|
|
Analýza reologických vlastností rostlinných olejů a jejich složek
Divílek, Petr ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá teoretickým rozborem rostlinných olejů, minerálních olejů a syntetických kapalin a následně měřením hustoty a viskozity vybraných vzorků elektroizolačních kapalin. Práce je z velké části zaměřena na rostlinné oleje a jejich složky zvané mastné kyseliny. Ty jsou podrobněji popsány v samostatných kapitolách. Jsou zde uvedeny využití v technické praxi s detailnějším zaměřením na energetiku, kde se rostlinné oleje začínají používat ve větším měřítku. V experimentální část je zaměřena na měření hustoty a dynamické viskozity. Viskozita se měřila na dvou přístrojích a to na Höpllerově viskozimetru a na vibračním viskozimetru. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus
DRDA, Josef
Tématem bakalářské práce je "Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus." Omega 3 patří mezi mastné kyseliny (MK), což jsou takové karboxylové kyseliny, které mají 4-26 uhlíků s různým prostorovým uspořádáním. Mezi rostlinné zdroje omega 3 MK patří oleje, zejména konopný, lněný či sójový, hledat je ale můžeme i v avokádu. Vyskytují se zde jako kyselinu alfa-linolenovou (ALA). V živočišných zdrojích se vyskytují jako kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), které najdeme v mořských i sladkovodních rybách a korýších. Výjimku tvoří mořské řasy, které obsahují velké množství EPA a DHA. V posledních letech se významně zkoumá jejich pozitivní vliv na zdraví člověk, nejčastěji na kardiovaskulární a neurologický systém. Cílem práce je zjistit, jaký je příjem omega 3 MK u lidí v běžné stravě, zda je příjem omega 3 MK z běžné stravy dostatečný a jaký efekt může mít suplementace omega 3 MK na zdraví. Sběr dat byl uskutečněn pomocí kvantitativní výzkumné metody. Respondenti jsou uživateli doplňku BalanceOil. Nejprve jsme se snažili zjistit denní příjem omega 6 MK : omega 3 MK ze stravy.Dále pak vliv suplementace. Celkem jsme získali 23 rozborů krevních testů a 41 odpovědí na dotazník, z nichž 18 zahrnovalo průměrný denní jídelníček. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že průměrně lidé z běžného jídelníčku přijmou 251 mg EPA a DHA. Toto množství odpovídá minimálnímu doporučenému příjmu EPA a DHA dle Světové zdravotnické organizace. Avšak výsledný poměr omega 6 MK ku omega 3 MK je nevyhovující, konkrétně 29:1. Pomocí analýzy krevních testů bylo zjištěno, že před suplementací BalanceOil omega 3 MK byl poměr omega 6 ku omega 3 MK 22 : 1, po suplementaci 4,44 : 1. Toto snížení má významný vliv na zdravotní stav uživatelů, nejčastěji při kardiovaskulárních onemocněních.
|
|
|
VÝVOJ NOVÝCH RYBÍCH PRODUKTŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ DĚTI
KALICOVOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyvinout nové inovativní rybí produkty. Záměrem práce bylo prostřednictvím nově vyvinutých inovativních rybích produktů a navržených receptur zvýšit spotřebu ryb. Ryby dodávají do těla zdraví prospěšné polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) a vysoce nenasycené mastné kyseliny (HUFA), včetně kyselin eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), které jsou nezbytné pro správný vývoj lidského jedince. Bylo vyvinuto 11 nových produktů a 13 nových receptur, které byly následně senzoricky hodnoceny hlavní cílovou skupinou spotřebitelů, kterými byly vybrány děti předškolního věku, protože právě v tomto období se zakládají stravovací návyky. Nové rybí produkty splnily veškeré legislativní normy a limity na nezávadnost potravin a jejich bezpečnost pro lidské zdraví. Z testovaných produktů bylo devět produktů cílovou skupinou pozitivně hodnoceno. Bylo vybráno pět produktů k dalším analýzám (rybí kuličky, rybí karybanátky, rybí šunka, rybí mistura, rybí párky). Problematika byla teoreticky studována dle celosvětových studií a výzkumů. Prakticky byl projekt uskutečněn na základě koordinované komplexní spolupráce s odborníky na výživu, technology rybích produktů, ale i s předškolními zařízení, dětmi a jejich rodinami. Výstupem této práce jsou nové rybí produkty, které jsou k dostání na trhu. Rybí produkty byly vyráběny ze svaloviny sumečka afrického (Clarias gariepinus). Byla zvýšena tržní nabídka a možnost výběru nutričně kvalitních potravin, které budou mít pozitivní dopady na lidské zdraví. Současně bylo navrženo několik receptur ze sumečka afrického (Clarias gariepinus), z kapra obecného (Cyprinus carpio) ze pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) jako návod pro snadnou přípravu zdravých pokrmů.
|
|
|
Jsou parmy obecné v době výtěru "jedovaté" pro ostatní vodní organismy?
ŠVEJDA, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou toxicity u ryb s důrazem na parmu obecnou Barbus barbus (Linnaeus, 1758), jejíž tkáně a především jikry způsobují člověku po požití otravu známou jako "parmová cholera". V této práci bylo zkoumáno její možné letální toxické působení na pokusné organismy, jimiž se pro účely experimentu stali blešivec ježatý Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), rak mramorovaný Procambarus virginalis Lyko, 2017 a hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814). Z důvodu nejasné distribuce případného toxinu v těle byly k experimentu použity různé typy tkání a raná vývojová stádia parem obecných. Dále bylo prostřednictvím behaviorálního testu monitorováno, zda může být toxická látka v těle parem obecných potenciálním konzumentem detekována a zohledněna při výběru potravy. Modelovým druhem tohoto testu se stal rak mramorovaný. Výsledky testů vylučují možnost letální otravy jako následek požití tkání či raných vývojových stádií parem obecných pro studované zástupce. Z výsledků této práce je zřejmé, že toxin přítomný u parmy obecné nepůsobí pozorovatelnými negativními účinky na žádného ze tří druhů pokusných organismů a tedy potenciálně žádného zástupce vodních bezobratlých, raků i ryb. Výsledky tak naznačují spontánní původ toxického působení cypridinu na lidský, popř. jiný savčí organismus. Zároveň však není možné vyloučit adaptaci přirozených predátorů a dekompozitorů k toxinu vlivem dlouhé koevoluce těchto druhů či jejich fylogenetických předků.
|
|
|
Mechanismy chladové adaptace u mikroorganismů
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Na naší planetě jsou rozsáhlé oblasti, kde průměrná teplota nepřesahuje 5 řC. Na mnoha místech teplota často klesá pod bod mrazu. Ne každý organismus je schopen žít v těchto podmínkách. Schopnost přežít v chladných oblastech a úspěšně obydlet zdánlivě nepříznivé prostředí vyžaduje určité evoluční přizpůsobení. Adaptace na chladné prostředí se vyvinula nezávisle u různých fylogenetických skupin. Všude tam, kde se živé organismy musí vypořádat s nízkými teplotami se musí komplexně přizpůsobit, aby mohly tyto habitaty trvale obydlet. Protože rozbor chladové adaptace u všech organismů je velmi rozsáhlé téma, je má bakalářská práce zúžena na mikroorganismy. V rámci této skupiny se dají nalézt určité principy, které se opakují i u nepříbuzných taxonů. Obecné mechanismy zahrnují změny složení membrán, posun teplotního optima enzymů, tvorbu látek, které zabraňují negativnímu vlivu nízkých teplot nebo tvorbu klidových stádií. Tato bakalářská práce shrnuje mechanismy chladové adaptace, které se vyvinuly u mikroorganismů v nutnosti trvale nebo přechodně přežít v prostředí nízkých teplot, a také naznačuje potenciál jejich biotechnologického využití. klíčová slova: psychrofilní, psychrotolerantní, chladová adaptace, enzymy, odpověď na chladový šok, nenasycené mastné kyseliny, trvalá stadia
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny ve výživě
Hrušovská, Veronika ; Dlouhý, Pavel (vedoucí práce) ; Rambousková, Jolana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami ve výživě. Práce zkoumá informovanost studentů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze o omega-3 mastných kyselinách a jejich spotřebu potravin bohatých na omega-3 mastné kyseliny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na základní teorii mastných kyselin, obecnou charakteristiku omega-3 mastných kyselin a doporučený příjem polyenových mastných kyselin ve výživě. Zabývá se účinky omega-3 mastných kyselin v prevenci a léčbě chorob a vlivu na lipidové spektrum, kardiovaskulární systém, imunitní systém, centrální nervový systém a zrak, diabetologii, nutriční farmakologii a kůži. Pojednává o významu příjmu omega-3 mastných kyselin u těhotných a kojících žen, dětí, seniorů, veganů a specifikuje zdroje omega-3 mastných kyselin ve výživě. Praktická část bakalářské práce vyhodnocuje dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 467 studentů ze všech ročníků a oborů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze studujících v akademickém roce 2015/2016. Zahrnuje cíl práce, hypotézy, metodiku práce, výsledky a diskuzi. Výsledky praktické části práce jsou prezentovány formou grafů a tabulek s komentáři. Závěrem práce bylo doporučeno zaměřit se ve výuce o tucích více na omega-3 mastné kyseliny, jejich význam pro zdraví a vést zdravotníky k...
|
host ::
RSS.