|
|
Básník Karel Doskočil
Krásenská, Klára ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
Karel Doskočil (1908-1962), historik, archivář, editor a básník, dlouhodobě uniká bližší pozornosti. Primárním cílem diplomové práce je literárněhistorické představení Doskočilova díla básnického, tj. dvou ústředních sbírek Větve stromů (1941) a Milosrdenství (1947), doplněných o nikdy nepublikované texty z básníkovy pozůstalosti. Uchopit Doskočilovo literární dílo v jeho celistvosti, jíž umožňuje přístup k osobnímu fondu, a zasadit jej do dobového literární kontextu, včetně kontextu tzv. katolické literatury, se jeví jako žádoucí připomínka osobnosti téměř upadnuvší v zapomnění. Práce neopomíná ani Doskočilovu vědeckou aktivitu, ačkoli nestojí v popředí našeho zájmu.
|
|
|
Xie Tiao (464 - 499): Člověk a příroda v básních ze Xuanchengu
Paštěka, Václav ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent)
práce Cílem této bakalářské práce je charakterizovat způsob zobrazení přírody a význam tohoto tématu v tvorbě básníka přírodní lyriky raného středověku Xie Tiaoa. Zájem je soustředěn na básně, které složil během svého působení v oblasti Xuanchengu v letech 495 - 497. Básně z tohoto období jsou považovány za vrchol Xie Tiaovy tvorby. Práce sestává ze čtyř částí. Po stručném úvodu následuje kapitola, kterou tvoří básníkův životopis, historický kontext doby a stručné shrnutí zobrazování přírodních motivů v čínské poezii. Další a nejdůležitější část tvoří rozbor přírodních motivů v básních. Je rozčleněn do čtyř podkapitol podle místa, které příroda v básních zaujímá. Na základě citovaných básní nebo jejich částí se snažíme vyložit specificitu tématu přírody v jeho básních. U většiny básní se pokoušíme také vyložit alespoň ty nejdůležitější a nejznámější literární narážky, které jsou podstatné pro pochopení básní. V závěru shrnujeme získané poznatky.
|
|
|
Tři krajiny Františka Hrubína
Stančáková, Alžběta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými díly z tvorby Františka Hrubína a jejich vztahem ke třem dominantním krajinám básníkova života. Konkrétně se jedná o Posázaví (Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, U stolu, Romance pro křídlovku, Lešanské jesličky), pražské Holešovice (Hirošima, Proměna, Až do konce lásky) a jižní Čechy (Můj zpěv, Srpnová neděle). Práce se věnuje zejména motivům, které zakládají specifickou podobu utvářených básnických krajin a vztah lyrického mluvčího, resp. vypravěče, k danému prostředí.
|
host ::
RSS.