|
|
Podle skutečných událostí
Davydenko, Polina ; Kohout, Martin (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
V reakci na průběh sbírání souborů fotografií jsem se rozhodla zaměřit na to, jak nespoléhat na jisté úlovky. Vytvořila jsem set obrazů, ze kterých je možné vyčíst více významů, a to díky absenci vyprávění i jakéhokoli textu. V souboru ex-post hledám strukturu a případně na ni navazuji dalšími obrazy.
|
|
|
Vyprávění dětí předškolního a mladšího školního věku - jejich folkstories
Kosíková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou fiktivní příběhy, tzv. folkstories vyprávěné dětmi předškolního a mladšího školního věku (od 2 do 10 let). Heuristicky orientovaná studie je koncipovaná jako replika výzkumu Briana Suttona-Smithe, který spolu se svým týmem zkoumal dětské fiktivní příběhy z různých hledisek a svou teorii společně s kolekcí příběhů publikoval v roce 1981 pod názvem "The folkstories of children". Empirický materiál práce čítá celkem 159 příběhů. Podle synopsí jsem je na rozdíl od Suttona-Smithe, který se žánrovou problematikou vůbec nezabýval, roztřídila pomocí explicitní kontrolovatelné metody do mnou definovaných tříd, resp. sedmi žánrů dětského vyprávění: pravé fantasy příběhy, nepravé fantasy příběhy, dobrodružná povídka, deskriptivní povídka, světské příběhy, přání-splňující příběhy a deskriptivní příběhy. Sebrané příběhy - folkstories podrobuji zkoumání, zda se ve výběru žánru projevuje vývojový gradient, genderové rozdíly či inklinace dítěte k jednomu ze žánrů - osobní orientace. Provedená analýza prokázala, že se v dětském vyprávění odráží nejen věkový gradient a genderové rozdíly, ale v mladším školním věku také osobní žánrová orientace.
|
|
|
Konspirační teorie jako kvasináboženství
Hlaváčová, Kateřina ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Gebelt, Jiří (oponent)
Konspirační teorie jsou staronový fenomén, který v posledních třech staletích nabyl důležitosti a specifické povahy. Neoficiálně se etablovaly jako alternativní tradice výkladu historických událostí, na kterou může být navázána i alternativní forma spirituality, která je známá jako konspiritualita. Tento způsob intepretace obvykle nabývá moci v momentech, kdy konsenzuálně přijatý světonázor pozbyl své plauzibility pro jednotlivé konkrétní osoby nebo skupinu. Konspirační teorie jsou verbalizací určitého způsobu myšlení a jednání. Nejčastěji jsou manifestovány ve formě mýtu, který je chápán jako jedna z dominantních struktur běžně asociována s tradičně chápaným náboženstvím. Z tohoto hlediska a s ohledem na funkci konspiračních narativů, jsou konspirační teorie zkoumány jako funkcionální a strukturální ekvivalenty náboženství. Mezi takové funkce patří především obrana řádu (nomos), rozlišování vnější reality a vysvětlení přítomnosti Zla ve světě. Dále se také konspirační teorie mohou stát médiem či nástrojem sociálních aktérů v mocenských bojích. Tato práce představuje přehled současných přístupů v religionistickém diskursu, které se zabývají nekonvenční religiozitou a využívá těchto přístupů pro studium konspiračních teorií.
|
|
|
Podle skutečných událostí
Davydenko, Polina ; Kohout, Martin (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
V reakci na průběh sbírání souborů fotografií jsem se rozhodla zaměřit na to, jak nespoléhat na jisté úlovky. Vytvořila jsem set obrazů, ze kterých je možné vyčíst více významů, a to díky absenci vyprávění i jakéhokoli textu. V souboru ex-post hledám strukturu a případně na ni navazuji dalšími obrazy.
|
|
| |
|
|
Reprezentace hromadné smrti v deníku MF DNES
Strnadová, Kristýna ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací hromadné smrti způsobené teroristickými útoky. Teroristické útoky po celém světě zapřičiňují smrt velkého množství nevinných lidí a média o těchto událostech informují různým způsobem v závislosti na mnoha faktorech. Kombinací kvantitativní a kvalitativní analýzy šesti teroristických útoků, které se odehrály v různých částech světa v roce 2015, je ukázáno, jak jsou tyto útoky zobrazovány v deníku Mladá Fronta DNES. Počet obětí se ukázal být méně důležitým faktorem, mnohem větší roli hraje geografická blízkost a možné propojení s Českou republikou. Jsou-li splněny tyto dvě podmínky, je události věnováno více prostoru. Jednotlivé události se také ukázaly v různých časech být odlišně zarámovány, ať už jako útok směřující na lidskost se zaměřením na hrdinství obětí, nebo jako geopolitický konflikt s pozorností směřující na následky útoků, politické reakce a činy. V článcích lze také objevit narativy, které se při zpravodajství o útocích opakují, a které využívají archetypálních příběhů nacházejících se v klasických mýtech. Použití těchto příběhů usnadňuje práci jak novinářům, kteří nemusejí s každou událostí vytvářet vlastní nové příběhy, tak napomáhá i čtenářům jednodušeji porozumět dění ve světě skrze příběhy, které jsou jim známé.
|
|
|
Vyprávění dětí předškolního a mladšího školního věku - jejich folkstories
Kosíková, Tereza ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou fiktivní příběhy, tzv. folkstories vyprávěné dětmi předškolního a mladšího školního věku (od 2 do 10 let). Heuristicky orientovaná studie je koncipovaná jako replika výzkumu Briana Suttona-Smithe, který spolu se svým týmem zkoumal dětské fiktivní příběhy z různých hledisek a svou teorii společně s kolekcí příběhů publikoval v roce 1981 pod názvem "The folkstories of children". Empirický materiál práce čítá celkem 159 příběhů. Podle synopsí jsem je na rozdíl od Suttona-Smithe, který se žánrovou problematikou vůbec nezabýval, roztřídila pomocí explicitní kontrolovatelné metody do mnou definovaných tříd, resp. sedmi žánrů dětského vyprávění: pravé fantasy příběhy, nepravé fantasy příběhy, dobrodružná povídka, deskriptivní povídka, světské příběhy, přání-splňující příběhy a deskriptivní příběhy. Sebrané příběhy - folkstories podrobuji zkoumání, zda se ve výběru žánru projevuje vývojový gradient, genderové rozdíly či inklinace dítěte k jednomu ze žánrů - osobní orientace. Provedená analýza prokázala, že se v dětském vyprávění odráží nejen věkový gradient a genderové rozdíly, ale v mladším školním věku také osobní žánrová orientace.
|
host ::
RSS.