tedy v období, které u nás poprvé poskytuje ucelenější pramennou základnu pro studium textilnictví. Východisko představují především archeologické nálezy textilních nástrojů (přeslenů, závaží, cívek a šídel), které jsou v jednotlivých archeologických kulturách hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu, chronologického vývoje apod. Doplňuje je přehled fragmentárních textilií a jejich otisků z doby kamenné v ČR. Dalším důležitým zdrojem informací jsou poznatky získané při výzkumech eneolitických nákolních osad na alpských jezerech, které poskytly hojné nálezy archeologických textilií i některých u nás nezachovaných textilních nástrojů či jejich částí z organických materiálů. Zajímavý srovnávací soubor tvoří též výbava mumifikovaného těla tzv. Ötziho, datovaná do období středního eneolitu. Druhá část práce se zabývá experimentálním ověřením některých hypotéz, formulovaných na základě studia archeologického materiálu. Experimenty se soustředily na možnost zpracování stromového lýka jako důležité textilní suroviny doby kamenné a zejména na interpretaci tzv. bombastických přeslenů, resp. širší okruh otázek souvisejících se vztahem spřádané suroviny, použitého přeslenu a vlastností sepředeného vlákna. Klíčová...
|
|
|
Holocenní klima a vegetace SV Afriky v interakci s kulturním vývojem směřujícím k zemědělství.
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Před více než osmi tisíci lety, v důsledku rychle se měnících environmentálních podmínek, dochází v oblasti Blízkého východu k zásadní změně ve strategii získávání potravy tehdejších obyvatel: z lovce-sběrače se postupně stává pastevec a zemědělec. I když jsou příčiny a průběh této "revoluce" v současnosti poměrně dobře zdokumentované, informací o biologickém pozadí transformace k zemědělství, tj. kultivace a domestikace plodin, je překvapivě málo, resp. jsou značně fragmentární. Tato práce se zabývá interakcí člověk- životní prostředí v raném a středního holocénu v oblasti severovýchodní Afriky a shrnuje současný stav poznání archeobotanických výzkumů se zvláštním ohledem na problematiku domestikace zemědělských plodin.
|
|
|
Postižitelné proudy dějin a civilizací
Léwová, Dana ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Práce skicuje základní přístupy v oboru srovnávací civilizační analýzy v díle Jóhanna P. Árnasona, Jaroslava Krejčího, v konfrontaci s filosofií dějin Jana Patočky. Tato teoretická východiska jsou zasazena do širšího historického kontextu a dějinných souvislostí v kazuistických studiích, zúžených na civilizační areál Blízkého východu, především starověké Mezopotámie a Syropalestiny, a areál egejsko-řecký. Práce zdůrazňuje nutné propojování obecně koncipované civilizační analýzy, resp. historické sociologie, s konkrétní historiografií. Osamocené vyčleňování teoretických koncepcí chápe jako relikt slepého redukcionismu a determinismu, vůči němuž se ostentativně vymezuje i filosofie dějin, dobírající se namísto historických chronologií osmyslňujícího fenoménu dějinnosti. Bez opory v empirickém reálu by se ovšem i filosofie dějin stala pouhým filosofujícím přemítáním. Ve spojeném interdisciplinárním přístupu se lze tedy jedině dobrat dějinného/ civilizačního smyslu, "mezi minulostí a budoucností", v tvorbě kontinuální kulturní paměti, od vědomí souvislostí k souvislosti vědomí.
|
|
|
Celiakie- zdravotní problémy neolitické stravy u dnešního člověka
Polanská, Helena ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Celiakie je zánětlivé onemocnění střeva, které se projevuje u geneticky disponovaných jedinců. Manifestace celiakie je podmíněna konzumací stravy s obsahem lepku, jenž je pro toto onemocnění spouštěcím faktorem. Lepek je obsažen v obilných zrnech pšenice, ječmene a žita a v původní stravě lovců sběračů se nevyskytoval. Obilná zrna se stala trvalou součástí stravy až se zavedením zemědělské tradice, v období neolitu. Některé společnosti byly však založené na konzumaci bezlepkových plodin, a byly tak dlouhodobě chráněny. Dnes je celiakie rozšířena globálně, i v populacích s tradiční konzumací kukuřice či rýže, a riziko jejího vzniku má vztah ke spotřebě pšenice.
|
|
|
Výzkum části neolitického sídelního areálu v Chotěšově (okr. Plzeň-Jih)
Randová, Jana ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Metlička, Milan (oponent)
Předložená práce shrnuje poznatky získané z výzkumu části neolitického sídelního areálu v Chotěšově, okr. Plzeň-jih. Hlavním cílem práce bylo vyjádřit se ke struktuře tohoto areálu, popsat jednotlivé objekty, určit vzájemné vztahy a pokusit se o jejich interpretaci a určit dataci. V závěru práce jsou porovnány výsledky analýzy tohoto sídelního areálu s neolitickými sídlišti z širšího regionu západních Čech především těch, které s popisovanou lokalitou sousedí. To vše má přispět k lepšímu porozumění způsobu, intenzity a průběhu kolonizace západních Čech v mladší době kamenné. Součástí příloh jsou kresby či fotografie vybraných objektů a kompletně zkreslený soubor typické keramiky a kamenné industrie z dané lokality.
|
|
|
Břeclavsko v době kultury s lineární keramikou
Mikulíková, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Kovárník, Jaromír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na Břeclavsko v období kultury s lineární keramikou. Zahrnuje stručný úvod do problematiky vývoje LnK na Moravě a přilehlých územích, stejně jako zpracování vývoje Břeclavska v době kamenné. Výsledkem je katalog lokalit s doloženým osídlením kultury s lineární keramikou. Zvláštní zájem byl věnován lokalitě Bavory, u domu č. p. 114, kde v roce 1987 proběhl záchranný archeologický výzkum pod vedením J. Pešky. Byla provedena analýza nalezeného keramického i ostatního materiálu LnK včetně kresebné dokumentace. Klíčová slova: Kultura s lineární keramikou, neolit, Břeclavsko, Bavory, Jižní Morava
|
|
|
Neolitická sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína
Končelová, Markéta ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Podborský, Vladimír (oponent) ; Popelka, Miroslav (oponent)
Neolitická sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína - abstrakt Disertační práce Markéta Končelová Kolínsko svou polohou i příhodnými přírodními podmínkami patří ke staré sídelní oblasti České kotliny a řadí se k nejlépe archeologicky poznaným územím u nás. I přes tuto skutečnost poskytl záchranný archeologický výzkum v trase stavby silničního obchvatu Kolína množství nových a v mnohém unikátních stop starších antropogenních aktivit. Neobyčejnou koncentraci zde vytváří půdorysy dlouhých domů neolitického stáří (kultury s keramikou lineární a vypíchanou). Především výskyt a forma pozůstatků mladoneolitických obytných struktur představuje fenomén, který nemá u nás analogie. Předmětem předkládané práce je archeologický rozbor veškerých neolitických sídlištních nálezů a chronologické zařazení dokladů těchto prozatím jedinečných obytných konstrukcí. Navíc vyhodnocení mladoneolitického sídliště doprovázeného pozůstatky domů jako chronologicko-prostorové jednotky prozatím scházelo. Důležitým úkolem do budoucna je synchronizace s nedalekým dosud nezpracovaným rondelovým komplexem a dalšími nepublikovanými areály s nálezy půdorysů jiných mladoneolitických staveb (např. v Příšovicích nebo Jaroměři). Sídliště v Kolíně je zasazeno do kontextu vývoje osídlení definovaného regionu užšího Kolínska v neolitu....
|
|
|
Neolitické sídliště s hroby v Hrobčicích, okr. Teplice (výzkum 2011)
Rauerová, Martina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Řídký, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se zabývá archeologickým výzkumem, který probíhal v roce 2011 v Hrobčicích (okr. Teplice). Na základě datace archeologického materiálu byla zjištěna sídlištní kontinuita od kultury s lineární keramikou do přelomu neolitu a eneolitu. Nálezy lze zařadit obecně do období pravěku či neolitu, kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou (její starší, mladší a pozdní fáze), přelomu neolitu a eneolitu. Několik keramických zlomků je nejspíš i z eneolitu, eneolitu-bronzu a novověku. Z 19 objektů byla vyzvednuta keramika, kamenná industrie (zejména štípaná industrie z křemence typu Skršín), mazanice, barvivo, lidské a zvířecí kosti (včetně mušle). Z keramických nálezů je zajímavý pohárek skupiny Malice, z kamenné industrie nález bavorského pruhovaného rohovce. Na zkoumané lokalitě byly nalezeny také dva hroby, atypický byl především hrob v objektu 3/11 (mrtvý byl uložen v neanatomické poloze s červeným barvivem).
|
host ::
RSS.