|
| |
|
| |
|
|
Sociální mobilita potomků imigrantů ze zemí Maghrebu ve francouzské společnosti
Šerá, Tereza ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje problematice imigrace v současných (západo)evropských společnostech prostřednictvím detailního pojednání o konkrétním historickém případu imigrace ze zemí Maghrebu (Alžírsko, Maroko, Tunisko) do Francie v průběhu 20. století. První oddíl práce je zaměřen na stručnou historii imigrace do Francie a na širší teoretický kontext sociologického zkoumání fenoménů s imigrací spojených. Pozornost je zaměřena především na paradoxní situaci, která v důsledku imigrace vzniká v rámci národních států, a na logiku utváření mezietnických vztahů. Jako teoretická opora následující analýzy je představena Goffmanova teorie stigmatizace, Beckerova teorie etiketizace, Moscoviciho teorie sociálních reprezentací a Mertonova koncepce sebenaplňujících se proroctví. Druhý oddíl práce se věnuje konkrétnímu případu imigrace ze zemí Maghrebu do Francie, zejména sociálním reprezentacím, které se v rámci francouzské společnosti v souvislosti s tímto historickým procesem vytvořily. Hlavním tématem práce je pak situace potomků imigrantů z Maghrebu ve francouzské společnosti, především co do jejich postavení v její sociální struktuře - proto je třetí část věnována analýze jejich mezigenerační vzdělanostní a profesní mobility ve srovnání s majoritní populací a potomky imigrantů z jiných oblastí.
|
|
|
Role transnacionálního aktéra na národní úrovni. Případ Americké obchodní komory v České Republice
Zímová, Aneta ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tématem předkládané práce je výzkum role transnacionálního aktéra na národní úrovni, na konkrétním případě působení Americké obchodní komory v České republice. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol - teoretické a praktické. První část práce se zaměří na tři teoretické proudy. V první podkapitole bude pozornost zaměřena na vývoj teoretického nahlížení na nestátní aktéry v mezinárodních vztazích od 70. let 20. století. Cílem této podkapitoly je analyzovat koncepty vzájemné závislosti, globálního vládnutí, nového transnacionalismu a privátního transnacionálního vládnutí. Druhá podkapitola se zaměří na výzkum nadnárodních korporací. Důraz bude kladen především na dynamiku a vývoj výzkumu transnacionálních korporací a jejich vztah s národním státem. Třetí podkapitola bude zkoumat proces reprezentace zájmů uvnitř státu. Pozornost bude věnována identifikaci podmínek, které musí transnacionální aktér splnit, aby mohl úspěšně proniknout do tohoto procesu a prosazovat zde své zájmy. Na základě teoretických poznatků budou na konci první části formulovány hypotézy, které budou testovány v druhé části práce. Praktická část se zaměří na analýzu angažovanosti Americké obchodní komory v České republice v úsilí za novelizaci zákona o veřejných zakázkách v letech 2010 až 2012. Cílem práce je zodpovědět otázku,...
|
|
|
Prohlubování politicko-ekonomické globalizace na příkladu ekonomických krizí
Žáková, Gabriela ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá politicko-ekonomickou globalizací z pohledu mezinárodní politické ekonomie. První kapitola představuje teoretický rámec a zaměřuje se zejména na teoretické přístupy ke globalizaci, na roli národního státu v globálním prostředí a na globální governanci. Druhá kapitola již podrobně analyzuje stav politicko-ekonomické globalizace během Velké hospodářské krize a ekonomické krize začátku 21. století, kdy sleduje vývoj jednotlivých ekonomických a politických aspektů. V závěru druhé kapitoly jsou tyto krize komparovány a je zformulována odpověď na výzkumnou otázku, a to zda a v jaké míře došlo k vývoji procesu ekonomicko-politické globalizace od Velké hospodářské krize do současnosti.
|
|
|
Národy a budoucnost Evropy. Odpovědi národních států na polyetnizaci
Janicki, Marko ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Říchová, Blanka (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Disertační práce se zabývá problémem polyetnizace západoevropských národních států, kterou autor definuje jako narůstání kulturní a etnické rozmanitosti v důsledku rostoucí imigrace. Tento vývoj představuje výzvu jak pro soudržnost a kontinuitu historických národních států, tak i pro stabilitu současného systému mezinárodních vztahů. Práce se zabývá analýzou konkrétních odpovědi tři států - Francie, Německa a Velké Británie - v komparativní perspektivě. Teoretické zázemí představuje národnostní teorie alochtonních národnostních menšin. Autor zkoumá rozdílné aspekty imigrační politiky (ekonomickou imigraci, azylovou politiku, imigraci rodinných příslušníků, ilegální imigraci) a integrační politiky (především otázky udělení občanství - narozením nebo naturalizaci, a politiku občanské integrace). Výsledky jsou zasazeny do teoretického schématu, operujícího s 4 modelovými přístupy - exkluzionismem, segregacionismem, asimilacionismem a multikulturalismem. Práce dává také odpověď na vyhlídky evropské integrace a na otázku budoucnosti národních států v Evropě.
|
host ::
RSS.